Ještě nedávno bylo stále skloňováno sucho, ostatně ono se stalo postupně vynikajícím byznysem pro více subjektů a jak to jen jde, stále alarmují, upozorňují, vyhrožují. Jenže letošní konec léta a nástup podzimu přinesl pravý opak. Prší denně a zahrady jsou mokré, podmáčené. Jak si v zahradách poradit s nadbytkem vody?
Chůze po měkké, zelené trávě je tak příjemná! Obzvláště naboso. Bohužel ale vzhledem k suchým letním měsícům, které poslední roky zažíváme, tak naše tráva na zahradě většinou nevypadá.
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
To je nějaký vřes, řekne většina lidí na většinu rostlin, které se podobají u nás tradičnímu růžově kvetoucímu vřesu s drobnými kvítky. Jenže často nejde o vřesy, ale vřesovce. Jak je od sebe rozeznat?
Do půdy musí v září jen cibulky některých druhů, jiné vysazujeme v říjnu a některé až v listopadu. Od září vysazujeme cibulky sněženek, bledulí, krokusů, narcisů, tulipánů, modřenců, hyacintů, prostě všech jarních cibulovin.
Prostá otázka, nesnadná odpověď. Záleží, koho se ptáte – když někoho, kdo mulč prodává, tak ideálně každou sezónu. Ve skutečnosti ale záleží spíš na tom, jakou roli jste vrstvám mulče na své zahradě přisoudili. Máte ho pro parádu, nebo pro tlumivý a izolační efekt k užitku pěstovaných rostlin?
Skalkaři či skalničkáři, to jsou vlastně jacísi tiší blázni vůbec ne nepodobní třeba kaktusářům. Ostatně právě mnohé sukulenty na skalky patří. A co o budování skalek napsal Karel Čapek?
Září je měsíc navýsost houbařský, houbařům zaslíbený a houbaři milovaný. Mohou však potkat také takové houby, které je třeba si pouze nafotit a jinak nechat být. Důvodem je vysoká pokuta, až 50 tisíc korun. A právě lanýže smí v naší přírodě sbírat pouze vědci pro vědecké účely.
Morisie dvoučlánková roste na Kostarice a v Sardinii, kde tvoří kobercové porosty výšky 5 až 10 centimetrů. Najdeme ji na chudých, propustných a suchých půdách slunných stanovišť. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat jako skalničku, kterou je třeba na zimu zakrývat sklem, často vymrzá.
Také rádi cestujete a fotíte a kromě jiného i rostliny, které vás zaujaly, aniž byste měli rozsáhlejší botanické vzdělání? Přinášíme tip na poměrně jednoduchý systém, jak konkrétní rostliny na svých snímcích určit.
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Keř, který dnes považujeme spíše za plevelnou dřevinu, si naši předkové vážili o dost víc. Bez černý měl reputaci až zázračné léčivky, a své uplatnění našel i v kuchyni. Připomenout si jeho mimořádné schopnosti si můžete i vy, a třeba mu tím znovu pomůžete naleznout ztracenou slávu.
Slova altán, besídka, pergola a veranda si mnozí z nás pletou, především pak altán a besídku. Altán totiž nejčastěji zaměňujeme za besídku a slovo besídka z názvosloví vlastně pomalu vypadává.
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Na výstavě Pomologické dny – podzim v zahradě se kromě jiného dozvíte více o takzvaných genofondových plochách a především o plodech zachovaných dávných (starých) odrůd ovoce. Přítomní odborníci vám navíc pomohou s určením odrůdy ovoce, které si s sebou přinesete.
Subtropy a tropy mají jednu specialitu, produkční pěstování kaktusů. A právě opuncie jsou nejčastěji pěstovaným kaktusem kvůli chutným plodům. V Maroku jsem je ochutnával poprvé a samozřejmě jsem si při loupání plodů opuncie nevzal rukavice, vlastně jsme s sebou ani žádné neměli. Droboučké trichomy, respektive trny s háčky (takzvané glochidie), se mi zapíchaly do prstů a byl to velice nepříjemný zážitek. Chuť opuncií za to ale stála.
Posezení na terase a ještě lépe pod pergolou může mít za horkých dní jednu vadu. Příliš mnoho sluníčka. Přitom není třeba pergoly stínit drahou střešní krytinou a není je dokonce třeba stínit ani trvale. Právě kvalitní stínící plachty jsou nejlevnějším řešením stínění pergol, navíc nás některé ochrání i před deštěm.
Je to skoro ten nejradostnější úkon, ale může být zrádný. Přitom na něm záleží mnohé, včetně budoucí kvality skladovaného ovoce. Vybrat tu správnou dobu, kdy je čas na sklizeň jablek, proto může být někdy obtížné. Poradíme vám, jak na to.
