Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Areál Nivy spolu s autobusovým nádražím v ulici Mlynské Nivy v Bratislavě se veřejnosti otevřel v novém kabátě 30. září letošního roku. Součástí projektu byly i rozsáhlé výsadby okrasných rostlin.
Krajina kolem nás umí fungovat jako prostřený stůl pro ty, co vědí. A dobrou zprávou je, že v případě urputné nouze se dá po omezený čas přežít i z darů zimní přírody. Čím přesně můžete nahradit nedostatkové kalorie, když zabloudíte v zasněženém lese? Jak nezajít hlady?
Líčidlo jedlé je rostlinou z čeledi líčidlovité, která pochází z jihovýchodní Asie, dnes se však velice intenzivně šíří Evropou a dalšími oblastmi světa. A především je třeba říci, že líčidlo jedlé se vlastně dosti špatně zařazuje, může být vnímáno jako pěkná okrasná trvalka, listová zelenina i rostlina plodící drobné ovoce.
Co jsou abiotické poruchy rostlin, vývojové vady, za kterými většinou nestojí nemoci ani škůdci? Proč k nim dochází a jak tomu zamezit? V každém případě mohou mít podobné projevy různé příčiny. A vlastně může jít o cenné informace, jelikož právě podle abiotických poruch zjistíme, co jsme v zahradě zanedbali.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Jelikož se, jak jsem si právě ověřil, v biologii používá pojem invazní a nikoli invazivní (pojem využívaný medicínou), zůstaneme u této terminologie. Co jsou invazní rostliny, které jsou u nás nejnebezpečnější, co je to introdukce, jak je nebezpečí invazních rostlin zakotveno v naší legislativě a hrozí nám pokuty?
Vsakování srážkových vod v zahradách se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb o zasakování dešťové vody do horninového prostředí. Podle této právní úpravy je vsakování srážkové vody obecně upřednostněno před jejím odváděním pomocí veřejné srážkové či jednotné kanalizace.
Možná jste si všimli, že právě v zimě, kdy trávníky fotbalových stadiónů zejí prázdnotou (pokud nejsou vyhřívané, ale takový luxus mají jen nejbohatší kluby), jsou tyto travní plochy opatřeny cedulkami zakazujícími chůzi po trávníku. A pokud byste to udělali a někdo by vás nachytal, potázali byste se se zlou, hnal by vás holí. Skutečně to však má značný smysl. Jaký?
Ještě než se vůbec rozhodnete s plísní v květináči začít bojovat, je třeba zjistit, zda vůbec jde o plíseň. Mohou to totiž být usazené soli a vápno ze zálivky a hnojiv, které rostliny nejsou schopné vstřebávat a proto se postupně hromadí na povrchu substrátu. Rozdíl je pak jasný, jde o materiál drobivý a dosti suchý, což právě plísně nejsou. Ale při jen minimálním množství zkušeností plísně rozpozná od solí a vápenných výkvětů každý.
Podzim není jen velké finále sklizně, hotovo a konec sezóny. Je to spíš zaklenutí bloků před startovním výstřelem, který přijde po zimě. To, jak rychle příštím rokem vyrazíte do cíle, je dáno podzimní přípravou. Neradi se opakujeme, ale to, co uděláte na své zahradě teď, rozhodne o tom, jak vám práce půjde celý příští rok. Jedním z nejzásadnějších úkonů, který ve vlastním zájmu nesmíte opomenout, je správné hnojení.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.
Opravdu potřebujeme více lesů? Říká se, že cesta do pekla je lemována dobrými úmysly. V poslední době se ale zdá, že tím směrem vede cesta obklopená hájky z boroviček, smrků a tújí. Zalesňování české krajiny se totiž zvrhlo v nepříjemnou celospolečenskou eko-mánii, na kterou životní prostředí spíš doplácí, než aby mu pomáhala.
Dnes tolik populární a turisty hojně navštěvované nejnebezpečnější zahrady světa většinou vznikly z rozmaru šlechty. Ve své podstatě kopírovaly jen to, co o staletí dříve nabízely záhonky léčivek u lékařských univerzit a na klášterních dvorech, pěstované k lidskému užitku.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Přestože má řez ořešáků dosti přísná pravidla, dnes se již provádí. A dokonce i musí. Ořešák královský je však na řez velmi citlivý a klíčový je především vhodný termín řezu, abychom mladému stromku neublížili. Proč je třeba až takto riskovat?
Koncept inovativní samostatně stojící zahradní PERGOLY SPA od společnosti ALUKOV v sobě spojuje jednoduché ovládání, promyšlené, na sobě nezávislé stínící systémy a nadčasový design. Představena bude na mezinárodním veletrhu AQUANALE.
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.