Na jaře kvetoucí cibuloviny - záplava barev i vůní, osvěžení po dlouhé zimě. Jaké vám nesmí chybět?

Na jaře kvetoucí cibuloviny - záplava barev i vůní, osvěžení po dlouhé zimě. Jaké vám nesmí chybět?

Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.

Jaký je rozdíl mezi zimním a předjarním řezem dřevin a co teď můžeme prořezávat?

Jaký je rozdíl mezi zimním a předjarním řezem dřevin a co teď můžeme prořezávat?

O zimním a jarním (resp. předjarním) řezu dřevin se hovoří zároveň. Proč? Protože je pro takové zásahy do našich stromků, stromů a keřů vyhrazeno docela široké období mezi listopadem a dubnem. Zároveň se však doporučuje tento řez provádět nejlépe v únoru a březnu. Zimní a předjarní řez stromů a keřů jsou tedy vlastně tímtéž. Jde jenom o slovíčka a pojem PŘEDJARNÍ ŘEZ je ideální zkratkou. Co teď můžeme prořezávat, proč a jak to provádět?

Slavnosti sněženek. Nemrznoucí a křehký symbol jara boří cenové rekordy

Slavnosti sněženek. Nemrznoucí a křehký symbol jara boří cenové rekordy

Kdo by neznal sněženky. Už od útlého dětství nás provází jarem. Každé malé dítě se ptá, jak je možné, že vyrůstají a kvetou skrz studivý, ledový sníh. Jako by si v něm udělaly otvor, mnoho otvorů, každá zvlášť. A skutečně je to tak, sněženky si dovedou sníh rozehřát, rozpustit. Dokonce si poradí s mrazem i rozkvetlé, lehnou si na zem, zhroutí se, ale hned za oteplení se zase postaví a kvetou dál. Zotaví se. Sněženky jsou fenomén, první z květů jara, potrava hmyzu, sběratelská vášeň, žhavá obchodní komodita i slavnost. A jeden malý sněženkový festival se letos koná i u nás.

Koupě semínek pro rychlení sazenic není jen tak. Zvolit F1, nehybridní odrůdy, nebo GMO?

Koupě semínek pro rychlení sazenic není jen tak. Zvolit F1, nehybridní odrůdy, nebo GMO?

Hybridy (F1) jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte.

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Pouhou hodinu jízdy automobilem od hranic České republiky s Německem najdete Deutsche Märchenstrasse (Německou pohádkovou stezku). Místo, které je u nás známé spíše pod pojmy Pohádkový les Kromlau a také především Ďáblův most (Rakotzbrücke). Nečekejte ale dřevěné sochy pohádkových postav, pro tento park jsou kromě mostu typické vzrostlé stromy, azalky, rododendrony a kamenné sochy v rokokovém stylu. Ovšem právě Rakotzbrücke dodává parku neobyčejnou atmosféru. Jako byste se náhle ocitli v sídle elfů z Pána prstenů.

Butchartovy zahrady nesmíte v Kanadě minout, patří k nejkrásnějším na světě

Butchartovy zahrady nesmíte v Kanadě minout, patří k nejkrásnějším na světě

Že by zrovna z Česka probíhal nějaký dovolenkový exodus právě do Kanady, to asi těžko. Přesto ale i tímto směrem mnoho lidí směřuje a třeba i pracovně. Pak vězte, že v Britské Kolumbii najdete místo, které se v článcích a anketách běžně objevuje mezi nejproslulejšími zahradami světa. Vznikly na místě bývalého vápencového lomu, který využívala místní cementárna rodiny Butchartových. Ovšem paní Jennie Butchartové se časem stěny již nevyužívaného lomu nelíbily a rozhodla se lom revitalizovat do podoby zahrady. Z okolní zemědělské půdy nechala navést tuny zeminy a začala budovat první část dnešních zahrad, takzvanou Sunken Garden (potopenou - zapuštěnou zahradu). Dnes je zahrad celkem pět.

Zahrada v Počaplech ukázala, že nový dům nemusí mít plot. Pokud využijete a domodelujete svah

Zahrada v Počaplech ukázala, že nový dům nemusí mít plot. Pokud využijete a domodelujete svah

Zahrada v Počaplech využila terénní nerovnosti jako přírodní oplocení. Řešení je to na současné poměry novostaveb stavěných převážně na malých a rovných pozemcích dosti neobvyklé. O to více, že terén okolo nového domu musel být pro tento účel modelován. Výsledek je ale velice zajímavý a hlavně funkční. Byť byla zahrada realizována již v roce 2009 a 3. místo v anketě Zahrada roku získala v roce 2012, zaslouží si pozornost stále. Zahradu navrhla Martina Forejtová z Ateliéru Land05.

Američané výbuchům stromů uvěřili. Jak je to s explodujícími dřevinami?

Američané výbuchům stromů uvěřili. Jak je to s explodujícími dřevinami?

V Americe se nedávno doslova „roztrhl pytel“ s explodujícími stromy. Přidáme-li lidskou představivost spolu s touhou vydělat především na internetu co nejvíc peněz, přisypeme ingredienci schopností AI a manipulativní záměr s lidskou psychikou, za arktických mrazů spousta lidí ani nevylezla z domu. A když ano, ke stromům se vůbec nepřiblížili. Co kdyby to bouchlo! Jak vůbec může k něčemu takovému dojít? Snadno, lidský svět se už dávno zbláznil.

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva

Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.

Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium

Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Na pražském Barrandově bude stát první český bytový dům s mokřadními střechami

Na pražském Barrandově bude stát první český bytový dům s mokřadními střechami

Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.