Také rádi cestujete a fotíte a kromě jiného i rostliny, které vás zaujaly, aniž byste měli rozsáhlejší botanické vzdělání? Přinášíme tip na poměrně jednoduchý systém, jak konkrétní rostliny na svých snímcích určit.
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Keř, který dnes považujeme spíše za plevelnou dřevinu, si naši předkové vážili o dost víc. Bez černý měl reputaci až zázračné léčivky, a své uplatnění našel i v kuchyni. Připomenout si jeho mimořádné schopnosti si můžete i vy, a třeba mu tím znovu pomůžete naleznout ztracenou slávu.
Slova altán, besídka, pergola a veranda si mnozí z nás pletou, především pak altán a besídku. Altán totiž nejčastěji zaměňujeme za besídku a slovo besídka z názvosloví vlastně pomalu vypadává.
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Na výstavě Pomologické dny – podzim v zahradě se kromě jiného dozvíte více o takzvaných genofondových plochách a především o plodech zachovaných dávných (starých) odrůd ovoce. Přítomní odborníci vám navíc pomohou s určením odrůdy ovoce, které si s sebou přinesete.
Subtropy a tropy mají jednu specialitu, produkční pěstování kaktusů. A právě opuncie jsou nejčastěji pěstovaným kaktusem kvůli chutným plodům. V Maroku jsem je ochutnával poprvé a samozřejmě jsem si při loupání plodů opuncie nevzal rukavice, vlastně jsme s sebou ani žádné neměli. Droboučké trichomy, respektive trny s háčky (takzvané glochidie), se mi zapíchaly do prstů a byl to velice nepříjemný zážitek. Chuť opuncií za to ale stála.
Posezení na terase a ještě lépe pod pergolou může mít za horkých dní jednu vadu. Příliš mnoho sluníčka. Přitom není třeba pergoly stínit drahou střešní krytinou a není je dokonce třeba stínit ani trvale. Právě kvalitní stínící plachty jsou nejlevnějším řešením stínění pergol, navíc nás některé ochrání i před deštěm.
Je to skoro ten nejradostnější úkon, ale může být zrádný. Přitom na něm záleží mnohé, včetně budoucí kvality skladovaného ovoce. Vybrat tu správnou dobu, kdy je čas na sklizeň jablek, proto může být někdy obtížné. Poradíme vám, jak na to.
Pocit, že stále objevujeme něco nového a naše prapředky hravě strčíme do kapsy, se z větší části nezakládá na pravdě. Platí to i v případě zemědělství, kde se většina současných metod a technik odvíjí od postupů, které vznikly před tisíciletími.
Neexistuje dítě, které by nepoznalo houpačku, a které by ji nechtělo ve své zahradě. I když si dnes můžeme koupit všemožné herní atrakce pro děti, houpačky bitvu o pozornost dětí jen tak neprohrají. A mnozí dospělí houpačkou také neopovrhnou.
Na covid-19 ani trochu nevzpomínáme rádi. Dílem i proto, že nevíme, zda ji na podzim nebudeme mít v nějaké nové mutaci nebo variantě zpátky. Přesto se celosvětově s pandemií, mnoha lidským katastrofám navzdory, pojí i jakási pozitiva. Například bezkonkurenční boom zahrádkaření, a to v globálním měřítku.
Ploché broskve u nás s největší pravděpodobností nepotkáme, ovšem například ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii je v létě občas potkáváme na tržištích i v kamenných obchodech. Říká se jim talířové či diskové.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
Vůbec nejde jen o dobu letních prázdnin, své domácí mazlíčky si v autě vozíme pravidelně. Na výlety, k veterináři, na dovolenou, autem si je převážíme hrdě domů, když si je vezeme jako malá štěňátka od chovatele. A je také pravdou, že mnozí psi cestování autem milují. Jede se totiž na výlet.
Nejste vinařem, přesto ale v zahradě vinnou révu pěstujete, abyste si mohli dát hrozny od začátku podzimu na talíř? Dejte pozor na dvě zdánlivé drobnosti, které mohou vaši úrodu zmařit. Úžeh hroznů a praskání bobulí.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
