Rytíři lesa. AI pomáhá vytvářet poutavý obsah environmentální osvěty
Jak AI (umělá inteligence) pomáhá v českém prostředí napravovat škody na přírodě? Přinášíme 7 šokujících faktů o kampani Rytířů lesa: AI revoluce v ochraně přírody.
Kvíz: Stěhovaví ptáci. Poznáte, kteří se k nám právě vracejí?
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Kvíz: Úporné plevele, které jsou zároveň nejléčivějšími bylinami. Poznáte je?
Všimli jste si, že mnoho úporných plevelů, kterých se nemůžeme v zahradách za žádnou cenu zbavit, a které jsou doslova všudypřítomné, patří mezi léčivé životabudiče? Prostě jsou to jedny z nejcennějších bylin s nejlepšími prokazatelnými účinky na naše zdraví. A mnohé z nich jsou dokonce i velmi chutné. Jako by nám příroda chtěla za každou cenu naznačit: „Vy hlupáci, ničíte ve svých zahradách to, čím vám chci prodloužit život… a zpestřit jídelníček.“
Klimatické mapy zastarávají. Vsaďte v zahradě na selský rozum
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Chaos gardening. Přirozenost, nahodilost, neuspořádanost a biodiverzita
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.
Jak spolehlivě zabít strom. Návod, který se vám nevyplatí
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Zahrada bez trávníku? Jde to, stačí jenom odlišný přístup a odvaha
Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?
Plevele. Nový trend ve světových metropolích, města se mění a mají chutnat i léčit
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Kvíz: Organické hnojivo, hnůj, zvířecí exkrementy. Rozeznáte, ke kterým zvířatům které patří?
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Kvíz: Co roste nejčastěji ve vašich trávnících? Poznáte druhy žádoucí i nechtěné?
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Kvíz: První jarní pastva pro včely a čmeláky. Jaké rostliny jsou pro ně důležité?
Zbystřit by nyní měli včelaři i milovníci medu. Když se trochu oteplí a sluníčko nabere na síle, mohou se v přírodě objevit první bzučící včelky a těžkopádné helikoptéry čmeláků už v únoru. A mají hned hlad, potřebují nabrat energii. Kde ji ale vzít? Je třeba najít první kvetoucí rostliny, což je ale docela fuška. Představte si, že jste letící a hladová včela, a že hledáte první kvítky. Na jaké rostlinstvo byste se zaměřili?
Kvíz: První na jaře kvetoucí dřeviny, některé kvetou ještě v zimě
Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?
Bylinková zahrada ve Valticích. Brzy to propukne, první bylinky se derou z půdy
Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.
Jarní úklid na zahradě. Jak u něj nedělat zbytečné chyby a na co je ještě brzy?
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
Plošný zákaz spalování rostlinných materiálů. Začněme s trochou nadsázky
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
Nemrznoucí směs v nádržích tanků. I to byly křehké sněženky, které okolo sebe rozpouští sníh
Sněženky jsou neuvěřitelnými rostlinami. Jejich existence má tolik benefitů a zahrnuje tolik zajímavostí, že byste v rostlinné říši těžko hledali srdnatější bojovníky o svou existenci. Přitom jsou to rostlinky drobné a nenápadné, křehké, které kvetou jenom chvíli, doslova se derou ještě promrzlou půdou skrz sníh. Dovedou si jej dokonce rozehřát, rozpustit. A pak postupně zmizí. Jako by tu nikdy nebyly.
Mandloně v Česku. Jejich synonymem jsou Hustopeče a když vykvetou, je to zázrak
Právě se čeká na rozkvetení hustopečských mandloní. A lidé místní mandloňový sad s rozhlednou houfně navštěvují ještě před rozkvětem. Co kdyby už. Mandloně jsou prvními posly jara, kvetou ze všech stromů nejdříve. Jenomže mandloně u nás, to je také malá slzička v koutku oka.
Živý není vůbec třeba. Pořiďte si na zahradu mrtvý plot
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Dům z podhoubí už v Česku stojí. A začne se potulovat po městech
Experimentální projekt SAMOROST proměnil ještě nedávné sci-fi představy v realitu. Částečně z podhoubí byl totiž postaven první obytný dům, vlastně domek, chatka. A vypadá kouzelně. Jako by z oka vypadl Pohádkám z mechu a kapradí. Jedno křídlo má Křemílek, druhé Vochomůrka. Mykokompozit je v případě nového unikátního domu dokonce klíčovým stavebním materiálem. A domek se nyní vydá na putovní tour po českých městech. Včetně například Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Inspirovat se tedy můžete i vy a domek si osahat.
Založte si květinovou louku za jedno odpoledne. Poradíme jak
Louka plná včelího bzukotu a živých barev láká nejednoho zahradníka. Založit ji však na místech, kde nikdy luční kvítí nerostlo, není snadné. Nebo tomu tak donedávna bylo. Díky rohožím s osivem totiž položíte základy květnaté louky během jediného dne.
