Mrtví už dávno překonali živé. A začínají jim docházet i poslední metry půdy. Hřbitovy praskají ve švech a tradiční pohřbívání naráží na své limity. Budoucnost posledního odpočinku tak možná povede vzhůru.
Mostní konstrukce patří mezi nejnáročnější části dopravních staveb. Vyžadují přesnost, spolehlivost, promyšlenou technologii a důslednou přípravu každého detailu. U betonových mostů, estakád, podchodů, nadjezdů nebo atypických železobetonových konstrukcí hraje zásadní roli bednění. Právě tvar bednění rozhoduje o výsledné geometrii konstrukce, kvalitě betonáže a často i o rychlosti celé realizace. Specializovaná výroba KARPEN PLUS s.r.o. pro realizační firmy se proto zaměřuje i na obloukové vazníky a ramenáty pro mostní bednění.
Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?
Když akustika rozhoduje, dokonce až tak pojali KT architekti rekonstrukci stávající přerovské obřadní smuteční síně. Architektura obřadních síní je vůbec velmi citlivou záležitostí, nesmí na sebe strhávat pozornost, protože o ni zde jde až v poslední řadě; přitom ale musí tvořit bezpečné místo pro silné emoce. Rekonstrukce smuteční síně na městském hřbitově v Přerově ale ukázala, že kromě materiálů a světla je důležitá právě i akustika. Teprve kvalitně akusticky řešený prostor zajišťuje srozumitelnost (řečníků i hudební) a s tím spojenou důstojnost obřadů.
Areál bývalého eggenberského pivovaru byl přetvořen na českokrumlovské kulturní centrum Port 1560. Z "pivovarny varna umění". Pivo se zde ještě vaří pod značkou Historický pivovar Český Krumlov, oproti dřívějším dobám však jde jen o malý městský soukromý pivovar, který zabírá pouze nepatrnou část někdejších pivovarnických prostor. Projekt Port 1560 oživil historický komplex, přitom zachoval jeho architektonické dědictví a zároveň ho přetvořil pro kulturní a vzdělávací účely. Přispívá k ekonomické a kulturní vitalitě Českého Krumlova, města ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ale je možné, že za jeho vznikem stojí i velmi nezvyklé entity.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Solární carport promění parkovací místo na zdroj vlastní elektřiny. Chrání auto, vyrábí energii a dává smysl tam, kde už plocha pro parkování existuje. Povídali jsme si o nich i v našem podcastu.
Ještě před několika lety byly všude a mnohde ještě stále jsou. Jak postupně končila jedna fabrika za druhou, stávaly se symboly zašlé slávy, královnami chátrání a připomínkou, že se u nás vyrábělo ve velkém všechno možné. Kdysi, vlastně ještě nedávno. Kořeny některých sahají hluboko před 20. století, jiné jsou typickým rysem právě 20. století. To vše ale skončilo po roce 1990 a staré manufaktury, továrny, mlýny a průmyslové areály se začaly propadat do nicoty. Mnoho jich dodnes funkčních není, začalo se však blýskat na lepší časy. Tyto staré areály se vrací díky novým majitelům do života, nikoli jako skanzeny minulosti, nýbrž jako moderní místa určená pro stylové bydlení, kulturu, podnikání a setkávání lidí.
Téma ceny montované haly je v roce 2026 jedním z nejčastějších dotazů investorů i firem. Není se čemu divit. Vývoj posledních let, zejména růst cen surovin a energií, zásadně změnil nejen samotné stavebnictví, ale i způsob, jakým se na cenu díváme. Zatímco dříve hrála hlavní roli pořizovací cena, dnes je stále důležitější celková ekonomika provozu a stavby.
To zvolání z titulku: „Město, kde je skvělé být naživu! “ si v kalifornském městečku Colma dokonce vybrali za své heslo. Turisty ani zájemce o přistěhování na něj ale zrovna nelákají. Přeci jen, kdo by chtěl pobývat v sídle, kde mrtví přečíslují živé v poměru dobře tisíc ku jedné?
Revitalizace brownfieldů představuje jednu z klíčových cest, jak mohou města růst udržitelně – bez dalšího zabírání volné krajiny a naopak s využitím území, která byla po desítky let nevyužívaná. Společnost FINEP patří mezi developery, kteří tuto cestu dlouhodobě následují a systematicky rozvíjejí. Na jedné straně stojí dokončený a úspěšně realizovaný projekt Pergamenka v pražských Holešovicích, na straně druhé Nový Opatov – rozsáhlý brownfieldový projekt, který je již ve výstavbě, i když se vzhledem ke svému rozsahu stále nachází v počáteční etapě realizace.
Do širokého povědomí veřejnosti se zpravidla dostanou jen ty plány slavných architektů, které se dočkaly realizace. Plán švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera na přestavbu centra francouzského hlavního města ale zabodoval tím, že realizován nikdy nebyl. Podobu Paříže přesto ovlivnil.
Není divu, že se početné čínské etnikum začalo propisovat do americké architektury nejen ve vyhlášených „čínských čtvrtích“. Důkazem je Dragon Springs ve státě New York, kde právě ožívá krása a velkolepost architektury z období dynastie Tchang. A vůbec nejde jenom o jakýchsi „pár stylových baráčků ze dřeva“. A jenom o stavby.
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
V panorama Madridu vypadají jako jeden zdvojený omyl, ale vznikly jako technická senzace své doby. Torres de Colón se stavěly jinak než téměř všechny ostatní výškové budovy. A právě tahle stavební zvláštnost dělá z neoblíbených dvojčat architektonickou raritu.
Möbiova páska (pás, pásek či list) je plocha, která má jen jednu stranu a jednu hranu. Ve starší literatuře se jí také říká Simonyho prstenec. Objev je to starý už 168 let, stáli za ním nezávisle na sobě matematici August Ferdinand Möbius a Johann Benedikt Listing (ano, Jára Cimrman byl hned tím třetím) a ukazuje pozoruhodné vlastnosti prostoru. Takové, jaké běžně unikají naší pozornosti. Vlastně šlo o experiment z matematické topologie, že si jej ale všimnou také architekti a na jeho základě budou chtít stavět po celém světě různé budovy, to by asi pány matematiky tehdy nenapadlo.
Hledět pozitivně do roku 2026 asi není úplně snadné. Architekti, kteří stojí za projekty nových mrakodrapů, ale s nadějí oči k nebesům upírají. Jaké stavby mají letos vyšplhat do oblačných výšek? Velká očekávání pro letošní rok se pojí se zeměmi, které si zpravidla s mrakodrapy úplně nespojujeme. Například s Kanadou, Pobřežím Slonoviny anebo Albánií.
Co s kamenolomem, který dosloužil svému účelu? Pro švédský vápencový lom Draggängarna našli jeho majitelé docela nové využití. Umělecké, povznášející, přestože se těžební jáma noří šedesát metrů pod terén. Vznikla tu unikátní divadelní aréna, amfiteátr.
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Elegance, rychlost a víra v lepší zítřky. Streamline Moderne byl stylem, který se zrodil z technického pokroku i z potřeby naděje v časech hospodářské krize. Aerodynamické křivky, horizontální linie a inspirace světem parníků či letadel vtiskly architektuře třicátých let pocit pohybu, i když stála pevně na místě.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
