Chata Refuge de l'Aigle (Orlí útočiště) byla usazena v nadmořské výšce 3 450 m na skále Aigle nad údolím Romanche poblíž severního svahu pohoří Meije již v roce 1913 (některé zdroje uvádějí 1911). Od začátku sloužila jako útočiště horolezcům, dnes je však kompletně zrekonstruována a vejde se do ní až 30 dobrodruhů s lany, skobami a cepíny.
Zamýšlíte se nad renovací domu, koupí starší nemovitosti a její následnou renovací nebo už renovujete? Zaujala vás lákavá nabídka „milionů z dotací“? Máme pro vás jednu zásadní radu – zastavte se, vše si ověřte a prostudujte.
Když se řekne mobilní pekárna, pekárna na kolech, bude následná představa nejspíš zahrnovat něco, co se pohybuje na pneumatikách. Ovšem pekárna Horli, vytvořená s invencí jihokorejských architektů z ateliéru True Thing Design Studio, si hoví na kolech, co byla zvyklá se prohánět po kolejích.
Nějaké to okrasné či koupací jezírko může mít v zahradě spousta lidí, stejně tak je na našem území mnoho rybníků a mnohé už dokonce zanikly, běžné jsou také přehrady. Ale přírodní jezera, která vznikla bez zásahu lidských rukou, nářadí, strojů a technologií? Těch bohužel není mnoho, protože během čtvrtohor nedošlo na našem současném území k významným klimatickým změnám. Proto také seznam přírodních jezer nafukujeme těmi umělými, která však nepatří ani mezi rybníky, ani přehradní nádrže. Pojďme se v našem kvízu zchladit ledovou vodou českých jezer a jezírek.
Gruzie jako prostor současné atraktivní architektury? Zní to zvláštně, ale projekt z vesnice Tvaladi vypovídá o tom, že „ze starých a výsostně tradičních materiálů“, tedy dřeva a kamene, mohou vznikat víc než vzhledné moderní stavby.
O snídani v trávě zpíval i pan Tučný. Do textu krásné písně se už ovšem nevešel popis, jak předcházet tomu, aby na potravinách hodoval hmyz a jak předejít situaci, při níž se z hostiny stane zdroj budoucích zažívacích problémů. Teplé a slunečné letní počasí je totiž na pikniky ideální, ale bohužel svědčí i bakteriím.
Stromy utváří charakter naší krajiny nezaměnitelně. Tvoří základ lesů, parků, zahrad i zemědělské krajiny, poskytují nám stín, umožňují si odpočinout, schovat se před deštěm. Dávají nám či zvířatům chutné plody, když kvetou, sytí svým nektarem i hmyz. Poskytují útočiště mnoha živočišným druhům, chrání jiné rostliny před úpalem, zlepšují okolo sebe klima, vyrábí kyslík. Bez stromů by se prostě nedalo žít. Pro každý druh je typické něco jiného a my jsme se zaměřili na opadavé listnáče, které jsou dominantami naší přírody. Poznáte je?
Že jsou televizní věže někdy zároveň rozhlednami, to se ví. Například asi nejikoničtější věž na Žižkově, po které již tradičně šplhají batolata výtvarníka Černého, je opravdu zároveň i rozhlednou. Stejně tak věž na Ještědu a Pradědu. Ovšem naše krajina je doslova protkána rozhlednami, které žádnou jinou funkci neměly a nemají. Rozhlížet se, vyšlápnout si po schodech na vyhlídku. Rozhledny jsou všude, na kdejakém vyšším kopci a nižší hoře. Již více jak před sto padesáti lety si u nás lidé oblíbili lezení do kopců, načež vylezli ještě výš – na rozhlednu. A rozhlédli se po krajině.
Lišaj smrtihlav je noční motýl, který se u nás sice běžně vyskytuje, klade i vajíčka, ale přes naše území pouze migruje z jihu, zřejmě kvůli hledání potravy a nových lokalit pro páření. Většinou v noci spatříme dospělou můru, jejíž navigační smysly zmateme prudkým světlem. Nebo třeba při kopání brambor najdeme již mumiové kukly, ale potkat nádhernou housenku není až tak časté. Jaká tento noční motýl skrývá tajemství?
