Když ani výška nestačí. Rekordní čínský mrakodrap zůstává nedokončený, neobydlený
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Moderní výrobní a logistické areály dnes procházejí zásadní proměnou. Doby, kdy průmyslová hala plnila pouze funkci jednoduchého zastřešení strojů nebo skladového zboží, jsou minulostí. Současné podnikatelské prostředí vyžaduje chytré propojení provozu, administrativy i reprezentativní architektury do jednoho úsporného celku. Klíčovou roli v tomto segmentu hrají montované ocelové haly od společnosti MONT-KOVO, která na českém i slovenském trhu působí již od roku 1995.
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Areál o rozloze téměř 38 tisíc metrů čtverečních je na prodej včetně architektonické rozvojové studie lokality. Ta počítá i s komorní „Osadou“ se 74 byty a muzeem s minipivovarem a restaurací.
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Uprostřed elegantní historické zástavby baltského letoviska Sopoty stojí stavba, která popírá klasické pravidlo pravých úhlů. Křivý dům (Krzywy Domek) vypadá, jako by se rozpouštěl pod žárem slunce nebo byl odrazem v zakřiveném zrcadle. Křivý dům je jednou z nejznámějších postmoderních staveb v Polsku a nejpřekvapivějším architektonickým prvkem na slavné sopotské pěší zóně Monciak v ulici Bohaterów Monte Cassino. Odhalte příběh jeho vzniku, inspiraci z pohádkových ilustrací i technické a konstrukční řešení, které drží tuto optickou iluzi bezpečně pohromadě.
Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Stavební průmysl prochází největší transformací za poslední půlstoletí. Éra velkolepých novostaveb na zelené louce a bezhlavého bourání starých objektů ustupuje novému globálnímu imperativu: adaptivnímu znovuvyužití (adaptive reuse) a cirkulární architektuře. Tento trend, který rezonuje od Londýna po Tokio, se naplno usadil i v České republice a mění způsob, jakým přemýšlíme o identitě a budoucnosti našich měst.
Výstavba zázemí pro letectví vyžaduje specifický přístup. Ať už jde o garážování soukromého ultralightu, servisní středisko nebo prostory pro vrtulník, letecké haly a hangáry musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost, vnitřní prostor i manipulaci s technikou. Proč se pro tyto účely stále častěji prosazují montované ocelové konstrukce a jaké možnosti nabízejí?
Coby „První opera v druhém největším městě Jižní Koreje“ se projekt má jednou stát určující kulturní památkou a rozšiřovat svůj význam daleko za hranice jeviště. Projekt, který v Pusanu realizují architekti ze studia Snøhetta, je předurčen k tomu, aby se stal unikátem.
Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.
Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.
Který z mrakodrapů světa je momentálně nejvyšší? Čerstvá informace zastarává strašně rychle, protože stavební vývoj jde kupředu neuvěřitelným tempem. Včerejší rekordy mizí a nahrazují je nové. Šampion ovšem existuje i na opačném konci spektra a je stabilní už dlouho. V texaském Wichita Falls se tím nejmenším mrakodrapem světa chlubí už 107 let.
Nový Bor je po celém světě známý jako srdce českého sklářství. Od roku 2019 se však město pyšní dalším unikátem, který přitahuje pozornost nejen milovníků designu, ale i předních světových architektů. Sídlo společnosti Lasvit, navržené studiem OV-A, představuje mistrovskou ukázku toho, jak lze citlivě propojit tradiční lidovou architekturu s odvážnými moderními materiály. Výsledkem je areál, který získal hlavní ocenění v soutěži Česká cena za architekturu a nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.
V jihovýchodní části průmyslové zóny Košíkov ve Velké Bíteši vyrostl nový reprezentační objekt pro společnost Vektor Plus s.r.o. Unikátní stavba v sobě kombinuje dvoupodlažní administrativní část s velkorysým výrobním a skladovým zázemím. O kompletní realizaci ocelového skeletu a opláštění se postarala renomovaná česká společnost MONT-KOVO, spol. s r.o., která celou stavbu dokončila za pouhých 70 pracovních dní.
Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.
Vypadá jako pevnost z postapokalyptického světa, ale stojí uprostřed Manhattanu. Mrakodrap bez jediného okna byl navržen tak, aby fungoval i po jaderném útoku, a dodnes živí řadu teorií o tajných operacích zpravodajských služeb. Jen málokterá budova budí tolik emocí jako „Třiatřicítka“ na newyorské Thomas Street.
Stavební firmy řeší otázku dočasného zázemí na každé větší zakázce. Materiál musí být někde uskladněn, technika chráněná, případně je potřeba zázemí pro pracovní čety. Nejčastěji padne volba na stavební kontejner nebo pronájem pevného skladu v okolí. Plachtová hala přitom v řadě situací vychází výhodněji – a to nejen cenově.
V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.
Fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách průmyslových objektů zažívají v posledních letech obrovský rozmach. Zejména montované haly představují ideální kombinaci velké střešní plochy, vysoké vlastní spotřeby elektřiny a dlouhodobé ekonomické návratnosti. Než však začnete počítat očekávané úspory, je potřeba vyřešit několik zásadních otázek – nosnost střechy, možnosti připojení do distribuční sítě a skutečný výkon, který lze na halu instalovat.
Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?