Stavby bytových domů - články, návody, rady a tipy

Počty stavebních povolení padly na dno. Zachrání nás centrální superúřad? Pyrrha by mohl vyprávět

A je to tady znova. S promarněnou šancí na digitalizaci stavebního řízení spojenou s podobně zpackanou novelou stavebního zákona se po nových parlamentních volbách kurz zase otáčí. Propad stavebnictví a klesající počet stavebních řízení mají ukázat na neschopnost předchozí vlády a nastolit staronový návrh řešení. Sloučení stavebních úřadů do jednoho centrálního superúřadu. PR obsah na toto téma se začíná množit a je podkládán statistikami, tabulkami a grafy z osvědčených zdrojů, nejlépe Českého statistického úřadu. Jaká je ale skutečnost? Veskrze česká.

Dotační program Nová zelená úsporám uzavřel příjem žádostí, došly finance

Státní fond životního prostředí České republiky dočasně uzavřel 8. a 10. listopadu 2025 příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem bylo zajistit postupné snižování energetické náročnosti budov a tím zlepšit stav životního prostředí a výrazně stimulovat ekonomiku státu podporou stavebnictví. Dostupné finanční prostředky však byly vyčerpány. Došly a nové se ještě nenašly. Uzavření příjmu žádostí bylo sice označeno jako dočasné, není však jasné, kdy dojde k obnově fungování programu. Odborníci se pouze shodují a považují za potřebné, aby tento program i nadále pokračoval bez dlouhého přerušení a s potřebným finančním zajištěním. Co k tomu kdo řekl?

Jak se bydlelo dřív? Představuje se slezský Familok, stavební model pro dělnické rodiny

Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.

Na pražském Barrandově bude stát první český bytový dům s mokřadními střechami

Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.

Obří bytový dům slouží Číně jako sociální experiment. Žije tu 30 000 lidí

Je těžké to zobecňovat, narazíme totiž na velké i docela malé. Ale v jednom řekněme středním českém paneláku většinou žijete s padesátkou až stovkou dalších lidí. Sousedů z partají, nastřádaných v jedné obytné budově. Přijde vám to moc? Pak by se vám asi v bytovém komplexu v čínském Qianjiang příliš nelíbilo.

Malý byt s velkou duší – harmonické a elegantní místo k životu

Jak z malého a tmavého bytu vytvořit světlý, vzdušný a útulný domov? Tento projekt z australského Melbourne ukazuje, že i prostor o rozloze pouhých padesáti metrů čtverečních může působit překvapivě velkoryse. Díky chytrým architektonickým zásahům, pečlivě promyšlenému členění a citlivému propojení s historií budovy se podařilo proměnit zanedbaný byt v harmonické a elegantní místo k životu.

Nová pražská budova Victoria Palace vyřešila kvadraturu kruhu a naštvala oponenty

Nová budova Victoria Palace to vlastně nemá vůbec snadné. Po téměř devadesáti letech je první novostavbou, která doplnila Vítězné náměstí v Pražských Dejvicích, konkrétně v jeho severovýchodní části mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská. A také si to hned pěkně „slízla“, protože Češi nesnáší změny a tato stavba se výrazně liší od všeho okolo sebe. Pokud jste ale jiného názoru než škarohlídi ze strany odborné i laické veřejnosti, můžete stavbě dát svůj hlas v anketě Česká cena za architekturu. Hlasovat můžete do 31.10., ceny veřejnosti budou oznámeny na slavnostním galavečeru 13. 11.

Bonusový kvíz. Jaká je současná česká architektura a jak si stojí v porovnání s Evropou?

Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?

Bytový dům ve starém lomu. Brněnský projekt Diorit má váhu už jen tím, že respektuje přírodu

Jedním dechem? Projekt, který ukazuje, že architektura může respektovat přírodní prostředí, poskytovat komfortní bydlení, chránit krajinu před nadměrným urbanistickým tlakem a přinášet estetickou hodnotu i dlouhodobou udržitelnost. Místa je totiž dost. Jen většinou leží tam, kde by ho nikdo nehledal.

Hřebenky se toho nebojí. Promlouvají betonem, dřevo tu čpavkovali do hloubky

Třípodlažní byt? To už zní spíš jako „dům“. Je to silně atypické. Ale v loftovém bydlení Hřebenky je toho typického vlastně jen velmi málo. Projekt se dá bez ostychu označit za odvážný. A nevznikl by bez velkého porozumění mezi klientem a architekty. Radka Valova a Petr Vlach ze studia OOOOX ale vloženou důvěru nezklamali.

Byty pro měnící se město. Dostupnou variantou může být přestavba starých skladů

Města jsou jako živý organismus. Rostou, vyvíjí se, stárnou, některá zanikají a jiná prosperují. O těch, která setrvávají na svém místě navzdory běhu staletí, pak platí, že se mění k nepoznání. Někdy i k lepšímu. Zrovna jako čtvrť Carabanchel v Madridu, kde se staré skladiště proměnilo na nové byty.

