Na pouhých třiceti metrech čtverečních vznikl promyšlený a útulný domov pro mladý pár, který si pořídil své první společné bydlení. Důraz na variabilitu, světlo a chytré úložné prostory proměnil malý byt v centru Budapešti v plnohodnotné místo pro každodenní život i společné chvíle.
Možná se vám to už stalo. Jdete okolo nějakého domu a kroutíte hlavou, proč zvolili tak malá okénka? Aby na oknech ušetřili? Vždyť tam musí mít pořád tmu. Ne vždy to ale musí být pravda, i když nepoměr velikosti stavebních otvorů je někdy vůči objemu staveb do očí bijící. Chalupa na Vysočině z 19. století prošla rekonstrukcí, jejímž záměrem bylo využít právě tmu jako nástroj zklidnění lidské mysli. Zvolené řešení se tedy stalo doslova psychoterapeutickým, ale především zajistilo obytný komfort pro nezbytné úniky z rušné metropole a pro odpočinek. Ovšem jinou atmosféru investor vyčlenil hostům a jinou sám sobě. Návštěvy pobývají ve světlých prostorech, on v soukromí v tmavých.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?
Spolu s příchodem jara probíhá ve většině domácností i tradiční jarní úklid. Často si právě v tenhle moment uvědomíme, kolik času a energie péče o domácnost zabírá a jak velký rozdíl může udělat dobře zvolené interiérové vybavení. Platí to i v případě koupelnového sortimentu. Moderní produkty nejsou jen o vzhledu, ale i o kvalitě, hygieně a snadné údržbě.
Výplně stavebních otvorů – tedy nejen okna, ale i vstupní dveře či velkoformátové posuvné systémy – jsou dnes navrhovány jako ucelený, designově sjednocený prvek. Inspirujte se.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Zima už je, zdá se, v nenávratnu a dá se čekat, že o ní dalších pár měsíců neuslyšíme. Projekt architektů z amerického studia Sparano + Mooney se k ní ale vrací. A láká. Připomíná to nejkrásnější ze zasněžených svahů, které doplňuje horským útočištěm s fasádou z ohýbané oceli.
Prodloužení balkonu nebo lodžie přinese více prostoru pro posezení i možnost zasklení. Zvětší se tak obytný prostor i tepelná bilance interiéru, protože zasklením budou balkon či lodžie fungovat jako nárazníková zóna. V létě i v zimě.
Je to dům plný nápadů. Nápadů, které svět už vidět. Ani ne tak „někde“ jako spíš „někdy“. Projekt ze San Franciska si totiž pohrává s tím, jak vypadaly venkovské chaty kolem roku 1917. Přestože dnes jde o moderní rodinný dům, který stojí v samém srdci obřího města.
Představte si domov, kde se snoubí velkorysý prostor, chytré dispoziční řešení a kvalitní konstrukce. Dům, který poskytne dostatek soukromí pro každého člena až šestičlenné rodiny a zároveň nabídne velkorysý prostor pro společné chvíle. Přesně takový je HELUZ SPACE.
Dům v zahradě od australského studia Edition Office zpochybňuje tradiční vztah mezi stavbou a zahradou. Namísto jasně vymezeného objektu, který je obklopen zelení, tu vzniká prostorová struktura. Ta pracuje s vrstvami vegetace, filtrací, stíněním světla a postupným odhalováním svého objemu. Architektura tu splývá a je pohlcována zelení.
Na realitním trhu se podobné nemovitosti neobjevují příliš často. Adresa je to prestižní, vila s krásnou zahradou však také stojí na místě, o němž je jisté, že nebude zastavěno. Vlastně je trvale nezastavitelné kvůli svému těsnému sousedství s Květnou zahradou zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na pozemku o rozloze 1287 metrů čtverečních, který s Květnou zahradou přímo sousedí (nakouknete do ní rovnou přes plot), stojí secesní skvost, jedno z klíčových děl raného období architekta Jaroslava Kováře staršího z roku 1909. Tedy roku, kdy se natrvalo vrátil ze své studijní a pracovní cesty po USA.
Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.
Perlinka Vertex® funguje jako výztužná kostra, která rozkládá napětí do větší plochy. Díky vysoké pevnosti v tahu pomáhá udržet omítku kompaktní.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Projekt architektů ze studia mimosa je tu proto, aby dělal radost. Nahrazuje a zastupuje chatu, která podlehla plamenům. Na motiv ohně přitom odkazuje docela často. Ovšem spíše ve vřele hřejivém pojetí. Černá krbová kamna s černým kouřovodem, černé schodiště a opálená modřínová fasádní prkna.
Představy o tom, jak by mělo vypadat ideální bydlení, se v průběhu času mění. Objekt, který vyrostl na počátku 20. století na samé hraně skalnatého svahu nad řekou Sázavou, svým majitelům bezpochyby dostačoval. Ale časy se mění. Proto je třeba růst. Tvůrčím způsobem, pochopitelně.
Na společnost Almeva se obrátila potravinářská společnost provozující sušárnu zeleniny s žádostí o analýzu proveditelnosti využití odpadního tepla. Tento zdroj energie se nachází v procesu blanšírování zeleniny, při němž se obrovské množství páry vyráběné v kotli na černé uhlí nenávratně ztrácí bez užitku ve vzduchu (výduch). Pára použitá pro tepelnou úpravu zeleniny měla v sobě na výstupu z technologie stále velké množství nevyužitého odpadního tepla. Jde o případ ideálně vhodný pro použití systému pro zpětné získávání tepla = HRS (Heat Recovery System).
Prestižní ocenění Pritzker Architecture Prize, kterému se také říká Nobelova cena za architekturu, letos získal architekt Smiljan Radić Clarke z Chile. Je to autor, který proslul svou precizní prací s materiály a jehož díla sice často vypadají jako velice prostá, ale za jejich strohostí se skrývá precizní inženýrství a konstrukce. Předsedou letošní poroty byl architekt Alejandro Aravena, také Chilan, který získal stejnou cenu v roce 2016.
Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Vlastně je to spíše dům než chata, nikoli užitnou plochou, ale vybavením. Novostavbu chaty najdete v malebném údolí potoku Kocába, na místě původního rekreačního objektu ze dvacátých let 20. století. Budova má jednoduchou formu, tedy obdélníkový půdorys, dvě patra (přízemí a podkroví) a sedlovou střechu. Vstupní podlaží je přístupné venkovním schodištěm, hlavní obytný prostor je orientován směrem do zahrady a k potoku. V podkroví jsou dva pokoje přístupné schodištěm. Vlastně jde o přestavbu chaty do jednoduché, tradiční formy domu se sedlovou střechou, který byl obložen odolným opalovaným dřevem. Okna jsou dřevěná a střecha z plechové falcované krytiny.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
