Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.
Co bychom neudělali pro děti, že? Postavit jim klidně můžete bunkr v korunách stromů, i když na zahradě nemáme stromy. Přesně tak lze totiž vystihnout motiv pro vytvoření dětského útočiště, kryté kombinované průlezky. Nabízí bezpečný prostor k hrám v atypicky vyvedené dřevostavbě.
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Zámková dlažba je klasika, ale tak trochu nudného, strohého vzhledu. Proto převažuje především na veřejných prostranstvích a parkovištích obchodních, průmyslových a logistických komplexů. Ostatně již dávno není třeba, aby byla zámková dlažba všude, dlažba skladebná, to je úplně jiná liga, jak by řekl sportovní fanoušek. Konkurent k pohledání.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Vánoční stromky, adventní věnce, svíčky, ozdoby a dekorace – to jsou věci, bez kterých si většina českých domácností Vánoce neumí představit. Za výzdobu neváhají Češi utratit tisíce. Inspiraci, jak si letos vánočně vyzdobit domácnost, mohou lidé nasbírat na tradiční pražské předvánoční akci Flora Pragensis. Ta letos proběhne v areálu Střední odborné školy Jarov v Praze 9 už pojedenácté. Konat se bude od 2. do 3. prosince.
Byť se ukázalo, že původní evropská flóra je nesmírně dobyvačná a dodnes opanovala až cca 93% souše planety, bylo pro Evropu doslova zjevením, co do ní začalo proudit po znovuobjevení amerických kontinentů. Tedy tom oficiálním kolumbovském při hledání kratší cesty do Indie.
Když stojíte pod jabloní a řekne se mošt, znamená to obvykle na počátku šťávu z jablek. Ovšem to, jak se k ní dostat, už tak jednoznačné není. A podobné je to i s jejím dlouhodobým skladováním, konzervací. Každý má svůj recept.
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.
K podzimním radovánkám neodmyslitelně patří i pouštění létajících draků. Původně ručně vyráběné draky z papíru dnes už téměř nahradili draci kupovaní. Přesto je výroba draka velká zábava, kterou byste svým dětem měli dopřát. Můžete s ním pak vyrazit na drakiádu, kde se svým výtvorem pochlubíte.
Vápnění představuje úpravu půdy zvýšením obsahu vápníku, která vede ke změně půdní reakce, zlepšuje přijatelnost některých živin stejně jako strukturu půdy, posiluje hygienickou a ekotoxikologickou funkci půdy, imobilizuje kadmium a další toxické prvky (ztěžuje jejich přijatelnost rostlinami).
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Na podzim máte dostatek času na stavbu skleníku a případné řešení technických detailů či komplikací. Nemusíte řešit zmrzlou zeminu při zapuštění kotev skleníku do země nebo při stavbě jeho základů, případně naopak příliš rozbahněnou zem.
Do 1. listopadu, kdy oficiálně začíná doba vegetačního klidu, profesionální zahradník a ovocnář nerýpne do země, aby pro svého zákazníka vydobyl prostokořenný ovocný stromek či keř. Přijeďte za 14 dní, řekne vám po půlce října a vysvětlí, že v opačném případě by mu hrozila i pokuta. Především však jde o etiku.
Zima už doslova stojí za dveřmi, přemýšlí, jestli vzít za kliku. Na dvoře, kde jsme dětem vybudovali dětské hřiště, to zatím tak vypadat nemusí. Ale nachystaní bychom na to měli být. Zimní období sice přeje dětským hrám, ale domácí hřiště bezpečnější nečiní.
Počínaje žárlivostí a touhou po dědictví i moci byly jedy v historii osvědčenými a do poměrně nedávné doby i těžko prokazatelnými prostředky. Travičství je již dlouhou dobu na ústupu, tedy alespoň co se týká počtu jednotlivých obětí travičů, přesto však stojí zkušenosti ze zlaté éry travičství i dnes za pozornost.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.