Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
Z letokruhů stromů nepoznáme jen jejich věk a případně světové strany, vůči kterým byl strom orientován, ale i různá fakta z minulosti, třeba velká sucha, chladné roky, napadení škůdci či požáry. Letokruhy například ukázaly, že velké sucho bylo na začátku 16. století, ovšem to sucho, které si pamatujeme mezi lety 2014 a 2019, bylo ještě horší a stále narůstá. I to řekly dendrologům letokruhy stromů.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. K dispozici jsou hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody.
Fascinující mikrosvět otevřených a uzavřených vivárií – florárií, tedy skleněných nádob se zelení uvnitř. Jsou skvělým spojením estetiky a domáckého zahradničení.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, deklaroval ve svém vyjádření k novele stavebního zákona, že jejím cílem je zajištění rychlého, jednoduchého a transparentního stavebního řízení pod zásadou “jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko”. Řízení, které bude pro běžného občana přehledné a srozumitelné. Tedy takové řízení, ke ke kterému se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Co však s černými stavbami?
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
O své trávníky pečujeme od jara, ovšem dříve byla první péčí až červnová senoseč, čili sekání lučních porostů. A to byly vlastně prapůvodní obdoby dnešních trávníků. Proč jsou si pojmy anglický trávník a anglická zahrada tolik vzdálené, byť vznikly ve stejné zemi? Co stojí za zrodem anglických trávníků a jaká jsou základní pravidla péče o trávníky?
Snadná řešení v sobě obvykle nesou nějaké skryté háčky. Což je i případ překrývání záhonů tkaninou nebo geotextílií, které bylo v boji proti plevelům opravdu až příliš pohodlné. Mezi odborníky dnes sílí hlasy volající po ukončení této praxe. Prý neprospívá životnímu prostředí, vaší úrodě a nakonec není ani tak efektivní.
Šílené plány na snadné zbohatnutí nikdy nevyjdou z módy. Na druhé straně, kdo nikdy neměl sen, žádný se mu nesplnil. Pěstování lanýžů je hodně riskantním počinem, ale na území Česka má pořád docela slušné šance na úspěch.
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.
Někdo se hydroponie bojí jako čert kříže, jedni varují, jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém. A je to vlastně i logické.
Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?
Právě bílé jahody ocení především alergici, sice tyto jahody vypadají nezrale, ale není to pravda. Na bílých jahodách (odrůdách jahod a jejich plodech) si pochutnáte právě, když zbělají. Rozdíl oproti červeným plodům jahodníků je v absenci proteinu Fra A 1 (Fragaria allergen A1), který může jak za červenání jahod, tak za alergie na ně. Není to však až tak jednoduché, velký podíl na červenání jahod má i sluníčko a antokyany produkované právě slunečním zářením. Tak alespoň zní ohlasy z Japonska.
To bylo slávy a radosti, když se na květinovém trhu v nizozemském Leidenu začaly prodávat první křídlatky. Fascinující rostliny s vysokým vzrůstem, dočervena vybarvenými stonky a dekorativními listy. Německý cestovatel a botanik - Philipp von Siebold - jejich dovozem vydělal malé jmění. Exotika z dálného východu šla opravdu na dračku, poptávka po ní byla v celé Evropě.
Stačí si v zahradě najít místo, kam se po celý den opírá sluníčko, koupit plastové kanalizační trubky potřebné délky s koncovkami a můžete začít. Kromě bohaté úrody, jaké lze takovým způsobem pěstování jahod dosáhnout, získáte velmi praktický a na prostor maximálně úsporný prvek. Zbude vám v zahradě dostatek místa na další rostlinstvo i relaxaci.
Americká zahrada u Chudenic, místo mého dětství a dospívání, nádherná sbírka dřevin rozličného původu a památka na um někdejších zahradníků. A že najdete po rodu Černínů z Chudenic (též Czerninové z Chudenic, německy Czernin von und zu Chudenitz) v kraji mnoho stop. Americká zahrada je perlou, kterou nesmíte minout.
Zúrodňujete ze všech sil; záhonky máte – jako byste na nich hledali poklad - překopané křížem krážem. Počasí vám přeje, deště i sluníčka je tak akorát. Hnojíte jako diví, sázíte to nejlepší. A přesto se vám nedaří. Pěstované nevzchází, jak by mělo, úroda za nic nestojí. Kde je chyba? Dost možná je odpověď v půdě, respektive jejím pH.
Pro malá, titěrná a mělká zahradní jezírka nejsou lekníny příliš vhodné, tedy s výjimkou trpasličích odrůd. Pokud ale máte v jezírku dost místa, aby nebylo jen o leknínech, a pokud je i dostatečně hluboké, s chutí do toho. Dokonce je nebudete muset ani zazimovávat, tedy ukrývat před zimou do bezpečí, aby nezmrzly, pokud zvolíte správný druh a kultivar. A kdy lekníny přesazovat? Nejlépe právě nyní v dubnu!
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
