Ochrana přírody - ČESKÉSTAVBY.cz

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Plošný zákaz ohňostrojů se dotkne i fotbalových fanoušků. Na Spartě si ani „neškrtnou“

Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma. A třeba na pražské Spartě si v rámci fotbalových zápasů a souvisejících oslav už nezapálí ani „rachejtličku“, zatímco na Slavii mohou ze střechy stadionu odpalovat, co chtějí. Ne nechceme vzbuzovat ještě větší nenávist mezi fotbalovými „ultras“, tak to prostě je. A letošní Silvestr? Ohňostrojů rozhodně ubude. Za odpálení pyrotechniky v ochranném pásmu a v místech, kde to zakazuje místní vyhláška, hrozí pokuta až 100 tisíc korun ve správním řízení, na místě to bude až deset tisíc.

Kolik zázvorů znáš, tolikrát jsi člověkem. Poznejte všechny zázvory světa

Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.

Největší rostlina na světě tvoří podmořskou louku velkou 200 čtverečních kilometrů

Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.

Čeští vědci představili filtrační membránu, která dovede zbavit vodu bakterií i těžkých kovů

Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.

Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.

Za mrazů je ptačí pítko v zahradě důležité. Jak ale zajistit, aby voda nezamrzala?

Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?

Vodním tokům a přehradám chybí voda, ale půda je nasycena. Je tedy sucho, nebo není?

Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?

Hlasování veřejnosti o Alej roku právě odstartovalo. Vyberete si tu svou?

Alej dubová, platanová, březová, sakurová, lipová, javorová, břestová, jírovcová a jiné? Prastará nebo nedávno vysazená? Celkem bylo v letošním 15. ročníku ankety Alej roku nominováno 59 alejí ze čtrnácti krajů České republiky. Kterou z nich si vyberete? Hlasovat pomocí online formuláře můžete ZDE.

Na pražském Barrandově bude stát první český bytový dům s mokřadními střechami

Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.

Stromem roku je po roce opět dub. Prý pod ním kníže Oldřich potkal Boženu

Musela to být láska na první pohled, když sličná a prostá selka Božena, toho času v roli pradleny, uvízla v oku knížete Oldřicha. A podle pověsti to mělo být právě pod dubem, který se nyní stal s téměř 9 800 hlasy STROMEM ROKU 2025. Oldřichův dub z Peruce láká svou milostnou pověstí stejně jako pověstným věkem více jak 1000 let. Je to ale pravda? Těžko říct, v každém případě však jde o strom se silným příběhem.

Pokuta 500 Kč za mech a šišky? Pokud je les přírodní rezervací, nedivte se

Redaktorka jednoho zahrádkářského magazínu se vydala do lesa nasbírat pár šišek a něco mechu, aby si z hrstky těch přírodnin mohla doma vyrobit podzimní dekorativní věnec. Z lesa se vrátila, ale bez šišek a mechu, a k tomu ještě chudší o pětistovku. Jak je to možné?

Chování slimáků překvapilo vědce. Zdá se, že na naše zahrady útočí kolektivně

Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.

Kdy je nejlepší čas na podzimní úklid zahrady? Až napřesrok na jaře

Zahradnické dogma velí: na podzim uklidit, shrabat, ostříhat, připravit na jaro. Jenže co když to není tak úplně správně? Co když zvířata, hmyz a samotná půda potřebují, abychom jim spíše dali trochu pokoj? Přehodnotit „pořádek“ na zahradě totiž znamená přehodnotit i vlastní vztah k přírodě.

Tajné superfinále ankety Strom roku je tu! Podpořte svého favorita

Do nedělní půlnoci 5. října 2025 můžete podpořit svého favorita a poslat hlas jednomu z pěti stromů, které se probojovaly až na vrchol soutěže Strom roku 2025. Do superfinále postoupily následující silné stromové osobnosti české krajiny: Oldřichův dub, Vrba v Brdatkách, Trojiční lípa, Hruška na Radovách a Hápův javor. Průběžné hlasy zůstávají až do konce hlasování skryté, proto se hovoří o „tajném superfinále“, a proto bude vyhlášení výsledků 20. října opravdu napínavé.

Lesní školka uprostřed Prahy? Na Žižkově využili místo lesa pozemek u parku

Lesní školka téměř v centru města. Právě s takovým zadáním se museli vypořádat architektky a architekti z ateliérů Terra Florida a Jasná. Nová dřevěná realizace školky navíc pronikla mezi 25 finalistů z 271 přihlášených do soutěže Česká cena za architekturu 2025. Výsledky budou vyhlášeny 13. listopadu. Uspěje právě lesní – pardon – parková školka na Žižkově v dohledu zdejší televizní věže?

Má smysl bojovat s invazními druhy rostlin a živočichů? Je to totiž bitva s větrnými mlýny

Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.

Kvíz: Poznáte alespoň nejznámější z oblíbených českých hřibů?

K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.

Nejmodernější městská vertikální farma světa je hotová. Stojí v Číně

O tom, jak jednou bude vypadat zemědělství, se hodně mluví. Potřeba inovace je po těch tisíciletích, kdy je lidstvo zemědělstvím popoháněno kupředu, totiž zjevná. V čínské městské prefektuře Cheng-šuej se tedy rozhodli, že místo akademických řečí tu budoucnost zkusí postavit, aby ji viděli na vlastní oči.