Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?
Tomu projektu architekti ze studia Stanaćev Granados začali říkat Dům prarodičů, protože je oslovil německý pár v důchodu, který chtěl postavit dům poblíž místa, kde žijí jeho vnoučata v Chile, a který by mu umožnil užívat si jejich společnosti v různých měsících v roce.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.
Zmije, klíště, sršeň, muchnička nebo nenápadný brouk. Česká příroda není džungle, ale i tak umí člověka nepříjemně překvapit. Otestujte si, jestli víte, kterých tvorů se bát, kterým se jen vyhnout a kdy je lepší nehrát si na hrdinu.
Málokteré město dokáže propojovat historickou noblesu se špičkovým současným designem tak elegantně jako Milán. Skvělou ukázkou tohoto umění je projekt Casa di Fantasia, situovaný v prestižním činžovním domě z roku 1923 postaveném v haussmannovském stylu v samém centru lombardské metropole módy a designu. Libanonsko-francouzské designérské studio David/Nicolas (David Raffoul a Nicolas Moussallem) zde vytvořilo interiér, který je fascinujícím dialogem mezi minulostí, přítomností a decentní vizí budoucnosti.
Doručovatelské služby se tu prodraží, ale hlavně speditérům samotným. Zvlášť když si připlatíte za doručení zásilky „až za první dveře“. Jinak ale domu, který je už po několik let za sebou stálicí realitní nabídky státu Connecticut, není vlastně co vytknout. Tedy pokud máte rádi příběh o Robinsonovi.
V létě se balkon nebo terasa stávají přirozeným pokračováním domova. Ranní káva, odpolední odpočinek i večerní posezení s přáteli – venkovní prostor se na několik měsíců promění v další obytnou místnost. Aby však sloužil pohodlně a bez starostí dlouhé roky, je potřeba věnovat pozornost nejen výběru dlažby, ale celé skladbě podlahy. Právě ta rozhoduje o životnosti i bezproblémovém fungování balkonu.
Studentské koleje bývají vnímány jako samozřejmá součást univerzitního života a zároveň jako služba, která se bez veřejných dotací obejde jen těžko. V Amsterdamu ale už před více než šedesáti lety přišli s modelem, který funguje jinak.
Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A vojenští inženýři, ve dvouletém předstihu asistující při tvorbě plánů pro Den D, zoufalí skutečně byli. Úspěch Operace Overlord, jak bylo označeno připravované spojenecké vylodění v Normandii, totiž závisel na jednom stavebně-technickém řešení. Řešení, které ovšem dosud ještě neexistovalo.
Představit si domov, na který budoucí majitelé čekali dlouhých 11 let, znamená mluvit o splněném snu, kde se neustupovalo z vysokých nároků na kvalitu ani estetiku. Titul Dům měsíce července 2026 si na portálu ČESKÉSTAVBY.cz odnáší impozantní patrová dřevostavba Srub Everest od společnosti Sruby Pacák s.r.o. Tento dům s dispozicí 5+1 a velkorysou užitnou plochou 189 m² úspěšně boří mýty o tom, že masivní sruby musí působit těžkopádně, tmavě nebo výhradně starosvětsky. Spojuje totiž tradiční tesařské řemeslo a výstavbu z beskydské jedle s moderním, prosvětleným interiérem a špičkovými technologiemi pro mimořádně úsporný celoroční provoz. Luxusní srub Everest ukazuje, že masivní dřevostavba nemusí být tmavá ani rustikální.
Zapomeňte na suché paragrafy a právní teorie. V polovině roku 2026 je okolo stavebního zákona pořádně rušno. Celá situace se točí kolem dvou hlavních témat: velké novely stavebního zákona, která právě prochází finálním schvalováním v Parlamentu, a zásadního odkladu digitalizace, kterou ministerstvo kompletně reorganizuje. Reálných legislativních změn se ale můžeme dočkat nejdříve od Nového roku 2027. Zatím všechno běží podle poslední novely stavebního zákona.
Možná nemáte doma nepořádek. Možná jste si jen nevědomky nechali posunout svou představu o tom, jak má „správná“ domácnost vypadat. Instagramové kuchyně bez jediného drobečku na lince a obýváky jako z katalogu totiž neukazují běžný život, jen pečlivě naaranžovanou kulisu. A snaha žít v ní může stát víc energie, než se zdá.
Současný interiérový design stále častěji propojuje estetiku s praktičností. Důkazem je kompaktní byt v Kyjevě, který na pouhých 42 metrech čtverečních nabízí vše potřebné pro pohodlný život mladého páru. Interiér vznikl s důrazem na maximální využití prostoru, dostatek denního světla a výrazný vizuální charakter. Inspirací se stal umělecký směr suprematismus, jehož geometrické tvary a výrazné barvy se promítají do celého návrhu. Přestože se jedná o relativně malý byt umístěný v patnáctém patře moderního domu, působí vzdušně, otevřeně a překvapivě prostorně. Klíčem k tomuto řešení bylo odstranění většiny původních příček a vytvoření otevřeného dispozičního uspořádání. Vzniklo tak moderní bydlení inspirované uměním.
Déšť. Pro básníky zdroj melancholie, pro milence záminka ke sdílení jednoho deštníku, pro cyklisty sprcha v přímém přenosu, ale pro zahradníky? Logistická operace srovnatelná s vyloděním v Normandii. Od chvíle, kdy náš prapředek zjistil, že z nebe padá něco, po čem mu lépe roste jeho piplané obilí, se lidstvo snaží tu padající tekutinu polapit. A buďme k sobě upřímní – většinu historie to byla docela slušně lopotná groteska.
Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.
Sahara je plná písku. Jenže přesně toho druhu písku, který se na výrobu betonu, malt a omítek nehodí. Zatímco stavebnictví po celém světě zoufale shání kvalitní písek z řek a lomů, na pouštích leží miliardy tun prakticky nevyužitelné suroviny. Nebo alespoň ležely. Vědci teď nejspíš našli způsob, jak z pouštního písku vyrobit nový užitečný stavební materiál.
Přinášíme vám dva dotazy z naší poradny a odpovědi odborníka na ně. První se týká takzvaného renovačního pasu domu a k čemu může být dobrý, druhý na nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Víkendový klid v jihočeské metropoli narušil přísně tajný zásah mezigalaktické divize Men in Black (MIB). Ukázalo se, že ikonická futuristická dominanta tyčící se nad městem – bývalý vodojem na Švábově hrádku, který stojí na katastru obce Litvínovice – není jen tak ledajaká stavba z 80. let 20. století, která nikdy nebyla využita k původnímu účelu. Je to maskovaný mezihvězdný koráb, který by si dál jen tak stál na svém místě, kdyby se ale budějovičtí radní nerozhodli udělat z něj akustickou laboratoř a vložit 40 metrů vysoké schodiště zakončené vyhlídkovou plošinou na vrcholu UFO.
Výchozím bodem tohoto rekonstrukčního projektu je modernizace a přeměna starého domu. Zároveň se však zachovává podstata okolí. Použití přírodního kamene a dřeva zasazuje design do kontextu. Dům Crrn je koncipován jako jednopodlažní komplex s nádvořím a bazénem.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
