Postřiky, hnojiva - články, návody, rady a tipy

Jak v zahradě využít jehličí? Patří do kompostu, lze je kompostovat zvlášť a hodí se k mulčování?

Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?

Pálené, hašené, drcený vápenec. Jaké vápno patří na podzim do zahrady?

Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?

Chování slimáků překvapilo vědce. Zdá se, že na naše zahrady útočí kolektivně

Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.

Co dělat s bílým povlakem plísní v květináčích? Zachovat klid, zalévat méně

Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.

Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc

O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Natrhej si vlčí bob, pomůžeš přírodě. Nezvyklý slogan se toulá napříč internetem

S vlčími bobky, které jen tak někdo nenajde, nemá slogan nic společného. Jde o vlčí bob mnoholistý nebo také lupinu mnoholistou, invazní plevel, který sice nádherně kvete, ale decimuje původní rostlinstvo už i v Krkonoších, nejen na Šumavě a v nížinách. Navíc je smrtelně jedovatý pro lidi i zvířata, především semena. Pracovníci národních parků museli proti této invazi nějak zasáhnout, rostlina se totiž nesmí hlavně dál vysemeňovat. A právě v Krkonošském národním parku vymysleli zajímavý způsob. Sami trhají a rozdávají nádherně rozkvetlé kytice vlčího bobu a nabádají lidi, aby v přírodě dělali to samé.

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Oral jsi oral, ale málo, kolečko se ti polámalo. Nebo raději neorat vůbec?

Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.

Kompostovat kočičí trus můžete, ale jen na vlastní nebezpečí

Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?

Nechcete celé léto zápasit s vosami? Zničte na jaře královnu!

Ještě to není problém. Ale bude. Tak jako každý rok se totiž vosy velmi rychle rozmnoží a začnou vám komplikovat život. Pokud s tím něco neuděláte hned teď, na začátku sezóny.

Kvíz: Udržet vodu v zahradě není těžké, je ale třeba kombinovat více pravidel. Jaká?

Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.

Proč je po dešti zahrada zelenější? Dusíkem to není, mýty o jeho obsahu v dešťovce neobstojí

Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?

Nejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedl

Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.

Kvíz: Kompost a kompostování. Co do kompostu patří a co rozhodně ne?

Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.

Našli jsme v zahradě housenku likvidující stromy. Jak bojovat s drvopleněm obecným?

Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.