Přístavba lodžie dokáže proměnit nejen jednotlivé byty, ale i atmosféru celého domu. Tam, kde dříve chyběl venkovní prostor, vznikne místo pro odpočinek, zeleň i každodenní chvíle na čerstvém vzduchu.
Hongkong je světovým rekordmanem v počtu výškových budov. Jeho panorama však skrývá řadu paradoxů: většinu území zabírají hory, zatímco miliony obyvatel se tísní na nevelké zastavěné ploše. A právě v tomto městě plném mrakodrapů se dodnes překvapivě používá tradiční stavební technologie: lešení z bambusu.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Moderní výrobní a logistické areály dnes procházejí zásadní proměnou. Doby, kdy průmyslová hala plnila pouze funkci jednoduchého zastřešení strojů nebo skladového zboží, jsou minulostí. Současné podnikatelské prostředí vyžaduje chytré propojení provozu, administrativy i reprezentativní architektury do jednoho úsporného celku. Klíčovou roli v tomto segmentu hrají montované ocelové haly od společnosti MONT-KOVO, která na českém i slovenském trhu působí již od roku 1995.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
V roce 2025 získala tato stavba z Plzeňského kraje titul Stavba roku. Na přípravě a realizaci novostavby rodinného domu v Nové Vsi u Plzně se podílelo studio LUNI architekti (Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Pavel Janout) a stavební společnost Saportan s. r. o. vedená Zdeňkem Wienerem a Bohumilem Hrnčířem. Projekt oslovil porotu soutěže především tím, jak citlivě propojuje moderní estetiku s tradičním venkovským charakterem okolí. Cena tedy byla udělena za architektonické a stavební řešení rodinného domu. Uznejte sami.
Snímky zasněžené krajiny v okolí tohoto víkendového domu vypadají za letního horka spíš jako nemístná legrace, ale míněny tak určitě nebyly. Projekt Woods Retreat, který stojí v lesích státu New York, a jsou za něj odpovědní architekti z ateliéru BE_Design, navíc skutečně vznikl jako reakce na vedro.
Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Čtyři roky víkendové práce, pečlivé plánování a exaktní představa o tom, jak má vypadat ideální domov. Na okraji brdských lesů v západních Čechách vznikl propracovaný bungalov, jehož investoři dokázali vlastní prací ušetřit kolem dvou milionů korun. Ušetřené peníze ale nepovažovali za slevu, investovali je zpět do stavby – konkrétně do špičkových stavebních materiálů, které domu zajišťují dlouhou životnost a nízké provozní náklady.
Rozlehlý byt v brazilské Curitibě byl navržen jako společný domov matky a dcery. Světlý interiér o rozloze 237 metrů čtverečních propojuje otevřenou společenskou část, dostatek úložných prostorů i místa určená ke čtení a odpočinku. Jeho nejzajímavějším prvkem je soukromá knihovna, kterou lze pomocí skládacích stěn spojit s hlavní ložnicí, nebo naopak úplně skrýt.
Na pomezí zvlněné krajiny nedaleko Brdské vrchoviny, pouhých čtyřicet kilometrů od Prahy, vznikla stavba, která dokonale naplňuje představu o úniku z městského shonu. V obci Krámy vyrostl víkendový dům, jehož hlavním úkolem je poskytnout svým majitelům a jejich čtyřnohému doprovodu plnohodnotné soukromí a bezprostřední kontakt s okolní přírodou. Návrh pochází z dílny ateliéru Anna Koukolová architekti a jeho autorkami jsou Anna Koukolová a Marcela Koukolová.
Rodina žila ve svém manhattanském bytě téměř čtrnáct let. Jak děti rostly, prostor o rozloze 149 metrů čtverečních začal být příliš těsný a ve hře bylo stěhování. Nakonec se však majitelé rozhodli jinak. Architektonické studio Worrell Yeung původní loft v historickém domě kompletně otevřelo a navrhlo znovu. Výsledkem je vzdušný byt s další ložnicí a koupelnou, množstvím úložných míst a překvapivě flexibilním interiérem.
Když se pouštíte do rekonstrukce, většinou řešíte hlavně dispozice, materiály a rozpočet. Snadno přitom zapomenete na klíčovou otázku: bude dům stejně dobře sloužit i za deset nebo dvacet let? Tedy až děti vyrostou, rodiče zestárnou nebo se k vám nastěhují prarodiče?
Získat vlastní bydlení s rozumnými pořizovacími i provozními náklady je v dnešní době pro mnoho lidí klíčovým rozhodnutím. Právě proto přišla společnost RD Rýmařov s novinkou v podobě Bungalovu 60 S. Tento moderní nízkoenergetický dům přináší promyšlenou koncepci, která dokazuje, že ke komfortnímu a plnohodnotnému životu není nutné vytvářet stametrové obytné prostory.
Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Pouhých 45 metrů čtverečních nemusí znamenat stísněné bydlení. Rekonstrukce malého bytu v Barceloně ukazuje, že mnohem důležitější než samotná plocha je způsob, jakým se s ní pracuje. Architekti odstranili zbytečné komunikační prostory, využili prakticky každý kout a nechali denní světlo proudit napříč interiérem. Výsledkem je byt, který působí překvapivě vzdušně a nabízí vše potřebné pro pohodlný každodenní život.
Jak skloubit úctu ke staleté památce s nároky současného bydlení? Barton Manor na ostrově Wight ukazuje, že řešením nemusí být zakonzervování minulosti. Citlivá obnova zde doplňuje historické vrstvy o nové funkce. Včetně krytého bazénu.
Zrovna když si začínali myslet, že je Portugalsko už nemá čím překvapit, odhalilo jim svůj největší poklad. Zhruba tak by mohl začít příběh domu, který se nachází v Sintře. Je to příběh, který začal docela nenápadně. Ale pokračoval koupí nemovitosti, rekonstrukcí a velkým stěhováním celé rodiny.
Představte si dálniční most nebo mrakodrap, který, když se v něm objeví trhlina, se dokáže sám zacelit podobně, jako když se hojí rána na lidské kůži. Zní to jako hudba vzdálené budoucnosti, ale samoopravitelný biologický beton je již realitou. Slibuje revoluci v tom, jak stavíme a jak dlouho naše stavby vydrží, přičemž může ušetřit ohromné částky za údržbu a výrazně snížit ekologickou stopu stavebního průmyslu.
Uprostřed elegantní historické zástavby baltského letoviska Sopoty stojí stavba, která popírá klasické pravidlo pravých úhlů. Křivý dům (Krzywy Domek) vypadá, jako by se rozpouštěl pod žárem slunce nebo byl odrazem v zakřiveném zrcadle. Křivý dům je jednou z nejznámějších postmoderních staveb v Polsku a nejpřekvapivějším architektonickým prvkem na slavné sopotské pěší zóně Monciak v ulici Bohaterów Monte Cassino. Odhalte příběh jeho vzniku, inspiraci z pohádkových ilustrací i technické a konstrukční řešení, které drží tuto optickou iluzi bezpečně pohromadě.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
