V holandské květinové zahradě Keukenhof brzy rozkvetou miliony tulipánů a jiných cibulovin

V holandské květinové zahradě Keukenhof brzy rozkvetou miliony tulipánů a jiných cibulovin

Stručně a jednoduše. Pokud milujete tulipány a už jste se nemohli při pohledech z oken na bílou a mrazivou krajinu dočkat jara, nadělte si odměnu. Holandská květinová zahrada Keukenhof nabízí každé jaro miliony květů, které Holanďané vyvažují zlatem už od středověku. Navíc jde o druhou největší květinovou zahradu na světě a zároveň snad nejvoňavější místo, jaké kdy a kde vůbec můžete navštívit. Kdy je návštěva ideální? Tulipány kvetou již od března, ale největší nádhera se zde rozprostírá v dubnu. Až vás hlava rozbolí a oči budou přecházet.

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Pouhou hodinu jízdy automobilem od hranic České republiky s Německem najdete Deutsche Märchenstrasse (Německou pohádkovou stezku). Místo, které je u nás známé spíše pod pojmy Pohádkový les Kromlau a také především Ďáblův most (Rakotzbrücke). Nečekejte ale dřevěné sochy pohádkových postav, pro tento park jsou kromě mostu typické vzrostlé stromy, azalky, rododendrony a kamenné sochy v rokokovém stylu. Ovšem právě Rakotzbrücke dodává parku neobyčejnou atmosféru. Jako byste se náhle ocitli v sídle elfů z Pána prstenů.

Plánovaná česká elektrárna nemá ve světě obdoby. Větrníky vysoké 250 metrů budí rozpaky a vášně

Plánovaná česká elektrárna nemá ve světě obdoby. Větrníky vysoké 250 metrů budí rozpaky a vášně

Ještě nestojí, ale brzy by stát měla. Ovšem oznámení této stavby budí značné rozpaky, ba i odpor. Vymezují se proti ní nejen památkáři, ochránci přírody a lesníci. Přilehlému městu však může 16 nových větrných elektráren vysokých až 250 metrů přinést jenom výhody. Vyrobená elektřina by přitom měla významně navýšit kapacity českého energetického průmyslu. O přiblížení se běžným současným evropským standardům nemluvě. Jenže… Odpůrci bijí na poplach kvůli možnému ohrožení přírodního a kulturního dědictví.

Ptačí hodinka 2026. Sýkora koňadra dál kraluje, kos černý se prodral dopředu a mizí zvonek zelený

Ptačí hodinka 2026. Sýkora koňadra dál kraluje, kos černý se prodral dopředu a mizí zvonek zelený

Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Věžák, co nezestárne. Inspira SP může být kancelářemi i byty, vždy ale bude zeleným ostrovem

Věžák, co nezestárne. Inspira SP může být kancelářemi i byty, vždy ale bude zeleným ostrovem

Na první pohled by neměla mít čím překvapit. Tu schopnost u budovy, která má přes dvacet podlaží a stojí uprostřed jedné z nejlidnatějších metropolí světa, totiž vídáme jen zřídka. Věžáky v brazilském São Paulo se nestaví kvůli kráse nebo nápadu, ale praktičnosti. Jenže budova Inspira SP, která se nachází v oblasti Paulista Avenue, na to jde jinak. Praktičnost funkce se tu mísí s chytrými nápady. A ekologií.

Rezidence v olivovém háji. Cílem bylo zachovat dřeviny, stavba se musela přizpůsobit

Rezidence v olivovém háji. Cílem bylo zachovat dřeviny, stavba se musela přizpůsobit

Budoucnost se ještě nestala a těžko říct, co bude na Kypru za dvě nebo tři staletí. Skoro jistě už ale na těchto místech nebude stát rezidence, vybudovaná dnes architekty z Varda Studio. Tak dalece dnešní stavby nehledí. A právě to bylo důvodem, proč v místě zachovat olivovníky. Nebyl třeba jim potenciál jejich dlouhověkosti narušovat „pomíjivou“ stavbou.

EU zavádí od letošního roku Právo na opravu. Co to znamená? Začněme „kurvítky“

EU zavádí od letošního roku Právo na opravu. Co to znamená? Začněme „kurvítky“

Koupíte si běžné lacinější elektrické a elektronické spotřební zboží. Strojek. Spotřebák. Ale i drahou pračku, ledničku, televizor, počítač, mobil, varnou desku atd. Vydrží? Nevydrží? Máte se třást strachy, že odejde, sotva uplyne záruční lhůta? S právem na opravu se ohledně životnosti a opravitelnosti třeba poměry změní. Snad. V každém případě jde Evropské unii o prodloužení životnosti výrobků, omezení plýtvání surovinami a snížení rychle se zvyšujícího objemu elektroodpadu. Inspirace přišla z Francie.

Samostatným plynovým kotlem se ještě ohřejeme. EK zrušila návrh jejich zákazu od roku 2029

Samostatným plynovým kotlem se ještě ohřejeme. EK zrušila návrh jejich zákazu od roku 2029

Evropská Komise předložila v prosinci loňského roku upravený návrh nařízení o ekodesignu. A právě jím se ruší faktický zákaz prodeje samostatných plynových kotlů od září 2029. Podle předchozího návrhu znění tohoto nařízení z roku 2023 měly zmizet z obchodů, skladů i výrobních linek. Nezmizí. Proč tak prudký obrat? Evidentně kvůli velkému odporu členských zemí EU.

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva

Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.

Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium

Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Baljenac. Chorvatský ostrov, který připomíná otisk prstu

Baljenac. Chorvatský ostrov, který připomíná otisk prstu

V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.

Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů

Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů

Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.

Pochutnáme si na hmyzu? Zase tak brzy to nebude

Pochutnáme si na hmyzu? Zase tak brzy to nebude

Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.