Bytová krize není novinka. Potýkali se s ní už ve starém Římě

Vypadá to jako „náš“ novodobý problém. Ale ve skutečnosti není na bytové krizi nic pozoruhodného. Přicházela a odcházela v průběhu staletí opakovaně. A řešení, která se na ni hledala, také nebyla zrovna originální. Bytová krize byla problémem už ve starém Římě.

Vydařila se rekonstrukce brownfieldu, tedy bývalého komunistického hotelového paneláku v horách?

Hned na druhé fotografii článku vidíte jeden z mnoha možných pohledů na původní stavbu z 80. let 20. století, která už dávno dosloužila. Někoho by napadlo budovu úplně zbourat, investor se ale rozhodl pro jiné řešení. Zachoval v maximální možné míře půdorys původního hotelu i sloh a některé konstrukční prvky. Původních 32 hotelových pokojů však nechal proměnit na 11 apartmánů a 6 hotelových pokojů s vlastní kuchyňkou. Apartmány přitom disponují obytnými plochami od 113 do 155 metrů čtverečních. Na obyvatele také čeká široké zázemí včetně krytého bazénu. Objekt byl navíc nominován do finálového kola soutěže Stavba roku 2025. Líbí se vám?

Bytová krize za komunistů a její radikální řešení není inspirací pro dnešek

Volby jsou skoro za dveřmi a jedním z témat, které na vás vyskakuje div ne i z ledničky, je bytová krize a její řešení. V nejrůznějších konotacích k nám zaznívá z pravého i levého spektra, až to připomíná ozvěnu v rokli. A ne, přiznáváme předem, že ani v tomto článku recept na bytovou krizi nenaleznete.

Bydlení v džungli nad obchodním domem? Pětipodlažní rezidence provokuje zelení

Říká se jim „smíšené projekty“ a v husté městské zástavbě velkých vietnamských měst se začaly objevovat jako reakce na obchodní domy. Nic proti obchoďákům, potřebné jsou. Ale musí růst opravdu všude? Musí zabírat tolik místa, když není kde stavět obytné domy? Nešlo by, tak jako za starých dobrých časů, je nějak propojit s normální rezidenční zástavbou? A přesně o tomhle to je. Jde to.

Domy postavené natruc: Holka od krav zastínila výškovou budovou pyšnou šlechtu

V době svého vzniku posbírala hezkou řádku rekordů, překreslila mapu jihoamerické metropole, zacloumala zažitými pořádky a ještě pořádně hnula žlučí místní aristokracii. Edificio Kavanagh v Buenos Aires totiž vznikla ze zášti. Její vznik nemotivovalo nic menšího, než zlomené srdce jedné výjimečné ženy.

Byty se zmenšují. Hranice už se posunula na 16 metrů. Proč?

Trh s nemovitostmi v České republice zaznamenává zásadní transformaci. Velikost bytů kontinuálně klesá a stavební firmy se přibližují k nejnižšímu možnému standardu: k 16 metrům čtverečním. Jedná se o nově vznikající tendenci v oblasti bydlení, anebo jde pouze o jednoduchou odpověď na opakované cenové nárůsty na realitním trhu?

Jeden z nejodpornějších domů umožňuje dostupné bydlení mladým Holanďanům. Nebo je všechno jinak?

Dům na úvodní fotografii je natolik podivný, že by tu snad nikdo bydlet nechtěl. Těžko říct, jak je možné, že byl vůbec postaven. Kritiky prý sklízí dost, jenomže nájem v domě se vypočítává z nájemníkových příjmů, proto není divu, že dům je stále plný. A ubytovaným jeho vzhled vůbec nevadí. Navíc je otevřen veřejnosti, která se může uvnitř budovy zchladit za veder ve skalní soutěsce, jakémsi kamenném údolí, což je ale vlastně chodba obložená kamennými deskami. Ostatně Valley (Údolí) je jméno, kterým se budova pyšní. I bytový dům může být přes svůj prapodivný vzhled v mnohém přínosný. Nebylo by lepší, kdyby se také u nás začaly stavět podobné nesmysly, ale hlavně aby lidé měli kde bydlet za dostupné peníze? Bytovka jako bytovka, hlavně když nájem nestojí desítky tisíc měsíčně za pár desítek metrů čtverečních a vlastnictví bytu dlouhé milióny… Nebo je všechno jinak?

Město krátkých vzdáleností - koncept města, který přinese více pohody obyvatelům

Umíte si představit, že byste do práce nemuseli jezdit MHD, ale došli byste tam příjemnou ranní procházkou za 10 až 15 minut? Kolik času byste tím ušetřili? Tento čas byste mohli věnovat svým koníčkům, sportu nebo hrám s dětmi. I o tom je koncept města krátkých vzdáleností, který v Praze vzniká.

Přesun obyvatel z venkova do měst přírodě nejspíš nepomůže

Už je to taková zažitá demografická informace, která se opakuje pořád dokola. Ta faktická mantra zní: Podle zprávy OSN se předpokládá, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít zhruba 6,419 miliardy lidí, tedy 68 procent světové populace. Přežvýkáno, sedm z každých deseti lidí bude obývat města.