Nadčasový dům KM Klasik je energeticky úsporným bungalovem, který poskytuje dostatek prostoru pro rodinu. Investor už od začátku věděl, že nechce jen stavbu, která bude hezky vypadat na fotce. Chtěl skutečný domov, který vydrží desítky let a ve kterém se bude příjemně bydlet.
Každá životní etapa má své specifické požadavky na bydlení. Mladému páru postačí garsonka, rodině s malými dětmi malé pokojíky blízko rodičů, a když máte doma puberťáky, chce to samostatné pokoje ideálně i s koupelnou a co nejsamostatnějším vchodem. Nemusíte ale hned kupovat nový byt, občas stačí pozvat zkušené architekty, kteří dokážou prostor přeorganizovat tak, aby splňoval nové požadavky.
Celkem nabízí 120 metrů čtverečních užitné plochy, ale navenek vypadá mnohem skromněji. Šetřil místem, materiálem i okolní přírodou. I když mu inspirací byla Skandinávie, neztratí se ani v Kanadě.
Villa Dom Carli sice vznikla jako investice, to jí však na osobitosti nic neubírá. Představuje malý únik do Toskánska, který nemusíte hledat za hranicemi, ale který najdete přímo v české kotlině. Najdete ji pouhých 50 minut autem od Prahy, v poklidné krajině nedaleko Kutné Hory a Kolína.
Invazní rostliny se agresivně šíří přírodou a jsou schopné rozvracet celé ekosystémy, vytlačovat původní druhy rostlin a dokonce i na ně vázané druhy živočichů. Invaznost vede ke ztrátě biologické rozmanitosti (biodiverzity). Ne všechno rostlinstvo je však invazní, mnohé rozpínavé druhy flóry patří mezi původní, za invazní jsou považovány pouze druhy zavlečené, které v naší přírodě původní nejsou, a které se rozšířily pro svou krásu z našich zahrad a parků včetně zámeckých. Za invazi si tedy můžeme sami.
Na první pohled působí až naivně prostě. Primitivně. Jako by se celý architektonický návrh omezil jen na překreslení obráceného cedníku, u nějž někdo zalepil pár děr a ostatní ponechal na svém místě. Jenže právě z toho na maximum zjednodušeného a primitivního profilu stavby plyne velmi praktická moudrost.
Borelióza se počítá k velmi reálným strašákům, kteří nám kazí výhled na prázdninové trávení času venku v přírodě. Není divu. Nemoc, která začíná příznaky ne nepodobnými obyčejnému nachlazení, má velmi nepříjemný průběh a dlouhodobé následky. Proto na odpovědi, kdo je přenašečem tohoto onemocnění, tolik záleží. A ne, komáři to nejsou.
Je možné nabídnout nedotčenou přírodu, když se na ni díváte zpoza oken hotelového pokoje? Projekt z čínského Chang-čou se o něco takového pokouší.
Pyramidy, velké zdi a do nebe se tyčící majáky. Ale pozor, nejen lidé se umí předvádět stavebními divy světa. I zvířata jsou schopna vytvořit podivuhodné stavby. A často tak mimořádné, že by na ně ani naše „člověčí“ kapacity nestačily. Vždyť zvířata na to nemají k dispozici stroje, vědu a technologie, luxusní stavební materiály a nejchytřejšími lidskými mozky vymyšlené postupy. Řekněte třeba stavbyvedoucímu, ať svými zuby pokácí stromy a bez jediného nástroje vystaví hráz.
Během prázdninových výletů a cest do zahraničí možná okem zavadíte o pamětihodnosti, stavební památky a divy architektury. U nichž vás nejednou napadne, jak dlouho je asi trvalo vystavět. Ta čísla budí obdiv a zároveň neklid. Dostavba Temelína nebo dálnic nám totiž dnes trvá déle, než třeba ve starém Egyptě budování Velké pyramidy.
Chata Refuge de l'Aigle (Orlí útočiště) byla usazena v nadmořské výšce 3 450 m na skále Aigle nad údolím Romanche poblíž severního svahu pohoří Meije již v roce 1913 (některé zdroje uvádějí 1911). Od začátku sloužila jako útočiště horolezcům, dnes je však kompletně zrekonstruována a vejde se do ní až 30 dobrodruhů s lany, skobami a cepíny.
