Zavlažování - články, návody, rady a tipy

Když se trávník probouzí, potřebuje naši péči. Jak mu nyní pomoci a neublížit?

Řeknete si, že zrovna mrzne a napadla spousta sněhu, ať nestrašíme s péčí o trávníky. Jenže ono právě záleží na počasí a jeho predikce jsou na příští týden přesně opačné. Dokonce meteorologové slibují prudké a výrazné oteplení. A zima se už nemusí vrátit. Zalito bude, o vláhu se bát nemusíme, sníh to svým táním zajistí. Co ale dál? Do čeho se můžeme pustit už nyní a na co bude lepší počkat až do jara? Respektive března až dubna?

Skleněný dům Pirque hýčká tropické rostliny jižně od Santiaga de Chile

Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?

Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?

Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Vodním tokům a přehradám chybí voda, ale půda je nasycena. Je tedy sucho, nebo není?

Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?

Co dělat s bílým povlakem plísní v květináčích? Zachovat klid, zalévat méně

Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?

Když přijde sucho a vy musíte rozhodnout, které rostliny na zahradě nepřežijí

Na extrémní sucho, sluncem spálenou zemi a vodu se sykotem mizící ze studní to letos (zatím) nevypadá. I když to tak chvilku vypadalo. Ona meteorology od časného jara předvídaná katastrofa ne a ne nastat. Dodejme jen, že naštěstí.

Chcete uspět v zemědělství i za sucha a klimatických změn? Tyto plodiny budou trefou do černého

Tam, kde jedni vidí změnu, spatřují druzí příležitost. A platí to bez výjimky i pro změny klimatické. Co asi tak budou obnášet? Však víte dobře sami: více tepla, více sucha. A též mnohem méně předvídatelné srážky, které možná budou v průměru celoročního úhrnu velmi podobné jako dnes, ale rozložené v průběhu roku docela jinak.

Jak ušetřit za vodu na zahradě? Základní pravidla se ve škole učí už prvňáčci

Opakování je prý matka moudrosti. V případě každoročního boje se suchem nikdy neškodí shrnout, že existují i jiné způsoby, jak bojovat s vysokou spotřebou vody během letních vln veder.

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.

Léto na zahradě bez komárů i bez repelentu? Jde to

Strávit léto bez komárů? To vám se zárukou slíbit nemůžeme. Ale můžeme vám alespoň poradit, jak jich v létě potkat co nejméně. S pomocí několika opatření, osvědčených fint a triků, se dá počet svědivých štípanců, co na vás letos čekají, zredukovat na minimum.

Jak přežít léto na zahradě. Postarejte se nejdřív o sebe, teprve pak myslete na rostliny

Horko, že se nechce ani myslet. Práce na zahradě ale nepočká a jen to, že na ní panují úmorné teploty, není omluvenkou. Jak tedy přežít léto na zahradě, když je vedro k zalknutí?

Kvíz: Udržet vodu v zahradě není těžké, je ale třeba kombinovat více pravidel. Jaká?

Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.

Proč je po dešti zahrada zelenější? Dusíkem to není, mýty o jeho obsahu v dešťovce neobstojí

Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?

Jak se v létě ochladit? Máte-li vody nazbyt, nezalévejte chodníky, ale hlavně stromy

Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.

Suchá zima věští suchý rok. Jak v zahradě maximálně šetřit vodou a proč ji nyní napojit?

Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.

Suchá zima je problém. Dřeviny mají žízeň. Jak často zalévat v zimě a kolik?

Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.

Zbavte se plísní. Proč se tvoří na povrchu zeminy v květináčích?

Nejčastěji jde o jakýsi bílý povlak na povrchu pěstebního média. Může i páchnout, bohužel je ale největším problémem chřadnutí a odumírání pokojových rostlin. Plísně. Neklamný znak, že něco děláme špatně. Někdy je to důsledek přelévání rostlin, jindy nesmyslného přihnojování něčím, v čem plísně výborně prospívají a šíří se. Třeba kávovou sedlinou, lidově se říká lógrem. Ale může také jít pouze o vysrážené soli, pokud jsme dlouho nepřesazovali a často hnojíme. Jak tomu zabránit?

Je chlor v kohoutkové vodě problém pro pokojové rostliny?

Tohle bude rychlé. Odpověď zní: „Ne, není.“ Jak to, když chlór jinak rostlinám vůbec neprospívá a zalévat chemicky upravenou (chlorovanou vodou) z bazénu se považuje za hodně špatný nápad? Ten rozdíl je především v koncentraci. A ta je v pitné vodě z kohoutku opravdu nízká. Pro rostliny je taková voda docela bezpečná.

Nejčtenější články