Zeleň v okolí prodávaného domu, ať už je to zahrada anebo blízký park, významně ovlivňuje cenu nemovitosti. Opakovaně to potvrzují studie i průzkumy marketérů ze všech koutů světa. Kanada, Singapur, Velká Británie si v tom mohou podat ruce s Itálií, Německem nebo Rakouskem. Ani Česko v tomhle nebude výjimkou.
Co za tím stojí?
Těch důvodů je dost. Zelené čtvrtě jsou (dost možná na principu ne nepodobném Waitrose efektu) totiž pohodovější, tišší, zdravější a klidnější. Je v nich zaznamenáváno prokazatelně méně trestné činnosti i případů domácího násilí. Zeleň koresponduje i s nižším rizikem výskytu diabetu, srdečních onemocnění. Zeleň nám dělá dobře, a za to si umíme připlatit.
)
Jak moc?
Postupů vyčíslení existuje celá řada. Ale pro blízkost zkusme třeba vídeňský model. S každým procentem vzdálenosti od zelených ploch tam klesá cena nájmu o 0,13 – 0,26 %. Dá se do „číst“ i opačně: Tam, kde je zeleň, je cena nemovitostí nejvyšší - a s narůstající vzdáleností od zeleně naopak jejich hodnota klesá. Když budete hledat ve Vídni bydlení, domy i byty v okolí zeleně jsou ty nejdražší.
Podobně to mají i Britové. Na statisticky skutečně obřím vzorku jednoho milionu nájemních bytů - však taky data pro výpočet sbírali osm let – zjistili, že garsonka blízká zeleni (parků, arboret, alejí, zahrad a území s jezírky) stojí o 34 liber měsíčně víc. Přepočteno na koruny, necelou tisícovku na nájmu tu můžete ušetřit, když budete bydlet o kilometr dál. Tam, kde zeleň už neuvidíte.
)
Ochota platit víc
Se zelení v blízkosti vašeho potenciálního bydlení je to trochu složitější. Nejde jen o to, že v okolí zahrad a parků jsou nemovitosti (prodeje, nájmy) dražší. Ale jde o to, že lidé jsou setrvale ochotni platit za ně víc. Není to tedy jen dražší zboží, ale zboží, za které i přes vyšší cenu pořád chceme platit. Ve srovnání se standardem cen i průměrnou prodejností, jsou nemovitosti se zelení doslova evergreenem.
Ta ochota zaplatit víc platí pro 70 procent potenciálních kupců. A v průměru jsou ochotni za dům s hezkou zahradou zaplatit o 20 procent víc, než kolik by jinak tvořila běžná/průměrná cena stejně disponovaného domu. O tom, jak moc je zahrada důležitá, vypovídá i další statistika. Pokud si lidé pořídí dům bez zahrady, v 57 procentech případů přemýšlí nad tím, že v místě setrvají jen dočasně. A někdy, výhledově, se přestěhují do něčeho, co zahradu má.
Pro růst hodnoty
Čím se dá potenciál zahrady u domu ještě navýšit? Zahradní altán, venkovní kuchyně, vysoký plot, chytře terasovaný svah, venkovní kuchyně, dřevěná pochozí paluba mezi záhonky. Pokud něco z toho k již existující zahradě přidáte, navýšíte tím hodnotu celého domu až o dalších 20 procent.
V porovnání nákladů a možných zisků, každých 200 000 investovaných do zahrady udělá až milion korun na navýšené ceně nemovitosti. Naprostou peckou jsou pak propracovaná jezírka a říční kaskády s vodopády. Tady se dá uhrát až 54 % ceny domu navíc. Přitom je to taková blbina, že? Obydlí ale dodávají naprosto luxusní vyznění. Jen pozor, jde o okrasné vodní prvky, nikoliv bazény. Ty zdaleka tak populární nejsou.
)
Jde o velikost i rostliny
Není samozřejmě zahrada jako zahrada. Malá předzahrádka „dodá“ k ceně domu asi 250 000 korun. Středně velká zahrada za domem pak okolo půl milionu. A ta opravdu velká už umí udělat i přes milion korun. Znovu doplníme – není to klasické výměře pozemku, který přináleží domu (a za který už při koupi platíte). Je to o tom, o kolik víc bude celá ta nemovitost stát, v porovnání s jinými nemovitostmi.
Nejvyhledávanější zahrady jsou pak ty, které jsou situovány k jihu. Však víte sami: více světla, více sluníčka. Za zahrady orientované k jihu, navíc mimo dohled z ulice, se platí až o 15 procent víc, než za jiné zahrady.
)
Pro zhodnocení kvalit zahrady je podle kupců nejdůležitější sofistikovaný design. To, jak je zahrada krajinářsky promyšlená. To hraje zásadní roli pro většinu kupců (a jsou schopni to podtrhnout dvaačtyřicetiprocentní ochotou připlatit si za to). Ochotu platit navyšuje o 36 % velikost rostlin (ty úplně velké rostlé stromy až takový tahoun překvapivě nejsou) a ochota připlatit si u 22 % kupců pak souvisí s rozmanitostí rostlin a užitou obsádkou.
Vzácnost se počítá
A ještě jedna statistika, jejíž závěry se dá tak nějak dají předvídat. Tam, kde je v krajině – ať už v sousedství anebo v okolí města – zeleň běžně řídká a moc se nevyskytuje, tam je zelená zahrada intenzivnějším lákadlem. Pokud bydlíte někde na stráni u lesa, není už zelená zahrada takový hit. Ve sluncem vypražené krajině může zahrada u domu přidat dalších 12 procent k ceně nemovitosti.
)
Už přemýšlíte nad tím, jak si doma vytvoříte super-kombo s vodní zahradou orientovanou na jih? Výtečně. Protože příhodnou kombinací můžete díky zahradě ze svého domu vytvořit něco, co bude mít o dvě třetiny větší hodnotu.
Ptáte se, jestli je něco ještě lepší „nakopávák“ ceny nemovitosti než zahrada? Ano. Až 80 procent k ceně domu se dá podle statistik uhrát s výhledem na oceán. Ale to se u nás asi nepoštěstí…
Zdroj: Sites.com, Pubs.ext.vtu.edu, idealHome.com, WashingtonPost.com, MartinaCo.com, TheConversation.com, ScienceDirect.com, AgriculturalEconomics.com, TheAnnalsOfRegionalScience, Acorn.com
