Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Přestály záplavy, zemětřesení i lidské konflikty a stále stojí. Jaké příběhy ukrývají nejstarší mostní stavby světa a proč dodnes budí obdiv architektů i cestovatelů?
Ve starém Egyptě nebyly daně vnímány jako nutné zlo, ale spravedlivý odraz vůle bohů. Jejich výše se odvíjela od úrodnosti půdy, kterou určovaly záplavy Nilu. Klíčovou roli v tomto systému sehrávaly nilometry, důmyslná zařízení, jež pomáhala proměnit přírodní cykly ve férový daňový model.
Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Sklo dnes formuje podobu moderní architektury. Jeho obliba roste a s ní i rozsah prosklených ploch, které se stávají klíčovým designovým prvkem budov. Tento trend však přináší nové technické výzvy: velké zasklení musí nejen minimalizovat tepelné ztráty, ale také chránit interiér před přehříváním. Nároků na velkoformátové prosklení je ale daleko více a zdánlivě drobné výrobní nuance promlouvají silně do výsledné kvality.
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.
Nějaký drážní domek se v nabídkách tuzemských realitních kanceláří občas objeví, ale rovnou celé nádraží? I takové akvizice jsou ve světě známé. Bydlení na nádraží může být velmi romantické, ale také se může stát adrenalinovou záležitostí. Třeba když si před koupí vysněného objektu neověříte jeho historii a pak se vám před domem neustále fotí turisté, protože se kdysi objevil na obalu desky kapely Oasis. Nebo se nádraží může stát opět byznysem, i když bez projíždějících vlaků. Stylové bydlení v dobových vagonech může přilákat spoustu takzvaných šotoušů. Anebo se jednoduše uvelebíte na zápraží a vyspíte se v luxusně zařízeném historickém vagonu, který je jenom váš. Přinášíme zajímavé nádražně-realitní příběhy.
Značka JIKA přichází s novinkami. Její portfolio se rozrůstá o novou řadu nábytku v několika barevných provedeních, designové klozety, sprchové stěny a vaničky z litého mramoru, kompletní sérii baterií i samostatně stojící vany. Sortiment doplňuje i absolutní novinka. V letošním roce značka uvádí svou první sprchovací toaletu JIKAclean MILA s řadou pokročilých funkcí, a to hned ve dvou provedeních.
Je vám horko? Možností, jak tento problém vyřešit, se nabízí spousta, jedna z nich ale předčí všechny ostatní. Schovejte se pod zem! V pražských Jinonicích stojí unikátní podzemní dům, který se ukryl do protihlukového valu u ulice Polívkova a který je téměř celý zasazen do země. V zimě zde není třeba příliš topit, v létě se díky tepelněizolačním vlastnostem zeminy přirozeně chladíte, respektive se podzemní místnosti nepřehřívají. I díky vyspělému systému větrání je uvnitř příjemné klima po celý rok, a přitom je energetická náročnost budovy nízká. Rodinný dům, který splynul s krajinou a zároveň chrání své obyvatele nejlepším možným způsobem, navrhli architekti Arnošt Navrátil a Petr Páv.
Vykročit z průměru, pokusit se projekt uchopit trochu jinak. Nejen s ohledem na své potřeby, ale i s pochopením toho, jak bude váš dům působit na své okolí. Tak přemýšlel majitel domu Treehouse. K prospěchu všech.
LAUFEN se i letos vrátil na Salone del Mobile a znovu potvrdil, proč patří mezi značky, které v koupelnovém designu udávají směr. V rámci konceptu Experience Tomorrow představil nejen rozšířené portfolio prémiových řešení, ale i svou novou vizuální identitu, která definuje další směřování značky. Jako jeden z lídrů v oboru tak LAUFEN ukázal vlastní vizi koupelny budoucnosti, prostoru, který není jen funkční, ale stává se plnohodnotnou součástí současného bydlení. Expozice přitom nebyla pouhou prezentací produktů, ale komplexním prostorem, který ukázal, jak LAUFEN přemýšlí o designu, materiálech i každodenním komfortu. Na letošním Salone del Mobile LAUFEN definoval koupelnový prostor a posunul hranice tvarů, materiálů a barev.
Ponuré prostředí vinných sklepů, které je prezentováno a vnímáno jako romantické přítmí s plísní na starých cihlových klenbách, vlhká podlaha i vzduch, všude pavučiny. Přesně na takový styl však v případě nově zrealizované vinotéky v Holešovicích podle návrhu designérky Jany Pařízkové zapomeňte. Moderní vinařství již dnes dbají na extrémní čistotu, nerezové tanky a řízené kvašení; stará romantika šla často ruku v ruce s technologickými vadami vína. A novému pojetí vinařského prostředí se musí logicky přizpůsobit i moderní vinotéky. Čistota, že by se dalo jíst z podlahy, spousta světla, čistý design a nápadité provedení i doplňky. To se dnes nosí ve vinotékách.
Malý pozemek, navíc atypicky tvarovaný. Přesně takový si pro svou novou provozní budovu vybrala společnost VAE ProSys. Autoři projektu tak stáli před výzvou – najít materiály, které splní nároky na energetickou úspornost a zároveň neuberou z půdorysu cenné metry čtvereční. Výsledkem je atypická dvoupodlažní budova ve tvaru připomínajícím trojúhelník z bloků Sendwix.
Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
