Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.
Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Architekturu měst už z principu dotvářejí prvky, které jsou určeny lidem. I proto je počin německé fotografky a designérky Brigitte Schusterové hodný malé chvilky pozornosti. Přichází totiž se zajímavým „objevem“ ze Švýcarska. Potvrdila a zdokumentovala zde celou sérii prvků netradiční architektury, která lidem primárně neslouží. Žebříky pro kočky.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Mateřská škola v Lubně u Frýdlantu nad Ostravicí sloužila od padesátých let a už dávno nestačila – ani kapacitou, ani technickým stavem. Místo demolice ji město kompletně zrekonstruovalo a přistavělo novou třídu. Výsledkem je školka s dvojnásobnou kapacitou, tepelným čerpadlem, nádrží na dešťovou vodu a zahradou, kde se děti v horkých dnech schovávají pod stínicí plachty. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.
Odchod dospělých dětí může být začátkem úplně nové životní etapy. Majitelé střešního bytu v kanadském Montréalu se rozhodli, že svůj domov neopustí, ale přizpůsobí ho tomu, jak chtějí žít nyní. Původně členitý interiér proto prošel zásadní rekonstrukcí, která mu přinesla více světla, volnosti i osobitosti. Hlavní roli v něm hraje dubové dřevo, pečlivě vybraný nábytek, umělecká díla a klavírní křídlo, které se stalo skutečným srdcem bytu.
Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.
Co může být důmyslného na domě z hlíny? Třeba to, že vydrží staletí. A také to, že se dokáže přizpůsobit klimatu, pro které původně nebyl určen. Hliněné domy v saúdskoarabské vesnici Al Khalaf ukazují, že tradiční lidová architektura nemusí být primitivní ani neměnná.
Advent by měl být časem klidu, vůně perníčků a setkávání s blízkými. Realita mnoha domácností i firem však často vypadá úplně jinak: shánění dárků, pečení na poslední chvíli, pracovní uzávěrky a k tomu všemu neodbytný pocit, že je potřeba do Štědrého dne vyleštit každý kout. Z předvánočního úklidu se snadno stane maraton únavy a bolavých zad. Přitom stačí málo – předat štafetu profesionálům a dopřát si svátky v dokonalé čistotě bez jediné kapky potu.
Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Problémy s vlhkým zdivem poznáte snadno: podle map na stěnách, opadané omítky, zatuchlého vzduchu nebo bílých výkvětů. Nová výmalba na ně nestačí. Když se chcete vlhkosti opravdu zbavit, potřebujete správně navrženou sanaci.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Přístavba lodžie dokáže proměnit nejen jednotlivé byty, ale i atmosféru celého domu. Tam, kde dříve chyběl venkovní prostor, vznikne místo pro odpočinek, zeleň i každodenní chvíle na čerstvém vzduchu.
Hongkong je světovým rekordmanem v počtu výškových budov. Jeho panorama však skrývá řadu paradoxů: většinu území zabírají hory, zatímco miliony obyvatel se tísní na nevelké zastavěné ploše. A právě v tomto městě plném mrakodrapů se dodnes překvapivě používá tradiční stavební technologie: lešení z bambusu.
Moderní výrobní a logistické areály dnes procházejí zásadní proměnou. Doby, kdy průmyslová hala plnila pouze funkci jednoduchého zastřešení strojů nebo skladového zboží, jsou minulostí. Současné podnikatelské prostředí vyžaduje chytré propojení provozu, administrativy i reprezentativní architektury do jednoho úsporného celku. Klíčovou roli v tomto segmentu hrají montované ocelové haly od společnosti MONT-KOVO, která na českém i slovenském trhu působí již od roku 1995.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
