Co do rozlohy je třetím největším městem Kalifornie. A pokud to budeme počítat v rámci celých Spojených států amerických, je California City čtyřicáté největší. Největší, nikoli však nejlidnatější. Že jste o něm nejspíš nikdy neslyšeli? Není divu. Stálých obyvatel tu nejsou ani tři tisícovky.
Země neomezených balkonů a doslova zázraků, kde se i 1+kk může svépomocně změnit na vzdušné 3+1 s výhledem. I takové umí být Rusko. Že nevěříte? Publikované fotografie vás přesvědčí.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Bydlet v souladu s přírodou, a přesto nepřicházet o luxus velkorysých prosklených ploch a moderního minimalistického designu. Přesně to nabízí stavební technologie Post & Beam, která v sobě kombinuje poctivé tesařské řemeslo s neomezenou architektonickou svobodou. Technologie, kterou byl postaven oceněný srub Post & Beam - Meltoni.
Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.
Na první pohled výhodná koupě: dvoupodlažní byt s výhledem na Volhu, dvě koupelny, mramorové schodiště a cena, za kterou byste v Česku pořídili sotva chatu v zahrádkářské kolonii. Stačí se ale podívat na fotografie a nadšení rychle vystřídá úžas. Leopardí motivy, zrcadla a lesk posouvají tento ruský interiér do kategorie, na kterou se nezapomíná.
Když se lidé rozhodují o stavbě rodinného domu, často řeší hlavně počet metrů čtverečních. Čím větší dům, tím lepší bydlení – alespoň podle zažité představy. Praxe ale ukazuje něco jiného. O tom, jak příjemně se vám bude doma žít, totiž nerozhoduje velikost, ale promyšlená dispozice.
Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.
O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.
Rozhodnutí postavit si vlastní dům patří mezi největší životní investice. Ať už vás oslovila moderní dřevostavba nebo modulový dům, pravděpodobně budete porovnávat několik nabídek a hledat nejlepší poměr ceny a kvality. Právě v této fázi se však mnoho stavebníků dopouští zásadní chyby – rozhodují se téměř výhradně podle nejnižší nabídkové ceny. Ta ale nemusí představovat skutečné náklady na celý projekt.
Vlhkost ve zdivu patří mezi nejčastější problémy starších i některých novějších staveb. Nejde přitom pouze o estetickou vadu v podobě map na omítce nebo odlupující se malby. Dlouhodobě vlhké zdivo ztrácí své tepelněizolační vlastnosti, dochází k degradaci omítek, vzniku plísní a postupnému narušování stavebních materiálů. Pokud se problém neřeší včas, mohou být následné opravy výrazně dražší než samotná sanace.
Na strmém severním svahu nad Černošicemi s úchvatným výhledem do údolí řeky Berounky, na kopce Českého krasu a v dálce i na siluetu Prahy vznikla stavba, která posouvá hranice rezidenční architektury v Česku. Vila Sidonius, navržená renomovaným ateliérem Stempel & Tesař architekti, představuje nekompromisní inženýrský i estetický experiment, který ze zdánlivě „neobyvatelného“ pozemku vytěžil maximum.
Může být byt o velikosti pouhých 25 metrů čtverečních pohodlným místem pro každodenní život? Londýnský mikrobyt ukazuje, že ano. Díky chytrému využití prostoru, promyšlenému nábytku na míru a světlým přírodním materiálům vznikl interiér, který nepůsobí stísněně, ale překvapivě vzdušně a klidně. Důkaz, že dobrý návrh dokáže nahradit i chybějící metry čtvereční.
Vypadá jako pevnost z postapokalyptického světa, ale stojí uprostřed Manhattanu. Mrakodrap bez jediného okna byl navržen tak, aby fungoval i po jaderném útoku, a dodnes živí řadu teorií o tajných operacích zpravodajských služeb. Jen málokterá budova budí tolik emocí jako „Třiatřicítka“ na newyorské Thomas Street.
Jak proměnit tmavé kancelářské prostory ve vzdušný a příjemný byt? Portugalské studio Alarquitectos ukázalo, že klíčem může být chytré dispoziční řešení, dostatek denního světla a odvážná práce s barvami. Výsledkem je moderní byt v Lisabonu, který spojuje minimalistický design, přírodní materiály, i hravou barevnost.
Stavební firmy řeší otázku dočasného zázemí na každé větší zakázce. Materiál musí být někde uskladněn, technika chráněná, případně je potřeba zázemí pro pracovní čety. Nejčastěji padne volba na stavební kontejner nebo pronájem pevného skladu v okolí. Plachtová hala přitom v řadě situací vychází výhodněji – a to nejen cenově.
Kde se dříve hledalo zlato, tam se dnes simulují podmínky pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nahlédněte do více než osmikilometrového podzemního labyrintu u obce Čelina nedaleko Slapské přehrady, který se stal celosvětově ceněným vědeckým trenažérem a laboratoří pod záštitou ČVUT. Bývalá průzkumná štola z 80. let se totiž proměnila v unikátní podzemní laboratoř Josef, která pod hlavičkou univerzity funguje jako klíčové pracoviště pro podzemní stavitelství a jadernou bezpečnost v ČR. Provádí se zde i výcvik záchranných složek. Především však využití stabilního horninového masivu v nadloží o mocnosti kolem 100 metrů umožňuje Centru experimentální geotechniky FSv ČVUT provádět reálné in situ experimenty i výzkum inženýrských bariér.
Abychom zase neschytali bídu za to, že si z Ruska pořád jen nehezky utahujeme, věnujeme tento článek architektonickému prvku, který tamní obytné stavby proslavil po celém světě. V podstatě spoluvytvořil jejich osobitost, identitu. Do módy vešel v 18. století a v trendu se udržel dodnes. Fortočky totiž fungují na ruské poměry docela chytře.
Nová fasáda dům krásně „oblékne“ a sousedé hned vidí, že jste investovali do rekonstrukce. Fyzikální zákony se ale o estetiku nezajímají. Odborníci i energetičtí auditoři se shodují na jedné zásadní věci: pokud chcete snížit účty za vytápění co nejrychleji a s nejnižšími vstupními náklady, musíte začít nahoře. U starších rodinných domů totiž právě střechou a nezateplenými stropy uniká až 40 % tepla.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
Sklotextilní perlinka tvoří výztužnou vrstvu v kontaktním zateplovacím systému (ETICS). Pomáhá rozložit napětí v omítce a chrání fasádu před praskáním vlivem teplotních změn nebo pohybu konstrukce.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
