Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.
Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.
Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.
Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Možná se vám stalo, že jste někam v zahradě navrstvili kůru jako mulčovací vrstvu a najednou se na ní po čase objevily jakési polštářkovité útvary, možná na povrchu nažloutlé, nebo prostě světlé, a že tyto útvary mění svůj tvar. A skutečně se pohybují. Váš nález se jmenuje hlenka z rodu slizovek a s vysokou pravděpodobností půjde o hlenku (slizovku) práškovitou. Dovede se pohybovat a dokonce ji můžete zkusit krmit.
V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.
S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.
Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.
Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?
Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?
Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.
Máte ve svém okolí strom, který vypráví zajímavý příběh, spojuje lidi nebo má historický význam? Právě teď máte jedinečnou možnost ho nominovat do oblíbené celorepublikové soutěže Strom roku 2025. Přečtěte si, jak na to!
Management při vlnách horka. Výzvy a příležitosti při výsadbě a péči o stromy v ulicích. Jak efektivně hospodařit s vodou v obci a ušetřit na stočném. To jsou určitě témata, která nezapadnou. Všechny webináře se konají vždy od 13:30 do 15:30. Jsou zdarma a můžete se k nim připojit odkudkoliv, stačí se jen přihlásit. Připravovány jsou i vzdělávací a inspirační semináře a exkurze za příklady dobré praxe. Ty představí nové trendy v revitalizaci budov i veřejných prostranství, nebo jak na zdravou krajinu.
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
Minimalistické, organické, oplývající životem. Jsou svěží, originální. A hlavně bez květináčů. Kokedamy, mechové koule, jsou pořád v módě. Pokud chcete letos vyzkoušet něco nového, je jaro tím nejlepším časem, kdy s nimi začít.
Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je krásné hobby. Pozorovat výsledky mistrů pichlavého pěstitelství, to je zábava na dlouhé hodiny. Pro nepoučené laiky, kteří by do těch tajemství chtěli proniknout hlouběji, tu ovšem existuje pár překážek. Například ty ostny.