Byť se ukázalo, že původní evropská flóra je nesmírně dobyvačná a dodnes opanovala až cca 93% souše planety, bylo pro Evropu doslova zjevením, co do ní začalo proudit po znovuobjevení amerických kontinentů. Tedy tom oficiálním kolumbovském při hledání kratší cesty do Indie.
Kolumbovská výměna podle Alfreda Crosbyho
Dokonce se vžil pojem „kolumbovská výměna“, který ovšem není zase až tak lichotivý. Zahrnuje totiž výměnu nejen rostlin, zvířat a potravin, ale i lidské populace (včetně otroků), infekčních chorob a myšlenek mezi východní a západní hemisférou Země. Více méně je tato výměna označována za jednu z nejvýznamnějších událostí v oblastech ekologie, zemědělství a kultury v celé lidské historii. Plavba Kryštofa Kolumba do Karibiku (původně směřoval do Indie) roku 1492 totiž zahájila éru rozsáhlých kontaktů mezi všemi kontinenty. A právě ta vyústila v ekologickou revoluci. Termín „kolumbovská výměna“ byl zaveden a poprvé publikován historikem Alfredem Crosbym v jeho díle The Columbian Exchange: Biological and Cultural Consequences of 1492 z roku 1972.
)
)
Crosby v knize uvádí, že tato výměna výrazně ovlivnila téměř každou společnost na světě. Pro americké společnosti přitom měly drastické následky choroby zavlečené Evropany, z nichž mnohé pocházely z Asie. Domorodá americká populace neměla vůči těmto nemocem imunitu a ztráty jsou odhadovány v letech 1500 až 1650 na 50 až 90% původní americké populace. To je nejstinnější stránka kolumbovské výměny a dlužno říci, že válka nevědomá. Uvědomme si, že ještě v době propuknutí španělské chřipky na sklonku 1. světové války se vědci domnívali, že jde o onemocnění bakteriální.
)
Velmi pestrá výměna rostlinných druhů
Na druhou stranu však tato „výměna“ přinesla vzájemné obohacení řadou nových plodin a hospodářských zvířat, což podpořilo zvýšení počtu obyvatel na celé planetě. Co se týká stavu populací, pak kolumbovskou výměnu odnesli především američtí domorodci. V Evropě se díky této výměně objevily brambory, slunečnice, kukuřice a rajčata, které se staly od 18. století důležitými plodinami v celé Eurasii. Podobně Evropané přivezli z Ameriky maniok a arašídy do tropické Jihovýchodní Asie a západní Afriky. Ovšem vzájemná druhová výměna byla natolik pestrá, že se není možné zaměřit jen na vybrané druhy.
Důležité plodiny pro celý svět
Kromě zmíněných brambor pocházejících z Jižní Ameriky a dovezených do Evropy již v 16. století, kukuřice, rajčat a slunečnic, k nám z amerických kontinentů přicestovaly například také dýně, melouny, papriky a chilli papriky, avokádo, fazole, artyčoky, ananas a sladké batáty. Americe vděčíme také za kakao, javorový sirup a burské oříšky. Z technických plodin pak například za kaučuk, koku, tabák a chinin. Kromě zemědělských plodin, halucinogenů a rostlin okrasných však světem doslova zatřásly americké objevy zlata. To už bychom se ale odchýlili od říše rostlinné hodně daleko.
)
)
)
)
)
)
Halucinogeny a tabák
Jestliže například život evropských Keltů v době železné představovaly ve velké míře večírky se spoustou alkoholu, američtí domorodci holdovali pro změnu halucinogenům a tabáku. Ten tvoří v Americe základní výbavu šamanů dosud a ne náhodou říkají dnešní antropologové, že se nikde nesetkali s lidmi natolik závislými na nikotinu, jakými jsou šamani pralesních národů Amazonie.
)
)
)
)
Rostlinné potravě Ameriky dominuje tropické ovoce, některé druhy známe i v Evropě Třeba papaya a mexické avokádo), jiné se sem nedováží (např. mamey a guayaba). Velmi zajímavé je kakao, jelikož toto slovo je mayského původu, slovo čokoláda je pro změnu původu aztéckého. Ovšem na rozdíl od nás indiáni nepřipravovali z kakaa mléčný nápoj, nýbrž kakao míchali s oblibou s chilli a psychotropními rostlinami. Vůbec halucinogeny (houby i rostliny a jejich kombinace) jsou v domorodých amerických kulturách hluboko zakořeněné.
)
)
Významné plodiny předkolumbovské Ameriky
Možná právě s tím souvisí i obliba v chilli papričkách, ostatně slovo chilli pochází z jazyka nahuatlu starých Aztéků. Pěstovalo se jich mnoho druhů a dnes jde o seriózní vědeckou disciplínu světa, kulinářskou i sběratelskou lásku a také předmět soutěží, kde může jít doslova i o život. Z plodin předkolumbovské Ameriky je nejvýznamnější kukuřice, která byla indiány domestikována. Předpokládá se, že šlechtění probíhalo paralelně na mnoha místech naráz, což dokazuje i fakt, že v celé Americe najdeme desítky různých druhů kukuřice (bílou, žlutou, černou, i druhy exotické). Mexičané dokonce nechávají na některých odrůdách plíseň huitlacoche a tu pak vaří a konzumují. Kukuřice byla v předkolumbovské Americe doslova uctívaným božstvem. Další velmi důležitá americká plodina jménem fazole pak pochází z předkolumbovské Mezoameriky (nikoli z Peru, jak se mylně předpokládalo). Spolu s fazolemi zde byla konzumována např. rajčata, papriky a tykve.
)
)
Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na jihoamerické brambory, které se v Evropě dlouho pěstovaly jako rostlina okrasná květy, než jsme přišli na to, že dovedou zahnat hladomor. Pěstovaly je národy And spolu s dalšími hlíznatými rostlinami (batáty, jukou, slunečnicí topinambur a maniokem). Buďto byly hlízy konzumovány přímo anebo z nich byla vyráběna mouka.
)
)
Ohromné množství okrasných i užitkových amerických druhů rostlin
Zemědělské plodiny však představují ve skutečnosti jen titěrnou špičku ledovce, byť pro výživu světa nesmírně důležitou. Z Ameriky pochází ohromné množství rostlin okrasných včetně dřevin, ale i druhů exotických, které u nás pěstujeme jako pokojovky, taktéž bylin i ovocných dřevin.
)
Archeofyty a neofyty
Ostatně botanická disciplína jménem invazní druhy (tedy druhy v daném místě nepůvodní a často v přírodě agresivní vůči původním rostlinným společenstvům) dělí invazní druhy rostlin na 2 základní skupiny: Archeofyty (druhy šířící se v období od počátku neolitu až do objevení Ameriky) a neofyty (období od objevení Ameriky až dosud). Historický mezník jménem „kolumbovská výměna“ je zde více než patrný.
Zdroj: wikipedia.org, botany.cz, national-geographic.cz
Archeofyty a neofyty
)
)
Další vybrané rostlinné druhy pocházející z Ameriky
)
