Nosnice plemene Lohmann Brown (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 19 fotek

Přistálo to u nás na zahradě docela rychle: podomácku splácnutý kurník, pletivem obalená hliníková konstrukce (vlastně voliéra) a po trávníku si začaly vykračovat opeřené chvastounky různého zbarvení i vzrůstu. Donutilo mě to se trochu zahloubat, co to vlastně ten dědek pořídil. Výběr správného plemene slepic totiž určuje nejen počet vajec v košíku, ale i celkovou náročnost chovu, spotřebu krmiva a míru soužití se zbytkem zahrady. Zjistil jsem, že na českém trhu dnes narazíte jak na průmyslově vyšlechtěné nosnice hnané na maximální výkon, tak na pestrou paletu tradičních selských i čistokrevných plemen pro běžný dvůr. Každá skupina přináší odlišné vlastnosti v temperamentu, odolnosti vůči klimatu i schopnosti létat přes plot. Následující přehled detailně představuje nejčastěji chovaná plemena u nás, jejich reálnou užitkovost a specifické nároky.

Co v článku najdete

Komerční nosní hybridi jako sázka na čistý výkon

Nosnice prodávané pod obchodními názvy Lohmann Brown, Bovans, Moravia, Dominant či Tetra představují absolutní špičku v efektivitě přeměny krmiva na vejce. Při kvalitní stravě dokážou za první snáškový cyklus vyprodukovat až 320 vajec o hmotnosti kolem 60 gramů. Vyznačují se rychlým nástupem do snášky (již kolem dvacátého týdne věku) a mírnou, nekonfliktní povahou. Daň za tento extrémní výkon přichází po zhruba dvou letech, kdy se organismus slepice vyčerpá a snáška strmě padá dolů. Tyto slepice nejsou vhodné k dalšímu rozmnožování, protože jejich potomci už vlastnosti rodičovských linií nedědí.

Výborně, zástupce plemen Lohmann Brown a Dominant na dvorku máme, a to včetně krásného kohouta.

Plemeno Lohmann Brown (Foto: Shutterstock)
Plemeno Lohmann Brown (Foto: Shutterstock)
České plemeno Dominant (Foto: Shutterstock)
České plemeno Dominant (Foto: Shutterstock)
Česká zlatá kropenatá (Zdroj: Wikipedie, autor: Milan Kylar – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0)
Česká zlatá kropenatá (Zdroj: Wikipedie, autor: Milan Kylar – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0)
Česká zlatá kropenatá - kuřata (Zdroj: Wikipedie, autor: Martin Paclik – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0)
Česká zlatá kropenatá - kuřata (Zdroj: Wikipedie, autor: Martin Paclik – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0)

Česká zlatá kropenka pro velké a přírodní výběhy

Toto naše původní národní plemeno vyniká mimořádnou odolností, dlouhověkostí a shánčlivostí. Česká kropenka je středně lehká slepice, která ročně spolehlivě nese okolo 180 až 200 vajec s krémově zbarvenou skořápkou. Velkou předností je její ostražitost vůči dravcům a schopnost najít si na zahradě značnou část potravy sama, což výrazně šetří náklady na krmení. Počítejte však s tím, že jde o temperamentní, plašší zvíře s vynikajícími letovými schopnostmi, které snadno zdolá i dvoumetrový plot, pokud se cítí ohroženo nebo postrádá dostatečný prostor.

Ne, žádná česká zlatá kropenatá se v našem kurníku neobjevila.

Vlašky a leghornky jako živé nosnice bílých vajec

Tato lehká plemena středomořského původu představují klasiku pro chovatele, kteří upřednostňují čistě bílou skořápku a vysokou snášku bez zbytečného tuku. Vlašky i bílé leghornky dosahují produkce kolem 220 vajec ročně při nízké spotřebě krmiva. Tito ptáci jsou neustále v pohybu, jsou velmi zvídaví a vitální. Pro jejich chov je nutný buď velmi prostorný travnatý výběh s vysokým plotem, nebo zastřešená voliéra, protože obě plemena excelentně létají a ráda nocují vysoko ve větvích stromů. Masná výtěžnost je u nich zanedbatelná a jejich ochočení vyžaduje velkou trpělivost.

Vlaška i leghornka se na dvorku našly. Pěkně to máme promíchané.

Mladé vlašky (Foto: Shutterstock)
Mladé vlašky (Foto: Shutterstock)
Leghornka (Foto: Shutterstock)
Leghornka (Foto: Shutterstock)

Sussexky a orpingtonky pro klidný dvůr a rodiny s dětmi

Zástupci těžších anglických plemen jsou ideální volbou pro zahrady s nízkým oplocením a chovatele, kteří hledají přítulná, téměř mazlivá zvířata. Sussexka, nejčastěji chovaná v líbivém světlém rázu s kolumbijskou kresbou, dává ročně okolo 180 až 200 velkých vajec a po vyřazení z chovu nabízí výtečné maso. Orpingtonka je ještě mohutnější, má bohaté prachové peří a imponující postavu, avšak snáší o něco méně, přibližně 160 vajec. Obě plemena jsou velmi flegmatická, nelétají, nepřehrabují zahradu s takovou agresivitou a bez problému se nechají krmit z ruky.

Sussexku máme, orpingtonku ne.

