O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
Dnes už není potřeba natírat fasády ani převlékat vojáky za spokojené sedláky. Stačí postavit infrastrukturu pro projekt, který možná jednou vznikne. Maďarský kruhový objezd u Zalaegerszegu ukazuje, že princip Potěmkinových vesnic úplně nezmizel, jen se přizpůsobil 21. století.
Kupní cenu nemovitosti platíte včetně DPH (DPH je součástí kupní ceny) pouze v případě, že kupujete nemovitost od developera a nebo od jiného subjektu, který se zabývá realitní činností. Pozor, v případě koupě nemovitosti přes realitní kancelář, kdy je tato kancelář pouze zprostředkovatelem, DPH neplatíte.
Prohlédněte si oceněné české Kanceláře roku 2024. Soutěžilo se v kategoriích velké a malé kanceláře, regionální kanceláře, hybridní kanceláře, start-upy, IT kanceláře, inovativní kanceláře, Hub & Co-working kanceláře, Employee Friendly kanceláře a vyhlášena byla také cena poroty, kterou získala pražská kancelář TKC Group na úvodní fotografii článku.
Mnoho lidí sní o vlastním bydlení, hledají vhodné místo, pozemek, nebo někdo raději rovnou již postavený nový dům. Jedni se spokojí se starší zástavbou a nutnou rekonstrukcí, jiní chtějí hned bydlet v novém. Někomu vyhovuje starý dům, pokud se svými dispozicemi trefí do jeho představ, jiní potřebují mnohem víc. A právě na ně je ušitá past jménem satelit. Ceny nižší než ve městech a jejich okrajích, dostupnost dobrá. Ale jinak? Vlastně bydlí často podobně jako předtím v panelákovém bytě. A ocitli se v pasti, která poznamená celé rodiny.
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Podíl dřevostaveb na českém trhu vykazuje stabilní růst. Podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) za rok 2024 činil podíl dřevěných konstrukcí 13,6 % u nově realizovaných rodinných domů. Zatímco v segmentu individuálního bydlení jde o zavedenou technologii, ve vícepodlažní bytové a administrativní výstavbě bránily většímu rozšíření legislativní limity, především ty týkající se požární bezpečnosti. V průběhu roku 2025 však vstoupila v platnost dlouho očekávaná změna normy ČSN 73 0802, která pravidla zásadně mění. Je opravdu bezpečné stavět až tak vysoké montované dřevěné domy?
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
Ještě před několika lety byly všude a mnohde ještě stále jsou. Jak postupně končila jedna fabrika za druhou, stávaly se symboly zašlé slávy, královnami chátrání a připomínkou, že se u nás vyrábělo ve velkém všechno možné. Kdysi, vlastně ještě nedávno. Kořeny některých sahají hluboko před 20. století, jiné jsou typickým rysem právě 20. století. To vše ale skončilo po roce 1990 a staré manufaktury, továrny, mlýny a průmyslové areály se začaly propadat do nicoty. Mnoho jich dodnes funkčních není, začalo se však blýskat na lepší časy. Tyto staré areály se vrací díky novým majitelům do života, nikoli jako skanzeny minulosti, nýbrž jako moderní místa určená pro stylové bydlení, kulturu, podnikání a setkávání lidí.
Čína má vysoce propracovanou mediální strategii. Jako každá správná socialistická země své úspěchy ráda prezentuje celému světu, zatímco o neúspěších taktně mlčí. V případě Huaxi došlo na obě pozice. Z vychvalovaného hospodářského zázraku nejbohatší vesnice se přešlo do mlčení a cenzury. Protože zkrachovala.
Revitalizace brownfieldů představuje jednu z klíčových cest, jak mohou města růst udržitelně – bez dalšího zabírání volné krajiny a naopak s využitím území, která byla po desítky let nevyužívaná. Společnost FINEP patří mezi developery, kteří tuto cestu dlouhodobě následují a systematicky rozvíjejí. Na jedné straně stojí dokončený a úspěšně realizovaný projekt Pergamenka v pražských Holešovicích, na straně druhé Nový Opatov – rozsáhlý brownfieldový projekt, který je již ve výstavbě, i když se vzhledem ke svému rozsahu stále nachází v počáteční etapě realizace.
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
V panorama Madridu vypadají jako jeden zdvojený omyl, ale vznikly jako technická senzace své doby. Torres de Colón se stavěly jinak než téměř všechny ostatní výškové budovy. A právě tahle stavební zvláštnost dělá z neoblíbených dvojčat architektonickou raritu.
