V marylandském městečku Frederick mají víc než jeden důvod, proč vzpomínat na tamního rodáka, pana Johna Tylera. Kromě toho, co dokázal během svého života, se totiž nesmazatelně zapsal do místní historie jednou nemovitostí. Domem, který sice nikdy neobýval, ale i tak jej nechal postavit natruc místní radnici. Proč?
Líbí se vám moderní nadčasové interiéry, ale bydlíte v historické budově v centru města? K životu potřebujete spíš minimalismus a secesní kudrlinky vám nesedí? Nevadí, i to jde krásně skloubit, když máte šikovného architekta. Inspirujte se dokonale vybalancovaným bytem v centru Kyjeva, ve kterém architekt dokázal propojit staré s novým tak, aby prostor působil nadčasově a zároveň ukotveně.
Dům na úvodní fotografii je natolik podivný, že by tu snad nikdo bydlet nechtěl. Těžko říct, jak je možné, že byl vůbec postaven. Kritiky prý sklízí dost, jenomže nájem v domě se vypočítává z nájemníkových příjmů, proto není divu, že dům je stále plný. A ubytovaným jeho vzhled vůbec nevadí. Navíc je otevřen veřejnosti, která se může uvnitř budovy zchladit za veder ve skalní soutěsce, jakémsi kamenném údolí, což je ale vlastně chodba obložená kamennými deskami. Ostatně Valley (Údolí) je jméno, kterým se budova pyšní. I bytový dům může být přes svůj prapodivný vzhled v mnohém přínosný. Nebylo by lepší, kdyby se také u nás začaly stavět podobné nesmysly, ale hlavně aby lidé měli kde bydlet za dostupné peníze? Bytovka jako bytovka, hlavně když nájem nestojí desítky tisíc měsíčně za pár desítek metrů čtverečních a vlastnictví bytu dlouhé milióny… Nebo je všechno jinak?
Dnem 7.8. 2025 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské komise, které aktualizuje seznam invazních nepůvodních živočišných druhů, jež je zakázáno do EU dovážet. Patří mezi ně vybraní ptáci, kopytníci, ryby, korýši, mlži, plži, ostnokožci, ploštěnci a hmyz. O dva roky se ještě odkládá konkrétní druh hlodavce a šelmy. Některé z nich přitom už známe i u nás a na seznamu našich místních invazních druhů jsou, například jelen sika a norek americký. Svoje znalosti druhů, které vnímáme jako silně invazní právě u nás, si můžete vyzkoušet v kvízu pod článkem.
Spát potřebujeme všichni. Je to proces, který nám doslova dobíjí baterky. Ale jistě jste si už všimli, že ne vždy a všem nám je dobíjí stejně. Někdy se po sedmi hodinách spánku sotva dopotácíte do kuchyně k hrnku kávy, abyste mohli fungovat. A jindy vás těch sedm hodin nabije až neskutečným způsobem, jste po něm plní energie. V čem je asi tak rozdíl?
Někdo vnímá prázdniny jako mediální okurkovou sezónu, kterou případně rozčísne třeba zpráva, že v Jaderském moři napadl žralok českou učitelku. Už to dělá 118 let a pokaždé je to ten samý žralok a stejná kantorka. Nebo že si ministr Lavrov oblékl na setkání s americkým prezidentem na Aljašce mikinu s nápisem CCCP. Jenže iniciativa Zákony pro kočku si prázdniny evidentně nevzala, jelikož se právě nyní objevil zásadní článek o tristním stavu toulavých koček v magazínu Ministerstva vnitra Veřejná správa. A článek předkládá i řešení a poukazuje na zkušenosti obcí, které se k problému toulavých, nemocných a stále se množících koček nestavěly zády.
Sezóna rajčat se přehoupla do druhé půlky, co však nyní s nimi, aby tato plodová zelenina bohatě plodila a hlavně plody vyrostly a dozrály? Především je třeba zaštipovat růstové vrcholy, aby se rostliny zaměřily na plody a ne na další růst a kvetení. Také je třeba obtěžkané výhony uvazovat a zdola otrhávat listí, které schne a může být i zasažené plísní.
Není to chata, ale dům. Poněkud neobyčejný, což je už patrné z jeho tvaru. A faktu, že když se na něj podíváte z výšky, nejspíš budete mít problém ho v okolní krajině rozeznat. Stavba, která vyrostla na úbočí hory, a která shlíží na portugalskou řeku Douro, se totiž snaží o nenápadnost a soulad s přírodou.