Vypadají naprosto logicky a rozumně, ale ne vždy fungují přesně tak, jak je zamýšleno. Co? Nástroje pohotovostní komunikace, systémy včasné výstrahy. Které směrem k občanům předávají různá užitečná varování. O přívalových deštích, povodních nebo ničivých bouřích.
Nadneseně se někdy hovoří o malých kapkách, jimiž přeteče pohár. Nebo o tom posledním stéblu slámy, které ovšem zlomilo hřbet velbloudovi. Výčet následujících událostí, aniž bychom je nějak ospravedlňovali, se ale k takovým kapkám a stéblům vážně počítat nedá. Velký rozruch vyvolaly ve světě docela zbytečně.
I když mnoho lidí věří, že si při renovaci bytu nebo domu poradí sami a tím ušetří peníze, není to vždy pravda. Rekonstrukce bydlení je složitý a finančně náročný proces, proto je třeba některé práce svěřit výhradně zkušeným profesionálům. Pro lepší přehled jsme se obrátili na platformu Daibau, která nám pomohla určit, které činnosti by měly být vždy prováděny odborníky. Rekonstrukce bytu orientačně stojí od 9 500 do 17 500 Kč/m2, u renovace domu je třeba počítat s o něco vyšší částkou. Mnozí se proto rozhodnou některé práce provést svépomocí, což však není vždy nejlepší řešení. Jsou práce, které je nutné svěřit odborníkům, aby se předešlo případným problémům v budoucnu a novým, často vyšším finančním nákladům.
Horkou e-mailovou linkou k nám právě dorazily čerstvé fotografie a studie z rozpálené Brazílie. Představa brazilských architektů ze studia Tetro Architecture o luxusní vile Linho House se zhmotnila v rezidenční čtvrti Nova Lima v Minas Gerais. A architekti sami říkají, že nejde jen o rezidenci, ale příběh vytvořený architekturou.
Malý byt je často malý pouze kvůli špatnému uspořádání a zařízení, ne kvůli počtu metrů čtverečních. Většinou stačí jenom lehce změnit dispozici, otevřít prostor, vybrat správné barvy, materiály a osvětlení a byt se promění z ošklivého káčátka v nádhernou labuť. Minibyt z našeho článku byl přeplácaný starým nábytkem, majitelka v něm ale naštěstí viděla potenciál a pověřila architekty, aby ze zaplněného tmavého prostoru vykouzlili světlý a prostorný domov, který má pořádný šmrnc.
Umíte si představit, že byste do práce nemuseli jezdit MHD, ale došli byste tam příjemnou ranní procházkou za 10 až 15 minut? Kolik času byste tím ušetřili? Tento čas byste mohli věnovat svým koníčkům, sportu nebo hrám s dětmi. I o tom je koncept města krátkých vzdáleností, který v Praze vzniká.
Stalo se to letos v létě na Slovensku. Jedenáctiletý chlapec ze západu Slovenska ležel v nemocnici v kritickém stavu způsobeném vzácnou nákazou nebezpečným parazitem, kterému se říká „améba požírající mozek“. A nakonec zemřel. Ve skutečnosti jde o slzovičku zhoubnou, kvůli které hygienici preventivně uzavřeli koupaliště Vadaš ve Štúrovu, kde se měl chlapec údajně nakazit. Odebrali vzorky vody, aby potvrdili, nebo naopak vyloučili výskyt parazita. Nenašli nic a koupaliště je zase otevřené, chlapec se mohl nakazit i jinde.
O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.
Technologie klonování zní jako něco, co uteklo ze scénáře divokého sci-fi filmu. Ale přitom ji můžete vyzkoušet i na vlastní zahradě nebo v sadu. Nepotřebujete k tomu žádné zvláštní vybavení. Tedy kromě trpělivosti a sáčku s hlínou. Rostliny se totiž ochotně klonují samy, v tomto případě jim ale trochu pomůžeme.
Když stavíme z železobetonu, počítáme s tím, že to vydrží věčnost. Anebo aspoň tři generace. Jenže klimatické změny, ať už je berete vážně nebo ne, vám to mohou přepočítat po svém. Beton a konstrukce z něj vybudované mohou stárnout rychleji. Proč?
Už je to taková zažitá demografická informace, která se opakuje pořád dokola. Ta faktická mantra zní: Podle zprávy OSN se předpokládá, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít zhruba 6,419 miliardy lidí, tedy 68 procent světové populace. Přežvýkáno, sedm z každých deseti lidí bude obývat města.