Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?
Kvíz

Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?

Právě u nás i jinde ve světě dozrávají a sklízí se obří dýně, které mnohdy trhají rekordy. Kdybychom volili místo politiků dýně (a možná by to dávalo smysl), zřejmě by vítězily ty největší či jinak nejkurióznější. Ale pozor, dýně, to vlastně nejsou jenom dýně. Klíčem je totiž slovo tykev. A vůbec nejde jen o ty největší. Tykve. Možná by byla lepším politikem dýně špagetová, nebo máslová, cuketa, případně patizon. Nebo dýně okrasná? Ostatně by se snáze převážely na různá zasedání než třeba světový rekord Travise Giengera z roku 2023. Jeho dýni vážící 1246,9 kg a s obvodem 642,6 cm by totiž museli nakládat hydraulickou rukou na korbu náklaďáku a do poslanecké sněmovny přemisťovat jeřábem pomocí speciálně vybouraného okna. Nepraktický legislativní přítěžek. Zatímco běžné intelektuální (neduté) hokkaido se lehce vejde do síťovky (Pozn. red.: S Japonskem nemají dýňová hokkaida nic společného, ani s přímou demokracií.).

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.

Nejmodernější městská vertikální farma světa je hotová. Stojí v Číně

Nejmodernější městská vertikální farma světa je hotová. Stojí v Číně

O tom, jak jednou bude vypadat zemědělství, se hodně mluví. Potřeba inovace je po těch tisíciletích, kdy je lidstvo zemědělstvím popoháněno kupředu, totiž zjevná. V čínské městské prefektuře Cheng-šuej se tedy rozhodli, že místo akademických řečí tu budoucnost zkusí postavit, aby ji viděli na vlastní oči.

S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.

Video: Pěstování salátů
Play

Video: Pěstování salátů

Salát po celý rok: postupný výsev, stálá vláha, zastínění a sklizeň listů. Rady pro křupavé hlávky i baby leaf.

Rajčata je nutné zaštipovat a výhony uvazovat. Lepší rada na bohatou úrodu není

Rajčata je nutné zaštipovat a výhony uvazovat. Lepší rada na bohatou úrodu není

Sezóna rajčat se přehoupla do druhé půlky, co však nyní s nimi, aby tato plodová zelenina bohatě plodila a hlavně plody vyrostly a dozrály? Především je třeba zaštipovat růstové vrcholy, aby se rostliny zaměřily na plody a ne na další růst a kvetení. Také je třeba obtěžkané výhony uvazovat a zdola otrhávat listí, které schne a může být i zasažené plísní.

Vedro ve skleníku? Stínění barvou nemusí být nudné, malujte vápnem na sklo

Vedro ve skleníku? Stínění barvou nemusí být nudné, malujte vápnem na sklo

Na zahradě nám stojí bytelný skleník a okurkoviště (okurkárium, „domeček“ pro okurky), které se jenom rychle „spíchlo“ ze starých oken, prken a trámků. Jenže za veder je třeba jejich prosklení nějak stínit. Obcházeli jsme se ženou okolní zahrádky a narychlo načmárané pruhy a různé klikatiny štětkou namočenou ve vápně, případně pravidelnější vlnovky, nebo větší zabarvené plochy, nás neuspokojily. Nabídka e-shopů také ne. Řešení se ale našlo rychle.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Video: Pěstování okurek
Play

Video: Pěstování okurek

Naučte se pěstovat okurky: správný výsev, vyvazování na síť, pravidelná zálivka a hnojení pro bohatou sklizeň zdravých, křupavých plodů celé léto. Více ve videu, podívejte se.

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.

Video: Pěstování melounů
Play

Video: Pěstování melounů

Melouny jako z jihu: předpěstování, fóliovník, opylování a hnojení. Tipy pro sladké, šťavnaté plody v českém létě.

Video: Pěstování dlužich
Play

Video: Pěstování dlužich

Objevte pěstování dlužich: polostín, propustná půda a dělení trsů. Tipy pro sytě zbarvené listy a dlouhé kvetení.

Video: Pěstování dýní
Play

Video: Pěstování dýní

Vypěstujte si vlastní dýně: výsev, bohatá půda, opylování a sklizeň. Rady pro velké plody i dlouhé skladování.

Video: Pěstování květáku
Play

Video: Pěstování květáku

Ja na pěstování květáku? Kvalitní sadba, rovnoměrná vláha, přistínění a ochrana proti škůdcům. Více ve videu, podívejte se.

Bramborová věž umožní pěstovat brambory na malé ploše. I na balkóně

Bramborová věž umožní pěstovat brambory na malé ploše. I na balkóně

Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?

Nepřátelé na život a na smrt mezi rostlinami v zahradě. Které se mezi sebou nesnesou a naopak?
Kvíz

Nepřátelé na život a na smrt mezi rostlinami v zahradě. Které se mezi sebou nesnesou a naopak?

Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.