Jiřička krmící mladé (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Ornitologové vyzývají každoročně na jaře lidi k pomoci. Když nyní vynecháme nutnou ochranu ostatních ptačích druhů, určitě bychom neměli dělat jedno, totiž ničit hnízda vlaštovek a jiřiček. Mnozí lidé se snaží těmto ptákům všemi dostupnými způsoby bránit, aby si udělali hnízdo právě na jejich majetku. Měli by však dělat pravý opak.

Důvod, proč někteří lidé potírají snahy vlaštovek a jiřiček o hnízdění na jejich majetku, je zřejmý. Je jím trus hromadící se pod hnízdem a ulpívající na fasádě či vnitřní stěně. Jenže to má jeden velký háček, shazování vlaštovčích a jiřiččích hnízd je protizákonné. A ornitologové nabádají, aby se lidé naopak snažili těmto ptákům pomoci vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k životu. Proč? 

Pokud jiřičkám či vlaštovkám shodíme hnízdo a zabráníme ve stavbě hnízda nového, sezóna pro ně končí a mladé v tomto roce již nevyvedou. Navíc je takové konání v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 

Vlaštovka krmící mladé (Zdroj: Shutterstock)
Vlaštovka krmící mladé (Zdroj: Shutterstock)

Pomůže i vhodně instalovaná podložka

Přitom existují rozumná řešení, díky kterým nemusíme k těmto ptákům oplývat nenávistí. Stačí například instalovat pod každé hnízdo podložku z jakéhokoli materiálu. Její šířka by měla být 20 až 30 cm, přičemž podložku umístíme alespoň 30 cm pod hnízdem, raději ještě níže, aby nemohla sloužit jako číhací místo pro predátory, především kočky domácí. Po vylétnutí mladých ptáků z hnízda pak můžeme podložku vždy očistit. Ostatně to můžeme udělat každoročně i bez podložky a ptáci nám tak vadit vůbec nemusí.

Jiřička krmící mladé (Zdroj: Shutterstock)
Jiřička krmící mladé (Zdroj: Shutterstock)

Pozorování i užitečnost

Dalším důvodem, proč se těchto ptáků nezbavovat, je jejich pozorování. A například okamžik, kdy se mláďata jiřiček a vlaštovek osmělují k prvnímu letu, je nezapomenutelný. Nemluvě o tom, že jsou tito ptáci pro majitele nemovitostí velice užiteční. Každý den uloví mnoho set až tisíc kusů drobného a obtížného polétavého hmyzu (mouchy, komáry, muchničky, mšice a jiné). A chtějí za to jen jediné, totiž místo na slunci, respektive místo pro své hnízdo. Navíc se tito stěhovaví ptáci každoročně na jaře vracejí do starších, již dříve vybudovaných hnízd. Je to pro ně výhodné.

Vlaštovky se před odletem na zimoviště shromažďují (Zdroj: Shutterstock)
Vlaštovky se před odletem na zimoviště shromažďují (Zdroj: Shutterstock)

Na stejné místo se vrací mnoho generací ptáků desítky let

Musíme si uvědomit, že hnízda jiřiček a vlaštovek jsou precizní stavby vážící zhruba 0,5 kg a složené z tisíce kousků bláta pospojovaných slinami. Je tedy velmi pracné nové hnízdo vytvořit. Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané a tu samou budovu často obývají celé generace po mnoho desítek let. Vlaštovky to však mají podobně. Prostě se každoročně vrátí ze svých zimovišť na stejné místo. To samé dělají například čápi. Jak jiřičky, tak vlaštovky si staví svá hnízda výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky přitom uvnitř, nejčastěji ve stájích, stodolách, průjezdech, dílnách, garážích, průmyslových halách a zemědělských objektech. Jiřičky si hnízda staví naopak na vnějších stěnách budov, obvykle pod římsami a přesahy střech, v okenních nikách a zapuštěných lodžiích.

Nebezpečné překážky, bránění ve vletu i vyložené zvěrstvo

Lidé však často umisťují překážky do oken a na fasády v místech, kde se jiřičky snaží hnízdit. Pokud zjistí, že vlaštovky hnízdí uvnitř budovy, zamezí jim ve vlétnutí. Často používají různé bodce, které se prodávají proti dosednutí zdivočelých holubů. Jiřičky však mohou takové bodce na fasádě pochopit jako oporu hnízda, bodce je ale mohou zraňovat i zabít. Někteří výtečníci dokonce shazují hnízda s vejci či mláďaty. A to je již opravdu nepochopitelné zvěrstvo.

Letící vlaštovka (Zdroj: Shutterstock)
Letící vlaštovka (Zdroj: Shutterstock)

Ptákům naopak pomáhejte

Ptákům lze přitom naopak účinně pomáhat se stavbami hnízd, například v zahradě připravenou nádobou s mokrou, blátivou hlínou, kterou ptáci ke stavbě potřebují. Je též možné vytvořit v záhonech kaluže s bahnitými břehy. Dokonce lze umisťovat i umělá hnízda, čímž dokonce zamezíme budování hnízd ptáky na nevhodných místech. Tedy místech, kde si to nepřejeme. Umělá hnízda se vyrábí z keramiky nebo dřevobetonu. Pokud chceme hnízdo umístit, mělo by být shora vždy něčím kryté, třeba římsou či přesahem střechy.

Letící jiřička (Zdroj: Shutterstock)
Letící jiřička (Zdroj: Shutterstock)

Jak rozeznat jiřičku od vlaštovky?

Kromě toto, že jiřičky budují hnízda na stavbách zvenčí a vlaštovky uvnitř staveb, liší se od sebe i vzhledem. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) má červené hrdlo a malý prostor nad zobákem, ocas má černý ve tvaru dlouhé vidlice. Jiřička obecná (Delichon urbicum) má bílé hrdlo a ocas relativně krátký, jemně vykrojený, černý a nad ním má velkou bílou skvrnu. Vlaštovka je vlastně tak trochu hudebník ve fraku, zatímco jiřička vypadá mnohem civilněji.

Zdroj: birdlife.cz, wikipedia.org

Další články na téma ptáci v zahradě: