Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Ne, opravdu nejde o nějaké spiknutí, jehož záměrem je utajit výskyt kolibříků v Čechách. Když totiž někomu trochu znalejšímu živočišné říše řeknete, že vám po zahradě létají kolibříci, uděláte si z ostudy kabát. Jako kolibřík sice jeden konkrétní živočich svým pohybem a způsobem letu vypadá, ale je to můra z čeledi lišajovití. Dlouhozobka svízelová.
Je jich 10 ze všech koutů České republiky. Stromem roku ale může být jen jeden. V letošním ročníku ankety Strom roku se utkají nádherné stromy se zajímavou historií. Pojďte se na ně podívat na fotografiích Lucie Mojžíšové.
„Nemá ten pes blechy?“ „To von jako bude mít, ale to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou,“ odpovídá děda Komárek na starostlivý dotaz mladé paní Lavičkové ve filmu Na samotě u lesa. Pejsek je typický český voříšek, kříženec mnoha plemen, prostě originál. Kdysi bylo takových psíků po všech vsích nepočítaně. „A takovýho šikovnýho voříška, jako jsem tu měl vždycky, už neseženu,“ posteskl si nedávno postarší známý a dodal: „A jak pěkně lovili potkany, nejlepší byla Dáša.“
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
Kam ten svět spěje, oni nás snad budou učit, jak se chodí na záchod v lese? Ano. Protože stačí jen krátká procházka kolem frekventované turistické trasy, abyste podle množství roztroušených kapesníčků a toaletního papíru poznali, že to lidé pořád ještě neumí. A nenechávat stopy je prostě základ.
Stojaté vody české prázdninové okurkové sezóny letos rozčíslo téma vskutku až hororové. PTÁCI. Ne že by sedě na elektrických drátech, přízračných stromech a střechách čekali na své lidské oběti, aby jim vyklovali oči, ale jde o jejich názvosloví. Po dlouhé době nečinnosti v této oblasti se Česká společnost ornitologická rozhodla uvést věci na pravou míru a soudě podle reakcí mnoha odborníků na říši zvířat, obzvláště pak na povětšinou létající potomky dinosaurů, se tak trochu kousla do vlastního ocasu. Ale lingvistická show je to vlastně moc pěkná.
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Hospodaření s vodou a ochrana jejích zdrojů jsou v dnešní době klimatických změn nezbytností. Hrozí totiž, že nejpozději do roku 2050 zavládne celosvětově nedostatek vody, a to především ve městech. Důležité je proto hledat stále nové způsoby, jak s pitnou i dešťovou vodou nakládat hospodárně. Jako jeden z účinných nástrojů se osvědčují tzv. modrozelené střechy, které umožňují zachycovat dešťovou vodu na plochých střechách a opětovně ji využít pro zavlažování zeleně nebo ochlazení mikroklimatu.
Průměrné srážky v Česku se ročně pohybují o kolo 678 milimetrů ročně. To špatné vůbec není. Víme též, že srážkově nadprůměrné měsíce u nás připadají na květen a srpen, zatímco k těm pod průměrem se počítá březen nebo říjen. Jenže s průměry je ovšem vždycky trochu potíž. Jsou lehce ošidné, skutečnost zkreslující. Voda je však pro pěstování rostlin nezbytně potřebná, bez ohledu na čísla a statistiky. Jak ale efektivně pěstovat rostliny, když je jí zoufale málo? Inspiraci jsme našli v horké a povětšinou suché Africe.
Hady nemáte rádi. Necítíte, že byste s nimi měli cokoliv společného. A proto se jich chcete, nějak bez násilí a překračování zákonů, zbavit. Poradit, jak na to, vám můžeme. Ale líbit se vám ta rada nejspíš nebude.
Šetrnější zemědělství, které pomáhá udržet přírodu zdravější, zachovává přírodní zdroje, zvyšuje biodiverzitu v krajině a je ohleduplné i k půdě, je u nás velmi rozvinuté. Dokonce tak, že patříme co se týká podílu takzvaných bio farmářů mezi evropskou špičku. Až se tedy budete zase rozčilovat nad traktory uprostřed Prahy, nezapomeňte, že čeští farmáři již o mnoho více dělat nemohou. Problémem jsou však přetrvávající zemědělské kolosy a také neustálá šikana, která se na zemědělce valí ze strany různých úřadů. Vzpomenout ještě můžeme třeba výkupní ceny surovin, je toho ale mnohem více, co českým zemědělcům ztrpčuje život. Pomoci jim můžeme jedině my sami. Jak? Tak, že budeme jejich produkty upřednostňovat.
O půlnoci za úplňku červencového, když zakokrhá kohout vyrušený kunou, zaštěká tříhlavý pes a z dáli bude slyšet žalostné volání vlka. Když tu noc nebude pršet, pouze oblačno smí být, a když před vámi půjde bosa čistá panna oděná v hedvábí a tu a tam slzu ukápne na léčivý list či květ. Pak bude síla sbíraných léčivých bylinek největší. Opravdu? Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.
Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.
Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.
Zvládat extrémní výkyvy teplot není ve městech nic snadného. Řada světových metropolí se proto aktivně zasazuje o to, aby na takové nenadálé události byla připravena předem. S pomocí zeleně, větru, vody. Anebo tím, že navenek změní svou barvu.
Při výrobě sice budete možná riskovat, že vás navštíví někdo z komise OSN pro kontrolu zbraní hromadného ničení. Ale odměnou za to vám bude univerzální organické hnojivo, vyrobené v podstatě ze zbytečného a protivného plevele. Kopřivový zákvas, zelená jícha, totiž dokáže učiněné zázraky.