Z Vinoře, okrajové pražské čtvrti, se stává plnohodnotné místo pro bydlení v Praze. A nyní přišel další developerský projekt, který posouvá bydlení nikoli na okraj, ale přímo do centra Vinoře - Veni Vidi Vinoř. Na ploše téměř 30 000 metrů čtverečních vyroste osm řadových domů s byty o dispozicích od 3+kk až po 6+kk. Celkem bude bytů 134, v podzemním parkovišti má pak každý majitel bytu k dispozici vlastní parkovací místo. Výjimečnost, vybavenost a velkorysost, to je Veni Vidi Vinoř. Žádná maximalizace zisku ze zastavitelné plochy.
Do podhůří Jizerských hor bylo projektováno novodobé lesní město, inspirované charakterem jizerskohorské krajiny i historickou architekturou Liberecka. Vlastně jde o největší rezidenční projekt v historii Libereckého kraje, který si ale nechal záležet především na souladu s přírodou. Vznikne plnohodnotná městská čtvrť obstoupená zelení. Městský život na dotek zeleně, hor i krajského města. Liberce.
Pod tlakem developerů se veřejné projednávání jejich projektů může změnit v nerovný boj, kde jsou zneužívány zákonné mezery, používají se metody manipulace, falešné participace i zastrašování. Seznamte se s 25 nejčastějšími praktikami, které se opakují napříč developerskými kauzami. Poznejte je, pojmenujte je a nenechte se zastrašit! Seznam praktik připravila na základě svého výzkumu organizace Arnika, která spojuje od roku 2001 lidi usilující o lepší životní prostředí.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Projekt rekonstrukce ikonické adresy Pařížská 25 vyniká kombinací historického kontextu s moderními technologiemi a materiály. A právě díky tomuto spojení vznikla reprezentativní polyfunkční budova s 18 luxusními byty a obchodními prostorami. Cenu Inženýrské komory každoročně uděluje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). A právě za rok 2024 získala hlavní ocenění nepřehlédnutelná budova. Nyní po rekonstrukci ještě nepřehlédnutelnější.
Jedním dechem? Projekt, který ukazuje, že architektura může respektovat přírodní prostředí, poskytovat komfortní bydlení, chránit krajinu před nadměrným urbanistickým tlakem a přinášet estetickou hodnotu i dlouhodobou udržitelnost. Místa je totiž dost. Jen většinou leží tam, kde by ho nikdo nehledal.
Třípodlažní byt? To už zní spíš jako „dům“. Je to silně atypické. Ale v loftovém bydlení Hřebenky je toho typického vlastně jen velmi málo. Projekt se dá bez ostychu označit za odvážný. A nevznikl by bez velkého porozumění mezi klientem a architekty. Radka Valova a Petr Vlach ze studia OOOOX ale vloženou důvěru nezklamali.
Hned na druhé fotografii článku vidíte jeden z mnoha možných pohledů na původní stavbu z 80. let 20. století, která už dávno dosloužila. Někoho by napadlo budovu úplně zbourat, investor se ale rozhodl pro jiné řešení. Zachoval v maximální možné míře půdorys původního hotelu i sloh a některé konstrukční prvky. Původních 32 hotelových pokojů však nechal proměnit na 11 apartmánů a 6 hotelových pokojů s vlastní kuchyňkou. Apartmány přitom disponují obytnými plochami od 113 do 155 metrů čtverečních. Na obyvatele také čeká široké zázemí včetně krytého bazénu. Objekt byl navíc nominován do finálového kola soutěže Stavba roku 2025. Líbí se vám?
Hlavní důvod, proč nás zajímají mrakodrapy, je už tak nějak vepsaný do jejich názvu. Dotýkají se mraků, jsou to prostě neuvěřitelně vysoké budovy. Manhattanský Steinway mezi nimi ale vyniká trochu jinak. Je totiž tím nejužším, nejtenčím mrakodrapem na světě.
Říká se jim „smíšené projekty“ a v husté městské zástavbě velkých vietnamských měst se začaly objevovat jako reakce na obchodní domy. Nic proti obchoďákům, potřebné jsou. Ale musí růst opravdu všude? Musí zabírat tolik místa, když není kde stavět obytné domy? Nešlo by, tak jako za starých dobrých časů, je nějak propojit s normální rezidenční zástavbou? A přesně o tomhle to je. Jde to.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