Zamýšlíte se nad renovací domu, koupí starší nemovitosti a její následnou renovací nebo už renovujete? Zaujala vás lákavá nabídka „milionů z dotací“? Máme pro vás jednu zásadní radu – zastavte se, vše si ověřte a prostudujte.
Když se řekne mobilní pekárna, pekárna na kolech, bude následná představa nejspíš zahrnovat něco, co se pohybuje na pneumatikách. Ovšem pekárna Horli, vytvořená s invencí jihokorejských architektů z ateliéru True Thing Design Studio, si hoví na kolech, co byla zvyklá se prohánět po kolejích.
Nějaké to okrasné či koupací jezírko může mít v zahradě spousta lidí, stejně tak je na našem území mnoho rybníků a mnohé už dokonce zanikly, běžné jsou také přehrady. Ale přírodní jezera, která vznikla bez zásahu lidských rukou, nářadí, strojů a technologií? Těch bohužel není mnoho, protože během čtvrtohor nedošlo na našem současném území k významným klimatickým změnám. Proto také seznam přírodních jezer nafukujeme těmi umělými, která však nepatří ani mezi rybníky, ani přehradní nádrže. Pojďme se v našem kvízu zchladit ledovou vodou českých jezer a jezírek.
Gruzie jako prostor současné atraktivní architektury? Zní to zvláštně, ale projekt z vesnice Tvaladi vypovídá o tom, že „ze starých a výsostně tradičních materiálů“, tedy dřeva a kamene, mohou vznikat víc než vzhledné moderní stavby.
O snídani v trávě zpíval i pan Tučný. Do textu krásné písně se už ovšem nevešel popis, jak předcházet tomu, aby na potravinách hodoval hmyz a jak předejít situaci, při níž se z hostiny stane zdroj budoucích zažívacích problémů. Teplé a slunečné letní počasí je totiž na pikniky ideální, ale bohužel svědčí i bakteriím.
Stromy utváří charakter naší krajiny nezaměnitelně. Tvoří základ lesů, parků, zahrad i zemědělské krajiny, poskytují nám stín, umožňují si odpočinout, schovat se před deštěm. Dávají nám či zvířatům chutné plody, když kvetou, sytí svým nektarem i hmyz. Poskytují útočiště mnoha živočišným druhům, chrání jiné rostliny před úpalem, zlepšují okolo sebe klima, vyrábí kyslík. Bez stromů by se prostě nedalo žít. Pro každý druh je typické něco jiného a my jsme se zaměřili na opadavé listnáče, které jsou dominantami naší přírody. Poznáte je?
Že jsou televizní věže někdy zároveň rozhlednami, to se ví. Například asi nejikoničtější věž na Žižkově, po které již tradičně šplhají batolata výtvarníka Černého, je opravdu zároveň i rozhlednou. Stejně tak věž na Ještědu a Pradědu. Ovšem naše krajina je doslova protkána rozhlednami, které žádnou jinou funkci neměly a nemají. Rozhlížet se, vyšlápnout si po schodech na vyhlídku. Rozhledny jsou všude, na kdejakém vyšším kopci a nižší hoře. Již více jak před sto padesáti lety si u nás lidé oblíbili lezení do kopců, načež vylezli ještě výš – na rozhlednu. A rozhlédli se po krajině.
Lišaj smrtihlav je noční motýl, který se u nás sice běžně vyskytuje, klade i vajíčka, ale přes naše území pouze migruje z jihu, zřejmě kvůli hledání potravy a nových lokalit pro páření. Většinou v noci spatříme dospělou můru, jejíž navigační smysly zmateme prudkým světlem. Nebo třeba při kopání brambor najdeme již mumiové kukly, ale potkat nádhernou housenku není až tak časté. Jaká tento noční motýl skrývá tajemství?
Vypadají naprosto logicky a rozumně, ale ne vždy fungují přesně tak, jak je zamýšleno. Co? Nástroje pohotovostní komunikace, systémy včasné výstrahy. Které směrem k občanům předávají různá užitečná varování. O přívalových deštích, povodních nebo ničivých bouřích.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
