Trápí vás v zahradě mšice a nejste zrovna zastánci chemických postřiků? Poohlédněte se po hmyzu, který se mšicemi s oblibou živí. A pozor, mravenci to určitě nejsou, tito “dobytkáři“ farmaří a právě „stáda“ mšic jsou jejich bohatstvím a zdrojem lahodného nektaru.
Jak staré jsou plodiny, které pěstujete na zahrádce? Kterou zeleninu znali lidé už v pravěku a jaké rostliny jsou u nás vlastně „nové“? Možná vás překvapí, jak staré plodiny máte v záhonu.
Předpověď na léto nejspíš nepřekvapí, je plná nedeštivě-suchých dní a tropického horka. Psychicky se na tom můžeme připravovat už od zimy, ale stromy na našich zahradách a v sadech bychom mohli na vlnu veder připravit i fyzicky. Jak? Zavlažovacími vaky.
Máte v zahradě temný kout, část zahrady s podmáčenou půdou, suché stanoviště, kam slunce praží od rána do večera, mrazovou kotlinu či místo exponované větrům? Představíme vám rostliny, které se na tato stanoviště hodí.
Konopí lidé využívají ke svým běžným potřebám již cca 10.000 let, tedy dle dochovaných pramenů, možná je tato doba i mnohem delší. Přitom z něj lze dnes vyrobit více jak 25.000 různých výrobků. Což je na rostlinu až neuvěřitelné číslo. O to více, že nejde o dřevinu, která by byla pěstována kvůli budoucí těžbě dřeva.
Máte pozemek, na kterém byste rádi vysázeli stromy, ale schází vám znalosti, čas či síly výsadbu uspořádat? Poradíme, co je potřeba při výsadbě na vlastním pozemku ohlídat a kde případně požádat o radu, finance či pomocnou ruku.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
V našem podvědomí hluboce zakotvená představa, že zahrada musí být buď jen okrasná, nebo produkční, se nezakládá na pravdě. Stejně jako, že tam kde není hlína, pěstovat nemůžete. Řešení se totiž nabízí spousta.
Červen je hlavní doba senoseče; ale pokud jde o nás, městské zahrádkáře, nepředstavujte si, prosím, že jednoho rosného jitra naklepeme kosu a pak s rozhalenou košilí, mohutnými rozmachy kosíme jiskřící trávu, až to sviští, zpívajíce přitom lidové písně.
Svědí vás štípanec na ruce? Poškrábete se, a je to hned lepší. Přítomnost otravného bodajícího a pískajícího komára v pokoji to ale nevyřešilo, viďte? Se suchem v Čechách je to podobné. Nepomůže nám podrbání občasným deštěm, když bude krajina v současném stavu. Odpověď na problém se suchem totiž neleží v šedivých dešťových oblacích, ale dole pod nimi, v krajině, v půdě.
Vaření v zahradě je současným trendem a vůbec nejde je o grilování pořízení grilu či krbu, ale plnohodnotnou náhradu kuchyně umístěné v domě. Pokud je prostě hezky, ale při zastřešené kuchyni i za horšího počasí, můžeme pokrmy připravovat na čerstvém vzduchu. Nepotřebujeme digestoř a vše si můžeme přizpůsobit tak, jako bychom vařili uvnitř.
Některé rostliny se jmenují tak, že se svému jménu i podobají, u jiných je tomu naopak. A právě orlíčky sice nevypadají jako orel, ale část jejich květů připomíná orlí pařáty. V zahradách pak vyšvihnou opravdovou nádheru květnatou. Přitom jde většinou o trvalky, které se nám v zahradě postupně rozrůstají, především se snadno vysemeňují i kříží.
Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně; jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: „Mělo by zapršet.“
Připravujete zahradu na letní sezónu? Určitě byste neměli zapomenout na své ratolesti. Pokud zahradu máte, tak máte z půlky vyhráno. A pokud je dostatečně velká, abyste tam vytvořili koutek na hraní pro své děti, tak máte absolutně vyhráno.
Kočky s námi žijí už tisíce let. Jejich domestikace začala už ve středověku a od té doby nás kočky stále provází. Někde uctívaná jako božstvo, jinde nenáviděná, jako ďáblův posel. Názory na kočky se liší i dnes. Jsou lidé, kteří kočky nesnesou a ti, kteří je milují.
Za vyvážení klasické žumpy, resp. jímky platíme nemalé finanční prostředky. Lze jejich obsah používat k hnojení zahrady? Vždyť dříve se obsah žump běžně vyvážel na pole. Jak s ním tedy můžeme naložit dnes?
Vaše letošní úroda ovoce a zeleniny nemusí být závislá jen na rozmarech počasí. Zejména nejrůznější skleníkové krásky (okurky, rajčata nebo papriky) trpí nadbytkem nebo naopak nedostatkem slunečního svitu nejvíce. A stejné je to se zálivkou. Jde to však mnohem jednodušeji – za pomoci hydroponie.
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
Dobrý hospodář chápe, že půda na jeho pozemku je o něco víc než jen substrát, který přidržuje kořeny rostlin. Takže to, co si z ní úrodou vzal, zase musí vrátit zpátky. Nejlépe pak nenáročným a přesto maximálně efektivním zeleným hnojením.
Rajčata jsou asi nejkontroverznější zeleninou u nás. Zatímco jedni se jich nemohou nabažit, druzí je skoro nenávidí. Ovšem dovolujeme si tvrdit, že ti první patří pravděpodobně do kategorie nadšených zahrádkářů, užívajících si plodů vyzrálých na slunci, zatímco ti druzí se musí spolehnout jen na nabídku obchodů – bez chuti i vůně. A to doslova.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
