Video: Pěstování květáku
Ja na pěstování květáku? Kvalitní sadba, rovnoměrná vláha, přistínění a ochrana proti škůdcům. Více ve videu, podívejte se.
Video: Pěstování a množení bromélií
Naučte se pěstovat a množení bromélií: správný substrát, světlo, zálivka a techniky řízkování. Tipy pro zdravé a kvetoucí exotické rostliny. Podívejte se na video.
Video: Pěstování čemeřic
Naučte se pěstovat čemeřice: polostín, humózní půda, zálivka a dělení trsů. Tipy pro bohaté zimní kvetení těchto trvalek.
Video: Pěstování fíků
Naučte se pěstovat fíky: teplé stanoviště, drenážní substrát, řez a zazimování. Rady pro sladké plody i v chladnějším klimatu.
Kvíz: Vyznáte se ve skalničkách a poznáte podle fotografií vybrané druhy?
Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.
Sláva pampeliškám, žlutým královnám šedivé městské džungle
Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.
Bramborová věž umožní pěstovat brambory na malé ploše. I na balkóně
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Potřebujeme ještě v dnešní době předzahrádky? Jaký má předzahrádka smysl a jak ji založit?
Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.
Kvíz: Poznáte na fotografiích trvalky, čili vytrvalé rostliny, které kvetou již v květnu?
Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.
Kvíz: Víte, které rostliny kvetou právě v květnu? Vyzkoušejte náš fotografický kvíz
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Nepřátelé na život a na smrt mezi rostlinami v zahradě. Které se mezi sebou nesnesou a naopak?
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Mulčujte s rozumem. Tím kůrovým šetřete, rostlinám moc neprospívá
Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.
Víte, kde je Botanická zahrada světa? Tvoří ji jedna celá země s unikátním biomem fynbos
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
Mizerné trávníky. Je rozumnější nahradit trávník něčím jiným, když se mu nedaří?
Předně je třeba říci, že na každý trávník existuje řešení, lék. Prodávají se směsi travního osiva, případně luční směsi, které zacelí jakýkoli problém. Stačí provést vertikutaci, aerifikaci, trávník pak pořádně vyhrabat, pohnojit, dosypat písek, dosít a pořádně zalévat. Jenže na druhou stranu jsou trávníky, hlavně ty dokonale střižené, vysoce neekologické a neekonomické, i proto stojí jejich výměna za něco jiného určitě za úvahu. Jaká řešení se nabízí?
Z historie skleníků. Za jejich vznikem stála závislost císaře na okurkách
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Skleníková teorie. Co vlastně dělá skleníky tak užitečné?
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Kvíz: Úporné plevele, které jsou zároveň nejléčivějšími bylinami. Poznáte je?
Všimli jste si, že mnoho úporných plevelů, kterých se nemůžeme v zahradách za žádnou cenu zbavit, a které jsou doslova všudypřítomné, patří mezi léčivé životabudiče? Prostě jsou to jedny z nejcennějších bylin s nejlepšími prokazatelnými účinky na naše zdraví. A mnohé z nich jsou dokonce i velmi chutné. Jako by nám příroda chtěla za každou cenu naznačit: „Vy hlupáci, ničíte ve svých zahradách to, čím vám chci prodloužit život… a zpestřit jídelníček.“
Klimatické mapy zastarávají. Vsaďte v zahradě na selský rozum
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Chaos gardening. Přirozenost, nahodilost, neuspořádanost a biodiverzita
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.
Plevele. Nový trend ve světových metropolích, města se mění a mají chutnat i léčit
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.