Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!
Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.
Naučte se pěstovat okurky: správný výsev, vyvazování na síť, pravidelná zálivka a hnojení pro bohatou sklizeň zdravých, křupavých plodů celé léto. Více ve videu, podívejte se.
Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.
Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Nemusíte být vyznavačem celostních postupů nebo fanouškem ajurvédské medicíny, abyste v případě nachlazení přednostně místo prášků sáhli po zelené lékárně. Přírodní medicína totiž dokáže mnohé. Jen pozor na vedlejší účinky. Nadměrná konzumace zázvoru, kurkumy nebo skořice totiž může ovlivnit efekt léků na předpis.
Dá se hospodařit na balkoně o pár metrech čtverečních? Samozřejmě. A i když z toho nebudou plné koše úrody ani úspory, pro tisíce nadšených pěstitelů to má nevyčíslitelnou hodnotu. Proč na ně mnozí nahlížejí s úsměšky a co ve skutečnosti hledají v kousku hlíny za oknem?
Melouny jako z jihu: předpěstování, fóliovník, opylování a hnojení. Tipy pro sladké, šťavnaté plody v českém létě.
Objevte pěstování dlužich: polostín, propustná půda a dělení trsů. Tipy pro sytě zbarvené listy a dlouhé kvetení.
Vypěstujte si vlastní dýně: výsev, bohatá půda, opylování a sklizeň. Rady pro velké plody i dlouhé skladování.
Ja na pěstování květáku? Kvalitní sadba, rovnoměrná vláha, přistínění a ochrana proti škůdcům. Více ve videu, podívejte se.
Naučte se pěstovat a množení bromélií: správný substrát, světlo, zálivka a techniky řízkování. Tipy pro zdravé a kvetoucí exotické rostliny. Podívejte se na video.
Naučte se pěstovat čemeřice: polostín, humózní půda, zálivka a dělení trsů. Tipy pro bohaté zimní kvetení těchto trvalek.
Naučte se pěstovat fíky: teplé stanoviště, drenážní substrát, řez a zazimování. Rady pro sladké plody i v chladnějším klimatu.
Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.
Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.
Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
