Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je zázvor lékařský léčivým zázrakem, ale ne všelékem, to ví určitě každý. Stejně jako, že jeho oddenek je oblíbeným kořením hořce pikantní chuti a při nadužívání může i škodit zdraví. Věděli jste však, že zázvor také patří mezi nejkrásněji kvetoucí květiny naší planety? A že se můžete jeho květenstvími, kterým dominují výrazné palisty, kochat i vy?
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Ať už provádíte zimní prořezávku ovocných stromů, nebo ne, právě je vhodný čas na odběr roubů. Tedy pokud plánujete roubování, nebo jste někomu slíbili rouby třeba těch lahodných jablíček, která tak báječně chutnají. A ano, jeden starší strom může nést i více odrůd konkrétního ovoce. Jak a jaké rouby odebírat, kdy a jak je uskladnit?
Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?
Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Je doba vegetačního klidu a to je období, kdy smíme kácet nežádoucí stromy. Nějak něčím nebezpečné, nemocné a třeba i příliš poškozené vichřicí, s narušenu statikou. Tedy když k tomu získáme povolení, pokud je zapotřebí. Co ale se dřevem z pokácený ovocných a okrasných stromů a keřů na našich pozemcích?
Malebný pozemek nad řekou Vltavou se smíšeným lesem vyrůstajícím na prudkém svahu nad vodním tokem vyžaduje citlivý přístup architektů. A opravdu zde převládla snaha začlenit dům a drobné zahradní stavby do krajiny. Žádná architektonická okázalost, jakoby se i dům napil z prostředí, ve kterém vyrostl. Bez spousty práce zahradního architekta by ale takové prostředí nemohlo vzniknout, pouze by zde stála v původním prostředí nová budova.
Nebýt konzerva, nebát se zkoušet nové věci. Internet je plný zajímavých nápadů, chce to občas vystoupit ze své komfortní zóny a udělat něco jinak, než jsme zvyklí. Protože se můžeme něco nového naučit. V případě citronů skladovaných pod vodou to ale neplatí.
Posledně jsme psali o konceptu The Burl z dílny architekta Antonyho Gibbona. Jenomže právě tyto kruhové domky je třeba kotvit ke stromům, zatímco nyní představujeme jeho další koncept, kdy jde vlastně o bydlení v korunách stromů samostatně stojící. Koncept Trine nevyžaduje žádnou oporu okolních dřevin.
Mezi jehličnany jsou i unikáty, kvůli nimž lidé cestují přes celou republiku, aby je spatřili. Právě jedním z nich je douglaska tisolistá rostoucí v arboretu jménem Americká zahrada u západočeských Chudenic. A rozhodně stojí za pozornost.
Vánoce a jehličnany, pro nás neoddělitelné pojmy. Bez jehličnatého vánočního stromku, pod kterým najdeme po štědrovečerní večeři dárky, si Vánoce nedovedeme představit. Většina z nás rozezná smrček od jedle a borovice, ale co dál? Vyzkoušejte si své znalosti v našem kvízu.
Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.