Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Ještě to není problém. Ale bude. Tak jako každý rok se totiž vosy velmi rychle rozmnoží a začnou vám komplikovat život. Pokud s tím něco neuděláte hned teď, na začátku sezóny.
Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.
Po vydatném dešti se zahrada zázračně zazelená. Mnozí věří, že za to může zázračný dusík v dešťové vodě. Pravda je ale jinde. Co skutečně stojí za svěžím vzhledem vaší zahrady po přeháňce a proč se vliv dusíku z deště často přeceňuje?
Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.
Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.
Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Vitamin B1 růst kořenů nenastartuje. A nejspíš asi není žádný další rozumný důvod, proč byste za hnojiva s „Bé jedničkou“ měli připlácet. Pro člověka je to sice dost zásadní vitamin, ale pro rostliny podstatný není. Nepotřebují ho a vy jenom vyhazujete peníze.
Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
Je kostní moučka dobrým hnojivem? Záleží na tom, jaké živiny do půdy vlastně chcete tímhle hnojivem doplňovat. Moc zázračně ale půdu ani rostliny nevyživuje. Uměla to, ale už to neumí. Dokázala to jen pár krátkých desetiletí, která následovala po bitvě u Waterloo. Co se stalo?
Kopcové záhonky jsou fajn nápad, který ale málokdy funguje tak, jak si představujete podle hezkých obrázků. Ti, kdo je budují, totiž často zapomínají na potřebné minimum konstrukčních znalostí. Jen s nimi může být hromada vysoká a úzká současně, a přitom se nerozpadnout. Jak postupovat?
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Kolik vás stojí dusíkatá hnojiva? Spočítejte si náklady a ušetřete
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Nejčastěji jde o jakýsi bílý povlak na povrchu pěstebního média. Může i páchnout, bohužel je ale největším problémem chřadnutí a odumírání pokojových rostlin. Plísně. Neklamný znak, že něco děláme špatně. Někdy je to důsledek přelévání rostlin, jindy nesmyslného přihnojování něčím, v čem plísně výborně prospívají a šíří se. Třeba kávovou sedlinou, lidově se říká lógrem. Ale může také jít pouze o vysrážené soli, pokud jsme dlouho nepřesazovali a často hnojíme. Jak tomu zabránit?
