Jak se ve skleníku zbavit škůdců bez chemie
Předpokladem sklizně chutné a zdravé zeleniny je rozumné hnojení, závlaha a další péče, ovšem také absence pesticidů. Jak se však zbavit škůdců ve skleníku ekologicky, bez chemie?
Duben: Jak chránit rostliny před škůdci
Všechny rostliny - jak venkovní, tak pokojové - jsou náchylné k napadení škůdci obzvlášť tehdy, mají-li něčeho příliš nebo naopak nedostatek. Vyplatí se proto rostliny pravidelně kontrolovat a pokud škůdce objevíme, zjednat nejen nápravu, ale také hledat příčinu napadení.
Zima za moc nestála, ovocné stromy bude třeba postříkat dřív, škůdci už čekají
Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.
12 rad, jak si vyrobit domácí postřiky proti mšicím
Mšice jsou snad nejčastějším škůdcem v našich zahradách. Poradit si s nimi ale můžeme i bez chemie. Jak si vyrobit domácí, ekologické postřiky?
Útok na úrodu: Největší zahradní škůdci, kteří úřadují v červenci (a jak na ně)
Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...
Zvíře, které se nikdy nepodrbe na zádech, není váš problém. Krtky nechte být, pomáhají zahradě
Návodů na to, jak se zbavit krtka, na internetu najdete víc než receptů na palačinky. Jenže na rozdíl od přípravy palačinek celá ta snaha o „zbavení se krtka“ smysl moc nedává. Krtek někde žít musí. A pokud si vybral zrovna vaši zahradu, je to ve skutečnosti spíš příjemný bonus než zásadní komplikace. Proč?
Malí škůdci, velké škody. Poznáte hmyz, který ničí vaši zahradu?
Na zahradě nemusí útočit jen sucho, kroupy a slimáci. Někdy stačí pár nenápadných broučků, mušek nebo housenek a z pečlivě opečovávané úrody je najednou děravý salát, červivé jablko nebo bramborová nať oholená na kost. Vyzkoušejte si, jestli poznáte největší hmyzí záškodníky českých zahrad dřív, než se pustí do vaší sklizně.
Noční můra zelinářů: Jak zastavit dřepčíky dřív, než vám z úrody udělají cedník
Každý zahradník to zažil. Jeden den vysejete ředkvičky nebo zasadíte krásné sazenice košťálovin a o dva dny později najdete jen smutné zbytky listů, které vypadají, jako by skrz ně někdo střílel z brokovnice. Tento bleskový útok mají na svědomí dřepčíci – drobný, nenápadný hmyz, který dokáže během několika suchých a teplých dnů dohnat k šílenství i ty nejklidnější pěstitele.
Ne každý slimák je škůdce. Poznáte užitečné plže od zahradních ničitelů?
Slimák, plzák, slizák… většina zahrádkářů je moc nerozlišuje. Jakmile se něco leskne v salátu a nechává za sebou stříbrnou stopu, je to nepřítel číslo jedna. Jenže mezi bezulitými plži jsou nejen nenasytní ničitelé záhonů, ale i užiteční obyvatelé lesů, kompostů a luk.Otestujte své znalosti.
Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?
Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.
Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere
Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.
Zákeřnice domácí. Zákeřně číhá a maskuje se, vypadá jako vytvarovaný chuchvalec špíny
Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Tyhle hlodavce doma ani na zahradě nechcete. Poznáte všechny škůdce podle fotky?
Hraboš, hryzec, myš, potkan, křeček nebo bobr. Někteří škodí na polích, jiní v zahradách, další se nám nejraději nastěhují rovnou domů. A pak je tu krtek, kterého sice často házíme do jednoho pytle se škůdci, ale ve skutečnosti mezi hlodavce vůbec nepatří. Zkuste si v našem kvízu, jestli tyhle nezvané návštěvníky opravdu poznáte.
Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců
Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.
Najdi svého křečka. Ukážete ochráncům přírody, kde jste potkali křečky?
Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.
Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Pohroma jménem svilušky. Jak se jich zbavit a čeho se vyvarovat? Na klasické mýdlo zapomeňte
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Chování slimáků překvapilo vědce. Zdá se, že na naše zahrady útočí kolektivně
Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.
Našli jste doma štírka? Nechte ho být, je užitečný a se štíry nemá nic společného
Kolega našel doma štírka a natočil krátké video. Poznamenal přitom, že štírci jsou užiteční, živí se kromě jiného hmyzu roztoči a například chrání včely před kleštíkem včelím. Štírek je v ČR velmi častý zástupce řádu pavoukovců, kteří jsou sice štírům trochu podobní, ale společného s nimi nemají zhola nic. Podoba je patrná pouze ve dvou makadlech zakončených klepítky, na jejichž koncovém článku ústí jedová žláza. Klepítka štírek používá k lovu kořisti, mezi ni však patří roztoči včetně kleštíka včelího, chvostoskokové, pisivky, larvy hmyzu a jiní titěrní živočichové. Je sice štírek jedem ochromí, ale nás nemůže. Je příliš malý, jedu má příliš málo a bariéru lidské pokožky by nepřekonal. A proč by to také dělal, od toho na světě není.
Komáři jsou v tom opravdu nevinně. Boreliózu nepřenáší
Borelióza se počítá k velmi reálným strašákům, kteří nám kazí výhled na prázdninové trávení času venku v přírodě. Není divu. Nemoc, která začíná příznaky ne nepodobnými obyčejnému nachlazení, má velmi nepříjemný průběh a dlouhodobé následky. Proto na odpovědi, kdo je přenašečem tohoto onemocnění, tolik záleží. A ne, komáři to nejsou.
