Průmyslové a komerční stavby - články, návody, rady a tipy

Ve spolupráci s MONT-KOVO spol.s.r.o.

Video: Moderní hala Vektor Plus ve Velké Bíteši je spojením designu, funkčnosti a rychlé realizace

V jihovýchodní části průmyslové zóny Košíkov ve Velké Bíteši vyrostl nový reprezentační objekt pro společnost Vektor Plus s.r.o. Unikátní stavba v sobě kombinuje dvoupodlažní administrativní část s velkorysým výrobním a skladovým zázemím. O kompletní realizaci ocelového skeletu a opláštění se postarala renomovaná česká společnost MONT-KOVO, spol. s r.o., která celou stavbu dokončila za pouhých 70 pracovních dní.

Absurdita za 9 miliard: Proč Česko století váhá s přehradou, která mohla zastavit katastrofu

Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.

Newyorský mrakodrap bez oken fascinuje. A vyvolává otázky

Vypadá jako pevnost z postapokalyptického světa, ale stojí uprostřed Manhattanu. Mrakodrap bez jediného okna byl navržen tak, aby fungoval i po jaderném útoku, a dodnes živí řadu teorií o tajných operacích zpravodajských služeb. Jen málokterá budova budí tolik emocí jako „Třiatřicítka“ na newyorské Thomas Street.

Ve spolupráci s Argoservis, pobočka

Pronájem plachtové haly na stavbě: Kdy se vyplatí víc než kontejner nebo pevný sklad

Stavební firmy řeší otázku dočasného zázemí na každé větší zakázce. Materiál musí být někde uskladněn, technika chráněná, případně je potřeba zázemí pro pracovní čety. Nejčastěji padne volba na stavební kontejner nebo pronájem pevného skladu v okolí. Plachtová hala přitom v řadě situací vychází výhodněji – a to nejen cenově.

Sami sobě větrolamem. Kanadské městečko se brání zástavbou proti severáku

V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.

Ve spolupráci s PROMO HALY s.r.o.

Montovaná hala a fotovoltaika: Kolik kWp unese střecha a kdy se FVE skutečně vyplatí?

Fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách průmyslových objektů zažívají v posledních letech obrovský rozmach. Zejména montované haly představují ideální kombinaci velké střešní plochy, vysoké vlastní spotřeby elektřiny a dlouhodobé ekonomické návratnosti. Než však začnete počítat očekávané úspory, je potřeba vyřešit několik zásadních otázek – nosnost střechy, možnosti připojení do distribuční sítě a skutečný výkon, který lze na halu instalovat.

Oživení ostravského jádra: Místo exkluzivní kliniky vyroste bytový blok Malé Lauby

Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.

Největší div planiny Nazca neleží na povrchu. Jak indiáni zkrotili vodu ve vyprahlé pustině?

Zatímco turisté obdivují tajemné obrazce vyryté do peruánské planiny Nazca, skutečný technický zázrak se skrývá přímo pod jejich nohama. Důmyslný systém šachet, tunelů a kanálů přiváděl vodu z podzemních toků na pole a umožnil rozvoj zemědělství tam, kde ročně spadne jen minimum srážek.

Kuriozita z Norska, kde se právě chystají stavět kolosální tunel pro nákladní lodě

Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.

Casa v Amsterodamu nejsou obyčejné koleje pro studenty. Nizozemci mají rádi srovnané účty

Studentské koleje bývají vnímány jako samozřejmá součást univerzitního života a zároveň jako služba, která se bez veřejných dotací obejde jen těžko. V Amsterdamu ale už před více než šedesáti lety přišli s modelem, který funguje jinak.

Inženýrské monstrum, které pomohlo Spojencům vyhrát válku

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A vojenští inženýři, ve dvouletém předstihu asistující při tvorbě plánů pro Den D, zoufalí skutečně byli. Úspěch Operace Overlord, jak bylo označeno připravované spojenecké vylodění v Normandii, totiž závisel na jednom stavebně-technickém řešení. Řešení, které ovšem dosud ještě neexistovalo.

MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA: Zásah Mužů v černém na Švábově hrádku! Obří hmyzák panikařil kvůli rozhledně

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Víkendový klid v jihočeské metropoli narušil přísně tajný zásah mezigalaktické divize Men in Black (MIB). Ukázalo se, že ikonická futuristická dominanta tyčící se nad městem – bývalý vodojem na Švábově hrádku, který stojí na katastru obce Litvínovice – není jen tak ledajaká stavba z 80. let 20. století, která nikdy nebyla využita k původnímu účelu. Je to maskovaný mezihvězdný koráb, který by si dál jen tak stál na svém místě, kdyby se ale budějovičtí radní nerozhodli udělat z něj akustickou laboratoř a vložit 40 metrů vysoké schodiště zakončené vyhlídkovou plošinou na vrcholu UFO.

Maják, kterému uteklo moře. Co je to za vtip?

Když už vás jednou cesty zavedou do rovin stepí Astrachaňské oblasti, zpravidla tou poslední věcí, kterou očekáváte, je zjevení v podobě dvacetipatrového majáku. Už proto, že nikde široko daleko, kam jen dohlédnete, není po vodě ani stopy. Jen vyprahlá krajina pouště. Co je to za vtip?

Pravda o vodě na Lipně je docela obyčejná: Proč umírají psi a odkud se berou letní střevní potíže?

Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.

World of Volvo: Architektonická báseň o dřevě, sklu, svobodě a transformaci industriální identity

Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.

Korejský hotel s mikropokoji a s fasádou želvího krunýře pomohla navrhnout AI

Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.

Ve spolupráci s KM Beta a.s.

Newyorský mrakodrap po Ostravsku. Když potřebujete z malého pozemku vytěžit maximum

Malý pozemek, navíc atypicky tvarovaný. Přesně takový si pro svou novou provozní budovu vybrala společnost VAE ProSys. Autoři projektu tak stáli před výzvou – najít materiály, které splní nároky na energetickou úspornost a zároveň neuberou z půdorysu cenné metry čtvereční. Výsledkem je atypická dvoupodlažní budova ve tvaru připomínajícím trojúhelník z bloků Sendwix.

Jak se mění české řeky? Z protipovodňových kanálů a dopravních tepen klíčí centra života

Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.

Nejčtenější články