Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.

World of Volvo: Architektonická báseň o dřevě, sklu, svobodě a transformaci industriální identity

World of Volvo: Architektonická báseň o dřevě, sklu, svobodě a transformaci industriální identity

Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.

Ve spolupráci s KM Beta a.s.
Newyorský mrakodrap po Ostravsku. Když potřebujete z malého pozemku vytěžit maximum

Newyorský mrakodrap po Ostravsku. Když potřebujete z malého pozemku vytěžit maximum

Malý pozemek, navíc atypicky tvarovaný. Přesně takový si pro svou novou provozní budovu vybrala společnost VAE ProSys. Autoři projektu tak stáli před výzvou – najít materiály, které splní nároky na energetickou úspornost a zároveň neuberou z půdorysu cenné metry čtvereční. Výsledkem je atypická dvoupodlažní budova ve tvaru připomínajícím trojúhelník z bloků Sendwix.

Jak se mění české řeky? Z protipovodňových kanálů a dopravních tepen klíčí centra života

Jak se mění české řeky? Z protipovodňových kanálů a dopravních tepen klíčí centra života

Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.

Rádi se dotýkáme nebes. Jak dlouho rostou po světě výškové budovy a které vládly oblakům?

Rádi se dotýkáme nebes. Jak dlouho rostou po světě výškové budovy a které vládly oblakům?

Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.

Ta budova se na vás opravdu pořád dívá. A mračí se!

Ta budova se na vás opravdu pořád dívá. A mračí se!

Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.

Sauronovo oko předzvěstí bitvy o Středozem. Brno má svou vlastní černou díru

Sauronovo oko předzvěstí bitvy o Středozem. Brno má svou vlastní černou díru

Nejenže se lidé bojí umělé superinteligence a kvantový počítač dokázal vrátit čas na zlomek vteřiny, ale uprostřed Středozemě oplývající mlékem, strdím, vínem a švestkami se nad městem zjevilo Sauronovo oko. Věž, která oko nese, se jmenuje AZ Tower, a se svými sto jedenácti metry je ideálním místem, odkud může Sauron postupně ovládnout svět. Předtím se však oko různě potulovalo městem a tvrdilo o sobě, že je modelem černé díry, takzvanou Singulónou. 6 metrů velkým exponátem, který dokazuje, že na Moravě mají úplně všechno. Už i černou díru. A Saurona.

Dvorecký most je otevřen, spojení z Podolí na Smíchov funguje, okolí se dokončuje

Dvorecký most je otevřen, spojení z Podolí na Smíchov funguje, okolí se dokončuje

Dvorecký most čelil od samého počátku, kdy Ateliér 6 a inženýrská firma TUBES zvítězili se svým projektem v architektonicko-konstrukční soutěži, určitým kontroverzím. Některým Pražanům se nelíbilo, že přes něj nebudou jezdit osobní automobily, magistrátní cyklokomisi pro změnu vadily oddělené pruhy pro chodce a jízdní kola. Provoz chodců a cyklistů je na mostě nakonec smíšený, ale automobilové dopravě se most neotevře. Již po něm však jezdí tramvaje a autobusové linky. Navíc jedna z lamp na mostě osvítí podolské předmostí, nazvána byla lampou-rebelkou, na smíchovské straně vzniká pro změnu zahrada lamp. Proč?

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.

Ve spolupráci s KARPEN PLUS s.r.o.
Obloukové vazníky a ramenáty pro mostní bednění: specializovaná výroba KARPEN PLUS s.r.o.

Obloukové vazníky a ramenáty pro mostní bednění: specializovaná výroba KARPEN PLUS s.r.o.

Mostní konstrukce patří mezi nejnáročnější části dopravních staveb. Vyžadují přesnost, spolehlivost, promyšlenou technologii a důslednou přípravu každého detailu. U betonových mostů, estakád, podchodů, nadjezdů nebo atypických železobetonových konstrukcí hraje zásadní roli bednění. Právě tvar bednění rozhoduje o výsledné geometrii konstrukce, kvalitě betonáže a často i o rychlosti celé realizace. Specializovaná výroba KARPEN PLUS s.r.o. pro realizační firmy se proto zaměřuje i na obloukové vazníky a ramenáty pro mostní bednění.

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Nová obřadní síň v Přerově vsadila kromě prostoru a světla hlavně na akustiku

Nová obřadní síň v Přerově vsadila kromě prostoru a světla hlavně na akustiku

Když akustika rozhoduje, dokonce až tak pojali KT architekti rekonstrukci stávající přerovské obřadní smuteční síně. Architektura obřadních síní je vůbec velmi citlivou záležitostí, nesmí na sebe strhávat pozornost, protože o ni zde jde až v poslední řadě; přitom ale musí tvořit bezpečné místo pro silné emoce. Rekonstrukce smuteční síně na městském hřbitově v Přerově ale ukázala, že kromě materiálů a světla je důležitá právě i akustika. Teprve kvalitně akusticky řešený prostor zajišťuje srozumitelnost (řečníků i hudební) a s tím spojenou důstojnost obřadů.

Z pivovaru varna umění. Port 1560 novým kulturním centrem na českokrumlovské náplavce

Z pivovaru varna umění. Port 1560 novým kulturním centrem na českokrumlovské náplavce

Areál bývalého eggenberského pivovaru byl přetvořen na českokrumlovské kulturní centrum Port 1560. Z "pivovarny varna umění". Pivo se zde ještě vaří pod značkou Historický pivovar Český Krumlov, oproti dřívějším dobám však jde jen o malý městský soukromý pivovar, který zabírá pouze nepatrnou část někdejších pivovarnických prostor. Projekt Port 1560 oživil historický komplex, přitom zachoval jeho architektonické dědictví a zároveň ho přetvořil pro kulturní a vzdělávací účely. Přispívá k ekonomické a kulturní vitalitě Českého Krumlova, města ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ale je možné, že za jeho vznikem stojí i velmi nezvyklé entity.

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?