Pocit, že stále objevujeme něco nového a naše prapředky hravě strčíme do kapsy, se z větší části nezakládá na pravdě. Platí to i v případě zemědělství, kde se většina současných metod a technik odvíjí od postupů, které vznikly před tisíciletími.
Neexistuje dítě, které by nepoznalo houpačku, a které by ji nechtělo ve své zahradě. I když si dnes můžeme koupit všemožné herní atrakce pro děti, houpačky bitvu o pozornost dětí jen tak neprohrají. A mnozí dospělí houpačkou také neopovrhnou.
Na covid-19 ani trochu nevzpomínáme rádi. Dílem i proto, že nevíme, zda ji na podzim nebudeme mít v nějaké nové mutaci nebo variantě zpátky. Přesto se celosvětově s pandemií, mnoha lidským katastrofám navzdory, pojí i jakási pozitiva. Například bezkonkurenční boom zahrádkaření, a to v globálním měřítku.
Ploché broskve u nás s největší pravděpodobností nepotkáme, ovšem například ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii je v létě občas potkáváme na tržištích i v kamenných obchodech. Říká se jim talířové či diskové.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
Vůbec nejde jen o dobu letních prázdnin, své domácí mazlíčky si v autě vozíme pravidelně. Na výlety, k veterináři, na dovolenou, autem si je převážíme hrdě domů, když si je vezeme jako malá štěňátka od chovatele. A je také pravdou, že mnozí psi cestování autem milují. Jede se totiž na výlet.
Nejste vinařem, přesto ale v zahradě vinnou révu pěstujete, abyste si mohli dát hrozny od začátku podzimu na talíř? Dejte pozor na dvě zdánlivé drobnosti, které mohou vaši úrodu zmařit. Úžeh hroznů a praskání bobulí.
Zemědělství nasucho, bez závlahy či zálivky, nebo také dryland farming. Může se to zdát jako nepochopitelný protimluv, protože voda se jeví být pro pěstování čehokoliv podstatná. Přesto jde o reálnou hospodářskou praxi, která v současné době probíhá po celém světě na 10-15 % obdělávané půdy.
Ne každá zahraničními turisty vyhledávaná země, kam se chystáte vyrazit na dovolenou, je stejně nakloněná psům. Zažité kulturní návyky, náboženství, odlišné zákony, ekonomická situace - to vše se může promítnout do toho, jak tu bude na cestovatele doprovázeného čtyřnohým mazlíčkem pohlíženo. Svou dovolenou byste proto měli plánovat s ohledem na to, jak moc dog-friendly jednotlivé státy jsou.
V zásadě jsou možné obě varianty, běžné jsou trávníky včetně bylinných směsí pod polokmeny a vysokokmeny, ale také okrasná výsadba. Vždy ale záleží na tom, zda konkrétní dřevina koření hluboko nebo mělce. Pod mělce kořenícími stromy se půda běžně kultivuje, plečkuje, okopává a také hnojí.
Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?
Srpnová péče o kvetoucí krásky nám přinese bohatší násadu květů a zlepší vitalitu rostlin. Jak o kvetoucí rostliny v srpnu pečovat? A proč by zahradníci neměli jezdit na letní byt?
Srpnové počasí prý má být letos průměrné až podprůměrné, říkají meteorologové. A nebo přímo jako na houpačce. Je to pravda a jaké má vlastně srpnové počasí být? A co je babí léto, jehož předzvěstí jsou již chladné noci a rána na konci srpna? Zahrádkáři a zahradníci to vědí.
Čeká vás pravidelné stříhání přerostlých stromů a keřů v zahradě? Zkuste vnést do své zahrady trochu kreativity a dynamiky. Ostřihejte je do neobvyklých tvarů a sousedi budou koukat.
Bez vláhy to nejde a déšť je na zahradě vítaným hostem. Pokud to tedy není déšť nečekaně náhlý a svou vydatností ničivý, přívalový. Během něj za krátkou dobu spadne obrovské množství srážek. Víc, než kolik pojme proschlá půda. Takový působí velké škody. Jak na něj být připraven?
Některé projekty vynikají provedením, jiné myšlenkou nebo příběhem, které za nimi stojí. Araucaria Greenhouse má obojí. I přes svou nepatrnou rozlohu zastavěné/užitné plochy – 33 metrů čtverečních - se tahle povedená realizace snadno dostane pod kůži.
Kdo chce šetřit, sáhne po klasickém modrém sudu od nějaké chemikálie, pořádně ho vymyje a pak používá dlouhé roky. Někdy to není zcela bezpečné (záleží na původním obsahu a důkladném vymytí), ale také takové řešení stačí. Na trhu je však bezpočet možností včetně výběru materiálů.
Sucho je skloňováno ve všech podobách, sucho nikdo nechce, všichni se ho bojí, na internetu vznikly interaktivní mapy sucha, ale také statistiky úhrnů srážek. O dešti, respektive dešťových srážkách, se ale, mám takový dojem, mluví méně než o suchu a přitom spolu tyto dva pojmy úzce souvisí. A jakmile zaprší trochu víc, média burcují na poplach, jsou bouře, škody, záplavy…