Sousedské vztahy, tedy spíše sousedské spory, jsou nevyčerpatelnou studnicí námětů na příběhy. Které se porůznu přenáší i do rezidenční architektury. Krásně to ilustruje stavba v sicilském Petralia Sottana. Na to, jak pozoruhodně úzká vlastně je, byla našlapaná záští až po samý okraj.
Klukovina a prkotina. Uměle vytvářený problém, který si o nějaké soustředěné řešení určitě neříká. Tak nám mohou přijít občasné „útěky“ nákupních vozíků z parkovišť u obchodních center. Jenže jak ukazují čísla ze zahraničí, on by to problém skutečně mohl být.
Poetická pocta krystalicky čistému brutalismu, nejkrásnější dům na světě, nebo nejbrutálnější možné popření architektury? Casa Brutale provokuje ve všech směrech, jde totiž o bohatě prosklený betonový kolos, který se má zaříznout do skály. Má, protože dosud nebyl postaven, existuje pouze v plánech a vizualizacích. Co si o tom domě myslíte vy?
Tohle téma bude krapet nechutné. A dost možná vás přiměje přemýšlet o tom, že si koupíte vlastní bazén. Jen proto, abyste se vyhnuli infekcím, které se tu a tam s letními radovánkami na veřejných koupalištích pojí.
Za stejné peníze můžete provozovat třicet elektrických větráků, nebo jednu klimatizační jednotku. To ale není jediný důvod, proč by právě elektrické větráky měly být vaší první volbou, když se v horkém ledním dni potřebujete ochladit.
Nikdo není rád, když jeho zahrádku u domu používají sousedé jako průchozí chodník. Nebo ještě hůř, jako venkovní toaletu. Těch důvodů, které měl John Hollensbury k výstavbě miniaturního domku, ale bylo víc. Na to, že vytváří stavební kuriozitu, která bude jednou lákat turisty, tehdy určitě nepomyslel.
Kolega našel doma štírka a natočil krátké video. Poznamenal přitom, že štírci jsou užiteční, živí se kromě jiného hmyzu roztoči a například chrání včely před kleštíkem včelím. Štírek je v ČR velmi častý zástupce řádu pavoukovců, kteří jsou sice štírům trochu podobní, ale společného s nimi nemají zhola nic. Podoba je patrná pouze ve dvou makadlech zakončených klepítky, na jejichž koncovém článku ústí jedová žláza. Klepítka štírek používá k lovu kořisti, mezi ni však patří roztoči včetně kleštíka včelího, chvostoskokové, pisivky, larvy hmyzu a jiní titěrní živočichové. Je sice štírek jedem ochromí, ale nás nemůže. Je příliš malý, jedu má příliš málo a bariéru lidské pokožky by nepřekonal. A proč by to také dělal, od toho na světě není.
Probudit se během dovolené před polednem není žádná ostuda. Je to jen reakce organismu na to, že jste mu konečně dovolili vypnout a začít dobíjet baterky. Regenerace delším spánkem je potřebná.
S povzdechem pronášenou větu: „Co jsme si to zase koupili?“ pravděpodobně při pořizování nemovitosti nepoužijete. Domy totiž nekupujeme jako housky na krámě. A za jeden život jich obvykle moc pořídit nestihneme. Právě proto záleží na tom, aby náš první a často poslední nákup dopadl dobře. A že jsme nevybrali nejlépe, to se může ukázat hned první léto. Vedro! K zalknutí.
Na extrémní sucho, sluncem spálenou zemi a vodu se sykotem mizící ze studní to letos (zatím) nevypadá. I když to tak chvilku vypadalo. Ona meteorology od časného jara předvídaná katastrofa ne a ne nastat. Dodejme jen, že naštěstí.
Domy postarší a historické, které se nachází na nápadně úzkých parcelách, nejsou v Bostonu ničím neobvyklým. Ovšem i z toho, co je v Bostonu běžně k vidění, se tzv. Skinny House silně vymyká. Tenhle hubeňour je totiž rekordní svou minimální šířkou.
Obnova opuštěného domu v historickém centru Méridy přinesla nejen nový život staré stavbě, ale i poctu jejímu minulému příběhu, který je dnes vyprávěn současným architektonickým jazykem.
