Jak proměnit tmavé kancelářské prostory ve vzdušný a příjemný byt? Portugalské studio Alarquitectos ukázalo, že klíčem může být chytré dispoziční řešení, dostatek denního světla a odvážná práce s barvami. Výsledkem je moderní byt v Lisabonu, který spojuje minimalistický design, přírodní materiály, i hravou barevnost.
Stavební firmy řeší otázku dočasného zázemí na každé větší zakázce. Materiál musí být někde uskladněn, technika chráněná, případně je potřeba zázemí pro pracovní čety. Nejčastěji padne volba na stavební kontejner nebo pronájem pevného skladu v okolí. Plachtová hala přitom v řadě situací vychází výhodněji – a to nejen cenově.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Kde se dříve hledalo zlato, tam se dnes simulují podmínky pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nahlédněte do více než osmikilometrového podzemního labyrintu u obce Čelina nedaleko Slapské přehrady, který se stal celosvětově ceněným vědeckým trenažérem a laboratoří pod záštitou ČVUT. Bývalá průzkumná štola z 80. let se totiž proměnila v unikátní podzemní laboratoř Josef, která pod hlavičkou univerzity funguje jako klíčové pracoviště pro podzemní stavitelství a jadernou bezpečnost v ČR. Provádí se zde i výcvik záchranných složek. Především však využití stabilního horninového masivu v nadloží o mocnosti kolem 100 metrů umožňuje Centru experimentální geotechniky FSv ČVUT provádět reálné in situ experimenty i výzkum inženýrských bariér.
Abychom zase neschytali bídu za to, že si z Ruska pořád jen nehezky utahujeme, věnujeme tento článek architektonickému prvku, který tamní obytné stavby proslavil po celém světě. V podstatě spoluvytvořil jejich osobitost, identitu. Do módy vešel v 18. století a v trendu se udržel dodnes. Fortočky totiž fungují na ruské poměry docela chytře.
Nová fasáda dům krásně „oblékne“ a sousedé hned vidí, že jste investovali do rekonstrukce. Fyzikální zákony se ale o estetiku nezajímají. Odborníci i energetičtí auditoři se shodují na jedné zásadní věci: pokud chcete snížit účty za vytápění co nejrychleji a s nejnižšími vstupními náklady, musíte začít nahoře. U starších rodinných domů totiž právě střechou a nezateplenými stropy uniká až 40 % tepla.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
Sklotextilní perlinka tvoří výztužnou vrstvu v kontaktním zateplovacím systému (ETICS). Pomáhá rozložit napětí v omítce a chrání fasádu před praskáním vlivem teplotních změn nebo pohybu konstrukce.
Pokud jej někde cestou na jih do zahraničí spatříte, jeho silueta vám z paměti nevyvane. Stejně jako ten protivný klepotavý zvuk. Není divu, že tahle konstrukce plaší špačky. Dělá to dobře už hezkých pár staletí.
Energetická bilance budovy už dávno není jen otázkou zimního provozu. Současné rodinné domy dnes čelí dalšímu, možná i zásadnějšímu problému: jak zabránit tomu, aby se interiér v létě přehříval. Poslední léta totiž ukazují, že extrémní teploty jsou stále častější i v našich končinách a pravděpodobně se stanou zcela běžné.
Lesklé stěny, výrazné barvy, organické tvary a hravé detaily: Moderní pařížský byt inspirovaný estetikou 60. a 70. let ukazuje, že interiér může být nejen místem k bydlení, ale také uměleckým dílem. Odvážné kombinace materiálů, světla a barev vytvářejí jedinečný prostor plný energie, který bourá zažité představy o současném bydlení.
Protipožární dveře si spojujeme s hotely nebo technickými prostory. Ve skutečnosti mají své místo i v rodinných domech nebo bytech. Kdy jsou potřeba, co znamená označení EI30 a proč dnes nemusí být požární dveře pouze otočné?
Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...
Návodů na to, jak se zbavit krtka, na internetu najdete víc než receptů na palačinky. Jenže na rozdíl od přípravy palačinek celá ta snaha o „zbavení se krtka“ smysl moc nedává. Krtek někde žít musí. A pokud si vybral zrovna vaši zahradu, je to ve skutečnosti spíš příjemný bonus než zásadní komplikace. Proč?
České stavební řízení prochází další velkou transformací. Současná vláda sází na vytvoření jediné státní stavební správy, striktní lhůty a rušení samostatných stanovisek. Cíl je jasný: dostat Česko z chvostu žebříčků v rychlosti povolování staveb. Cenou za toto zrychlení je však řada ústupků a systémových změn, které vyvolávají ostrý odpor napříč společností. Podívejte se na pokus o rozbor hlavních sporných bodů, o nichž se aktuálně vedou nejsilnější debaty.
Letní čtyřicítky stahovaly mysl k jednoduchým cílům. Nalézt stinné a příjemně chladné útočiště před úmornými vedry. Exotický projekt butikového horského resortu na úpatí čínské hory E-mej-šan by vám v takovou chvíli mohl docela přijít vhod.
Máte u domu starý septik na dožití, nebo plánujete novostavbu a řešíte, jak naložit s odpadními vodami? Moderní domovní čistírna odpadních vod (ČOV) je dnes u rodinných domů bez přístupu k obecní kanalizaci nezbytným standardem. Nejenže jde o ekologické a technologicky vyspělé řešení, ale investice do něj vykazuje velmi rychlou návratnost. Přechod ze starého septiku či jímky na moderní ČOV však vyžaduje správné načasování a splnění zákonných povinností. Dobrou zprávou je, že s novým stavebním zákonem se má celý administrativní proces výrazně zrychlit.
Méně metrů, méně věcí, méně dluhů. Filozofie, která v posledních letech rezonuje napříč západním světem, zapustila kořeny i v České republice. Jak zaznělo například v podcastu Ve vatě na Seznam Zprávách, z fenoménu tzv. „tiny houses“ a mobilních domů se stává víc než jen víkendová kratochvíle pro dobrodruhy. Pro čím dál větší skupinu lidí představují alternativní formu stálého bydlení. Jaká ale takové řešení přináší úskalí?
K čemu jsou v bytě dobré stěny? Zní to jako otázka položená proti všední samozřejmosti. Odpovědět na ni ovšem lze i nečekaně, totiž záporem. Tam, kde je třeba vytvořit plynulý prostor organizovaný jediným centrálním nábytkovým blokem, jsou spíše na překážku. A proto se jich byt v Dejvicích ochotně zbavil.
V posledních letech zažívají tiny houses obrovský rozmach. Pro mnoho lidí představují svobodu, únik od hektického života nebo chytrou investici. Jenže ne všechny malé domy jsou stejné. Zatímco některé vznikají jako kompromis mezi cenou a kvalitou, český projekt GOOMINI přichází s úplně jinou filozofií – nabídnout komfort, design a technologickou úroveň velkého domu v kompaktním formátu.
Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
