Letní čtyřicítky stahovaly mysl k jednoduchým cílům. Nalézt stinné a příjemně chladné útočiště před úmornými vedry. Exotický projekt butikového horského resortu na úpatí čínské hory E-mej-šan by vám v takovou chvíli mohl docela přijít vhod.
Máte u domu starý septik na dožití, nebo plánujete novostavbu a řešíte, jak naložit s odpadními vodami? Moderní domovní čistírna odpadních vod (ČOV) je dnes u rodinných domů bez přístupu k obecní kanalizaci nezbytným standardem. Nejenže jde o ekologické a technologicky vyspělé řešení, ale investice do něj vykazuje velmi rychlou návratnost. Přechod ze starého septiku či jímky na moderní ČOV však vyžaduje správné načasování a splnění zákonných povinností. Dobrou zprávou je, že s novým stavebním zákonem se má celý administrativní proces výrazně zrychlit.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Méně metrů, méně věcí, méně dluhů. Filozofie, která v posledních letech rezonuje napříč západním světem, zapustila kořeny i v České republice. Jak zaznělo například v podcastu Ve vatě na Seznam Zprávách, z fenoménu tzv. „tiny houses“ a mobilních domů se stává víc než jen víkendová kratochvíle pro dobrodruhy. Pro čím dál větší skupinu lidí představují alternativní formu stálého bydlení. Jaká ale takové řešení přináší úskalí?
K čemu jsou v bytě dobré stěny? Zní to jako otázka položená proti všední samozřejmosti. Odpovědět na ni ovšem lze i nečekaně, totiž záporem. Tam, kde je třeba vytvořit plynulý prostor organizovaný jediným centrálním nábytkovým blokem, jsou spíše na překážku. A proto se jich byt v Dejvicích ochotně zbavil.
V posledních letech zažívají tiny houses obrovský rozmach. Pro mnoho lidí představují svobodu, únik od hektického života nebo chytrou investici. Jenže ne všechny malé domy jsou stejné. Zatímco některé vznikají jako kompromis mezi cenou a kvalitou, český projekt GOOMINI přichází s úplně jinou filozofií – nabídnout komfort, design a technologickou úroveň velkého domu v kompaktním formátu.
Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.
Nestandardní. Už z principu, protože jde o projekt polyfunkční. Dnes slouží jako ubytování, rodinné zázemí i řemeslný výčep. Ale též proto, že jde o projekt s přesahem. Ten dům v Žatci lze totiž chápat i jako kroniku jedné rodiny.
Nitra? To je pořádný kus z historie. A taky skvělé víno. V projektu nazvaném Villa Vicus se dají nalézt střípky inspirace obou. Aby ne, když se z tohoto originálně pojatého jednopodlažního domu otevírá výhled na město a majestátní Nitranský hrad.
Jsou projekty, které vynikají rozměry, svou skladbou anebo designově pokročilým provedením. Architekti ze studia Facha si k vymalování projektu z Brteve (u Lázní Bělohrad) zvolili mnohem skromnější paletu. A přesto je jejich „Krabice ve stodole“ nádherným obrazem architektury.
Pardubické Automatické mlýny představují fascinující kapitolu české architektury. Abychom plně pochopili výjimečnost tohoto projektu, musíme se podívat hluboko pod povrch – od původního Gočárova urbanistického záměru až po extrémně složité detaily rekonstrukce, které dělají z mlýnů evropský unikát.
Dělat si legraci z diktátora, který poslal na smrt miliony lidí, není vtipné. Zrovna tak ale uznáváme, že spády někdejšího ukřičeného kníratého vůdce z Německa by před veřejností neměly zůstat tajeny. Kdo ví, Hitler by možná ze svých světovládných ambicí slevil, kdyby mu bylo dopřáno to, po čem bažil nejvíc. Hrát si s vláčky.
Unikátní pravěké rondely v Hradci Králové stojí v cestě nové silnici. Město se chce a potřebuje rozvíjet. Lidé z celé republiky podepisují petici o zachování památky. Co má mít přednost – ochrana nenahraditelné historie, nebo rozvoj města?
V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.
Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.
Umrtvující třicítky na teploměru brání lidem myslet a i pouhá představa dovolené se najednou jeví být jako příliš náročný úkon. Co se dá dělat? Třeba se jen tak válet? Casa Bersatu z Kostariky je tu přesně od toho. Je to dům, který po vás nechce nic. Snad jen abyste mohli odpočívat a dělat toho co nejméně.
Pokud plánujete zateplit dům, vyměnit okna nebo pořídit tepelné čerpadlo s pomocí státních peněz, čeká vás zásadní změna. Od června 2026 vstoupila v platnost nová pravidla Ministerstva životního prostředí, která zavádějí takzvaný renovační pas budovy jako povinnou vstupenku k dotačním penězům. Bez tohoto dokumentu už neschválí vaši žádost v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light ani nezískáte zvýhodněný úvěr na dílčí opravy.
Dnes už není potřeba natírat fasády ani převlékat vojáky za spokojené sedláky. Stačí postavit infrastrukturu pro projekt, který možná jednou vznikne. Maďarský kruhový objezd u Zalaegerszegu ukazuje, že princip Potěmkinových vesnic úplně nezmizel, jen se přizpůsobil 21. století.
V polabské chatové oblasti proslulé literární stopou Bohumila Hrabala, vyrostlo bydlení, které nabourává tradiční představy o venkovské architektuře. Kruhový rodinný dům od studia m2ai architekti organicky proplouvá mezi vzrostlými kmeny, aniž by narušil jediný strom. Díky vertikálnímu modřínovému obkladu a vnitřnímu prosklenému atriu nabízí dokonalou symbiózu luxusního designu a absolutního respektu k divoké přírodě.
Svět kolem nás je plný záhad. Takže je nemusíme ani moc pracně hledat, protože na nás často vykukují samy. I tam, kde bychom je nečekali. Například v architektuře venkovských domů, vystavěných na počátku 19. století v jižním Vermontu.
Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
