Máte na zahradě starý skleník, který už dosluhuje a nebo naopak, nemáte vůbec žádný skleník a zvažujete, jaký „teplý domeček“ pro zeleninu a květiny vyberete? Pak by vaší pozornosti určitě neměl uniknout současný aktuální trend – polykarbonátové skleníky.
Zahrada vůbec nemusí vypadat jako „vystřižená ze žurnálu“, pokud necháme zahradu růst divoce, dokonce jde i o určitý styl. Divoké zahrady jsou vlastně zahradami přírodními a dokonce zde vše překypuje životem oproti zahradám opečovávaným až do jakési sterilní podoby.
Podzim je časem, kdy se nad krajinou vznáší melancholická krása. Rok se blíží závěru a zima klepe na dveře. Co takhle přinést si něco z té podzimní sladkobolné nálady domů?
Představte si, že to, co má přijít, není zima a mrazy, ale naopak pozdní jaro a léto. Je to skutečně až tak jednoduché. Totiž ta zelenina, kterou produkujeme na jaře jako první, je zeleninou krátkého dne a chladnějšího počasí, proto se jí bude dařit i nyní.
Rukavice nečiní zahradnické řemeslo o nic méně důstojné, jen bezpečnější. Půdní prostředí totiž není zrovna pohádkový svět a někteří jeho mikrobiologičtí obyvatelé vám mohou pořádně zkomplikovat život.
Jak v zahradě vytvořit úkryty pro užitečné živé pomocníky? Kam se kteří z nich rádi schovávají a co bychom pro to měli udělat? Jaké materiály, konstrukce a stanoviště jsou ideální?
Slunečnice kvetou po většinu léta, ovšem právě na jeho konci jsou jejich květy „dospělé“ a nabízejí především ptactvu v zahradě hojnost lahodných a výživných semen. Jaké slunečnice si můžeme pořídit a co o nich říká řecký mýtus?
Nejedná se jen o pěknou dekoraci či počin pro ochranu naší fauny. Pokud hmyzu na zahradě postavíte hmyzí domeček, odmění se vám hned ve dvou směrech. Hoteloví hosté vaši zahradu opylují a zároveň ji ochrání před mšicemi a jinými škůdci.
Za horka vodotrysk zvýší ve svém okolí vlhkost vzduchu, po celý rok pak bude sloužit ptákům jako pítko a my se osvěžíme už jen pouhým pohledem na tryskající a do fontánky dopadající vodu. Jaký vodotrysk zvolit?
Ovocný sad není zrovna malou investicí a hlavně jej budujeme na desítky let a poté postupně obnovujeme stárnoucí a již méně plodící či neplodící dřeviny.
Než si zahrádku vyzdobíte další starou pneumatikou nebo aplikujete další postřik, zamyslete se. Co všechno si dobrovolně vpravujeme do zahrádek, do jejich půdy a potažmo i do ovoce a zeleniny, kterou na nich vypěstujeme?
Pokud se vám podařilo vypěstovat dostatek statných a dobře plodících rostlin rajčat, možná nebudete vědět, co s úrodou. Přitom lze rajčata zpracovat a uskladnit velmi jednoduše, buďto samotná a nebo i s jinou zeleninou. Budeme konzervovat.
Příchod podzimu neznamená jen malebné zbarvení listů na stromech nebo bohatou úrodu hub v lesích, ale často také nachlazení, chrapot a další onemocnění horních cest dýchacích. Ulevit nám přitom může třeba jitrocelový sirup nebo čaj.
Zdravá, kyprá a humózní půda, optimálně propustná, drží vodu nejlépe. Nevyžaduje proto tolik závlahy. Možná vás poslední roky vyděsilo, jak rychle půda ve vaší zahradě vyprahne. Pomozte jí a tím i pěstovaným rostlinám.
Pravda, k uskladnění palivového dřeva na zimu stačí jen vhodné místo a zakrytí shora třeba plachtou, přičemž ze stran musí schnoucí dřevo větrat a zdola potřebujeme podlážku (třeba z palet), aby dřevo nehnilo. Dřevník je však ideálním a trvalým řešením.
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) je druhem tesaříka (mimochodem – je jich mnoho), který se vyloženě specializuje na krovy nejlépe nových domů, ale i těch starších. Tedy najdeme jej i jinde, ale pokud se pustí právě do vašeho krovu, máte podobný problém, jako s dřevomorkou, což je velmi nebezpečná dřevokazná houba.
Mravenci mohou být v zahradě nepříjemní, například uhnízdění v písku dětského pískoviště, nebo svou farmářskou schopností chovat si mšice pro sladký nektar, na druhou stranu jsou ale též velmi užiteční. Raději než mravence likvidovat, je proto lepší mravence vypudit z míst, kde je nechceme.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Pro sklizeň a skladování dýní platí zcela jiné podmínky než je tomu u jiné zeleniny (třeba brambor či mrkve) a u ovoce, jako třeba jablek a hrušek. Pokud však dýně sklidíme správně a včas a správně je také uskladníme, mohou nám vydržet až do jara.
K tradičním venkovským chalupám budeme určitě volit jinou rostlinnou skladbu než k moderní dřevostavbě, tedy pokud ta vůbec bude nějakou předzahrádku mít. Obvyklé to již dnes nebývá a možná je to i škoda. Jaké rostliny vybrat?