Sussexky (Foto: Shutterstock)
Sussexky (Foto: Shutterstock)
Orpingtonky (Foto: Shutterstock)
Orpingtonky (Foto: Shutterstock)

Plymutky a amroxky jako odolní univerzálové

Tato tradiční americká plemena se těší celosvětové oblibě pro svou otužilost a stabilitu. Krahujcovitě zbarvené amroxky a páskované plymutky disponují robustním tělem a vynikající schopností snášet vejce i během studených zimních měsíců, kdy jiná plemena odpočívají. Roční produkce se stabilně pohybuje mezi 180 a 210 vejci se světle hnědou skořápkou. Zvířata jsou mírná, spolehlivá, dobře osvalená a netrpí náchylností k nemocem z nachlazení. Hodí se i do vyšších podhorských poloh a jejich chov bez potíží zvládne úplný začátečník. 

Ani jedna z nich se na našem dvorku neobjevila.

Plymutky (Foto: Shutterstock)
Plymutky (Foto: Shutterstock)
Amroxky (Foto: Shutterstock)
Amroxky (Foto: Shutterstock)

Maransky pro netradiční čokoládová vejce

Původem francouzská maranska si vydobyla pevnou pozici na českých dvorcích především díky specifickému zbarvení vajec. Ta mají sytě kaštanový až hořce čokoládový odstín s drobným tečkováním. Silná skořápka navíc snižuje odpar vody a ztěžuje pronikání bakterií, což prodlužuje trvanlivost snášky. Samotná zvířata jsou středně těžká, mají opeřené běháky a klidnou povahu. Ročně poskytnou přibližně 160 až 180 vajec a díky své tělesné stavbě představují plnohodnotné plemeno s kombinovanou užitkovostí, které kombinuje zajímavý vzhled vajec s chutným masem.

Ani maranska na naší zahradě nepřistála.

Maranska (Foto: Shutterstock)
Maranska (Foto: Shutterstock)
Vajíčka maransek (Foto: Shutterstock)
Vajíčka maransek (Foto: Shutterstock)

Vyandotky se širokou paletou barev a spolehlivým mateřstvím

Zaoblené, kompaktní tělo a růžicový hřeben odolný proti omrzlinám dělají z vyandotek jedno z nejoblíbenějších plemen pro okrasně-užitkový chov. Chovatelé oceňují desítky barevných variant, zejména lemované rázy, které na zahradě působí velmi dekorativně. Snáška se pohybuje okolo 170 až 190 vajec s pevnou světle hnědou skořápkou. Vyandotky jsou vyhlášené tím, že si zachovaly silný pud sezení na vejcích a péče o potomstvo. Pokud plánujete přirozený odchov kuřat bez umělé líhně, kvokačka vyandotky představuje jednu z nejspolehlivějších matek mezi hrabavou drůbeží.

Vyandotku doma bohužel také nemáme.

Černobílé vyandotky (Foto: Shutterstock)
Černobílé vyandotky (Foto: Shutterstock)

Pozoruhodnosti ze světa užitkového ptactva

Dvorek nemusí patřit výhradně klasickým slepicím. Chov dalších druhů hrabavé drůbeže přináší specifické užitkové i praktické výhody, které v běžném chovu často překvapí.

Perličky kropenaté platí za neúnavné strážce celého pozemku. Díky vrozené plachosti a pronikavému hlasitému křiku okamžitě reagují na přítomnost dravců, cizích psů, koček i neznámých osob, čímž spolehlivě varují zbytek hejna. Mimo roli živého alarmu vynikají mimořádnou chutí na klíšťata a mandelinky bramborové, které slepice obvykle odmítají. Jejich vejce se vyznačují extrémně tvrdou a silnou skořápkou, díky níž vydrží čerstvá výrazně déle než vejce slepičí.

Perlička kropenatá (Foto: Shutterstock)
Perlička kropenatá (Foto: Shutterstock)

Křepelka japonská zaujme především bleskovým životním cyklem a vysokou koncentrací živin. Snášet začíná již okolo šestého týdne věku a při minimálních nárocích na prostor dokáže vyprodukovat až tři sta kropenatých vajíček ročně. Křepelčí vejce váží sice jen okolo dvanácti gramů, avšak v poměru k celkové hmotnosti obsahují vyšší podíl žloutku, vitamínů skupiny B, železa a fosforu. Silná vnitřní podskořápková blána navíc představuje pevnou bariéru proti vniknutí nežádoucích mikroorganismů.

Křepelka japonská (Foto: Shutterstock)
Křepelka japonská (Foto: Shutterstock)

Barevná paleta skořápek nekončí u běžné hnědé či bílé. Slepice plemene araukana pocházející z Jižní Ameriky snášejí vejce s tyrkysovou až modrozelenou skořápkou, kterou způsobuje žlučové barvivo oocyanin prostupující celou strukturou skořápky, nikoli pouze její povrchovou vrstvou. Zkřížením araukan s nosnicemi hnědých vajec, například maranskami, vznikají takzvané olivérky, jejichž snáška se pyšní neobvyklým olivově zeleným odstínem.

Araukanka (Zdroj: Wikipedie)
Araukanka (Zdroj: Wikipedie)
Araukanka (Zdroj: Wikipedie)
Araukanka (Zdroj: Wikipedie)

Svět ptačí fyziologie skrývá i další fascinující zákonitosti. Slepice například vidí mnohem širší barevné spektrum než člověk, včetně ultrafialového světla, což jim pomáhá identifikovat zralost semen i zdraví ostatních jedinců v hejnu. Jejich oči navíc dokážou fungovat nezávisle na sobě, takže jedním okem mohou sledovat potravu na zemi, zatímco druhé nepřetržitě kontroluje oblohu kvůli případnému nebezpečí.

Zdroj: Vzorník plemen drůbeže ČSCH (Český svaz chovatelů); Technologické příručky a specifikace hybridů; Wikipedie; ČESKÉSTAVBY.cz

Barevná vajíčka (Foto: Shutterstock)
Barevná vajíčka (Foto: Shutterstock)