Dřevěné kapky jantaru: Proč se v Sopotech bydlí v prosklených krabičkách nalepených na fasádách

Dřevěné kapky jantaru: Proč se v Sopotech bydlí v prosklených krabičkách nalepených na fasádách

Co vám symbolizuje slovo Sopoty? Těm starším možná socialistické soutěže v popovém zpěvu; i místními jsou přitom Sopoty dosud vnímány – řečeno slovníkem mladých – jako místo ‚kalby‘. Ve svatém trojměstí Gdaňsk, Sopoty a Gdyně hrají Sopoty roli města lázeňského a kulturního, místa odpočinku a zábavy, zatímco Gdaňsk je symbolem pobaltské historie a poválečné novoměsto Gdyně především ohromným přístavem s několika funkcionalistickými skvosty, které přežily válečné hrůzy. Už když se v devatenáctém století sjížděla evropská smetánka na baltské pobřeží, chtěla dýchat léčivý mořský vzduch, ale rozhodně u toho nechtěla mrznout. Odpovědí stavitelů v polských Sopotech se staly půvabné dřevěné verandy a vyřezávané arkýře, které dodnes visí na zdejších vilách jako elegantní ptačí budky pro milovníky odpoledního čaje. A přistavují se nadále i k novostavbám, při velmi bohatém prosklení de facto můžeme hovořit i o přistavěných zimních zahradách, které mohou mít až tři podlaží. Tento styl je dokonce patrný i v moderní bytové výstavbě. Skutečně jsem při svých procházkách s fotoaparátem v ruce po přímořských uličkách Sopot nemohl tyto skvosty přehlédnout. Vlastně mne hned praštily do očí a objektivu. Nyní se při studiu materiálů dokonce dozvídám, že ony dřevěné stavbičky jsou dokonce jedním z největších architektonických zážitků, které polské pobřeží Baltu vůbec nabízí. Bingo!

Bydlím, tedy jsem: Festival Den architektury přináší proměny bydlení v čase i v aktuálních výzvách

Bydlím, tedy jsem: Festival Den architektury přináší proměny bydlení v čase i v aktuálních výzvách

„Bydlím, tedy jsem“ je motto 16. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury, který se uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. října 2026 ve více než stovce měst a obcí po celé republice. Největší tuzemský festival o architektuře opět zve na stovky zdarma přístupných akcí: od komentovaných procházek, exkurzí, cyklistických vyjížděk a přednášek až po workshopy a akce pro děti. Letošní program se zaměří na bydlení, jedno z nejzásadnějších témat současné společnosti a obzvláště pak mladé generace. Ukáže, jak se v českých zemích bydlelo v minulosti, jak bydlíme dnes a jaké podoby může mít domov v budoucnosti.

Benešova vila v Sezimově Ústí: Symbol pohnuté historie a jihofrancouzského šarmu se otevírá lidem

Benešova vila v Sezimově Ústí: Symbol pohnuté historie a jihofrancouzského šarmu se otevírá lidem

Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.

Andersonův kryt. Plechová bouda, která zachraňovala životy

Andersonův kryt. Plechová bouda, která zachraňovala životy

Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.

Neobyčejný historický dům s tradiční atmosférou. To je luxusní adresa ve Švédsku

Neobyčejný historický dům s tradiční atmosférou. To je luxusní adresa ve Švédsku

Ve Švédsku si historických domů váží, není to ale neobvyklý jev ani u nás. Když si zkusíte vyhledat tuzemské realitní kanceláře zaměřující se na luxusní historické objekty, narazíte rovnou na více takzvaně dobrých adres a jmen. Ve Švédsku je jejich synonymem například realitní kancelář Historiska Hem, která nedávno prodala neobyčejný starý venkovský dům z poloviny 19. století. V neobyčejném stavu.

Dům z 12. století přeplul celý Atlantik, aby byl postaven znova. V Americe

Dům z 12. století přeplul celý Atlantik, aby byl postaven znova. V Americe

Domy mají příběhy. Zpravidla to ale nebývají příběhy cestovatelské, protože budovy se drží pevně svými základy země tam, kde byly postaveny. Tu a tam jim s pohybem z místa na místo může pomoci velká voda nebo zemětřesení, hurikán, ale z toho moc veselá historka nekouká. Co když ale někdo dům rozebere, po dílech přepraví přes oceán a zase smontuje? Právě to činí Virginia House unikátním.

Největší záhada čínské archeologie. K čemu sloužily podzemní chrámy vytesané do pískovce?

Největší záhada čínské archeologie. K čemu sloužily podzemní chrámy vytesané do pískovce?

Architektura může mít hluboký smysl pro humor, stejně jako archeologie. Někdy je to až jako nůž, který se vám zabodne mezi žebra a pořádně dloubne. Proboha, kde to vlastně žijeme? A co tady bylo před námi? Kdo zde žil, kdo tohle vytvořil? A proč? Záhadologové mají náhle prostřeno, jako by někdo rozložil prázdný pohádkový ubrousek a poručil mu čarovat. Co má pak teprve říkat obyčejný farmář, který tráví večery u svého jezírka a pořád mu vrtá hlavou, proč se generacemi jeho předků a sousedů nese pověst, že místní jezírka nemají žádné dno?