Živá, přírodní zahrada otevřená divokým živočichům

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Metr, na kterém záleží. Veřejná soutěž o nejlepší zahradnický výtvor na jediném metru čtverečním

Nebývá zvykem informovat o kampani, která se Česka přímo netýká. Ale iniciativa Make a Metre Matter si pozornost přeci jen zaslouží. Přestože je doma ve Velké Británii, může posloužit jako milá inspirace i pro nás.

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?

Léto na zahradě bez komárů i bez repelentu? Jde to

Strávit léto bez komárů? To vám se zárukou slíbit nemůžeme. Ale můžeme vám alespoň poradit, jak jich v létě potkat co nejméně. S pomocí několika opatření, osvědčených fint a triků, se dá počet svědivých štípanců, co na vás letos čekají, zredukovat na minimum.

Kvíz: Otestujte se, jací jste zahradníci. Maximum bodů znamená, že skvělí

O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Barevnost v zahradě není nutnost

Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.

Vypadají krásně, dají se jíst. Jak vypadají rostliny, které potěší oči i žaludek?

Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!

Vaše otravná zahrada. Víte, co všechno je na ní jedovaté?

Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Biodynamické zemědělství přepálilo start. Organický kumšt pomíchalo s magií

Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.

Strunovec. Děsivý vetřelec, který vyžírá, ovládá a zabíjí své hostitele

Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.

Bakterie proti zabahnění jezírka? Neutrácejte za něco, co už máte

Žijeme ve fantastickém světě. Pokud máte peněz nazbyt, můžete si například objednat pozlacenou toaletu, která zpívá. Nebo se můžete vydat na výlet do vesmíru. Případně si můžete koupit kbelík se speciálním přípravkem, bio-aktivním bakteriálním substrátem, který zmírní nebo rovnou zamezí zabahnění vašeho zahradního jezírka. To všechno můžete mít. Je to ale opravdu nutné?

Kvíz: Vyznáte se ve skalničkách a poznáte podle fotografií vybrané druhy?

Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.

Sláva pampeliškám, žlutým královnám šedivé městské džungle

Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.

Nechcete celé léto zápasit s vosami? Zničte na jaře královnu!

Ještě to není problém. Ale bude. Tak jako každý rok se totiž vosy velmi rychle rozmnoží a začnou vám komplikovat život. Pokud s tím něco neuděláte hned teď, na začátku sezóny.

Kvíz: Udržet vodu v zahradě není těžké, je ale třeba kombinovat více pravidel. Jaká?

Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.

Potřebujeme ještě v dnešní době předzahrádky? Jaký má předzahrádka smysl a jak ji založit?

Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.

Nejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedl

Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.

Kvíz: Poznáte na fotografiích trvalky, čili vytrvalé rostliny, které kvetou již v květnu?

Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.