S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.
Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.
Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?
Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?
Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.
Máte ve svém okolí strom, který vypráví zajímavý příběh, spojuje lidi nebo má historický význam? Právě teď máte jedinečnou možnost ho nominovat do oblíbené celorepublikové soutěže Strom roku 2025. Přečtěte si, jak na to!
Management při vlnách horka. Výzvy a příležitosti při výsadbě a péči o stromy v ulicích. Jak efektivně hospodařit s vodou v obci a ušetřit na stočném. To jsou určitě témata, která nezapadnou. Všechny webináře se konají vždy od 13:30 do 15:30. Jsou zdarma a můžete se k nim připojit odkudkoliv, stačí se jen přihlásit. Připravovány jsou i vzdělávací a inspirační semináře a exkurze za příklady dobré praxe. Ty představí nové trendy v revitalizaci budov i veřejných prostranství, nebo jak na zdravou krajinu.
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
Minimalistické, organické, oplývající životem. Jsou svěží, originální. A hlavně bez květináčů. Kokedamy, mechové koule, jsou pořád v módě. Pokud chcete letos vyzkoušet něco nového, je jaro tím nejlepším časem, kdy s nimi začít.
Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je krásné hobby. Pozorovat výsledky mistrů pichlavého pěstitelství, to je zábava na dlouhé hodiny. Pro nepoučené laiky, kteří by do těch tajemství chtěli proniknout hlouběji, tu ovšem existuje pár překážek. Například ty ostny.
Předně je třeba říci, že na každý trávník existuje řešení, lék. Prodávají se směsi travního osiva, případně luční směsi, které zacelí jakýkoli problém. Stačí provést vertikutaci, aerifikaci, trávník pak pořádně vyhrabat, pohnojit, dosypat písek, dosít a pořádně zalévat. Jenže na druhou stranu jsou trávníky, hlavně ty dokonale střižené, vysoce neekologické a neekonomické, i proto stojí jejich výměna za něco jiného určitě za úvahu. Jaká řešení se nabízí?
Jak AI (umělá inteligence) pomáhá v českém prostředí napravovat škody na přírodě? Přinášíme 7 šokujících faktů o kampani Rytířů lesa: AI revoluce v ochraně přírody.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Pokud jste viděli v televizních zprávách, nebo někde na internetu, jak sadaři kropí rozkvetlé ovocné stromy jemnou vodní mlhou, která hned namrzá a led pak květy chrání před mrazem, určitě to nezkoušejte. Jde o velmi sofistikovanou práci s nejistými výsledky. Dá se ale vůbec něco dělat?
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Všimli jste si, že mnoho úporných plevelů, kterých se nemůžeme v zahradách za žádnou cenu zbavit, a které jsou doslova všudypřítomné, patří mezi léčivé životabudiče? Prostě jsou to jedny z nejcennějších bylin s nejlepšími prokazatelnými účinky na naše zdraví. A mnohé z nich jsou dokonce i velmi chutné. Jako by nám příroda chtěla za každou cenu naznačit: „Vy hlupáci, ničíte ve svých zahradách to, čím vám chci prodloužit život… a zpestřit jídelníček.“
Chodíte rádi na houby? A chodíte na ně i na jaře? Pak pro vás bude následující kvíz doslova hračkou. Nejskalnější z houbařů totiž chodí na houby po celý rok a mají vypozorováno, že s koncem zimy a nástupem jara se začíná poměr rostoucích jedlých, nejedlých a jedovatých hub obracet ve prospěch těch, které musíme nechat být, abychom neměli zdravotní problémy, nebo naši příbuzní jednání s drahou pohřební službou. Paradoxně ale právě nejchutnější jarní druhy hub nevypadají zrovna vábně, v lepším případě je amatér nazve prašivkami.
