Dotěrný hmyz a nepříjemní škůdci ztrpčují krásné letní měsíce většině z nás. Nezáleží na tom, zda žijeme ve městech či na vesnicích. Otravní malí tvorové si najdou cestu do všech domácností bez rozdílu. Jaké druhy jsou nejčastější a jak s nimi zatočit? Tyto otázky si zodpovíme v následujícím článku.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně bylo na vašem pozemku před tím, než se definitivně stal vaším? Nejde ani tak o to, jestli předtím patřil Horáčkům a ještě před nimi třeba Kalivodům. Ale co na oné parcele bylo ještě před tím, než se tu trvaleji usadili lidé?
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
“Okurková sezóna“, tedy letní období, kdy se tradičně nic moc neděje. S okurkami však pojem okurková sezóna vlastně vůbec nesouvisí, byť právě přesně v létě dozrávají a my je sklízíme, konzumujeme a zavařujeme. Slovo okurka (okurky) se totiž do pojmu okurková sezóna dostalo z němčiny a do němčiny z jidiš, respektive berlínského dialektu.
Táhlé vlny letních veder mohou pořádně zamávat s bilancí rezerv vody nastřádané v nádržích. K ochraně vodních zdrojů před výparem se proto využívají roztodivné metody. Z některých zůstává rozum stát, jiné se ale dají s úspěchem použít i u domácího zahradního jezírka.
Je už tak nějak v lidské povaze vnímat „změnu“ spíš jako něco nepříjemného a nežádaného. Něco, co nás vytrhne ze zaběhlých a zažitých kolejí života, zpřehází zavedené pořádky a udělá jen zmatek, v němž se budeme muset znovu pracně orientovat.
Chcete se při louskání ořechů tak zapotit, že vás na jejich jádra přejde chuť? Anebo chcete, aby vás vnoučata jednou proklela slovy „Co to tady ten bláznivý dědek tenkrát vysadil?“ Pak si kupte místo sazenice ořešáku královského ořešák černý čili americký.
Trápí vás sucho na zahradě? Inspiraci můžete hledat za hranicemi. Kalifornie, Nevada, Arizona, skoro půlka Mexika, Chile, tedy státy, kde je dostupnost vody limitovaná a v posledních letech se stává ještě o něco více nedostupnou vzácností. Přesto tu zahradníci nerezignovali na estetiku udržovaných okrasných zahrad. Jen je vytváří jinak, na odlišných principech. S minimální, anebo úplně nulovou spotřebou vody.
Nebaví vás vozit děti za sportem skrz celé město? Udělejte jim sportoviště přímo na vlastním pozemku! Bez nutnosti cestovat na vzdálená sportoviště můžete zažít vzrušení, adrenalin a pohyb přímo u vás doma.
Pivoňku vlastně můžete zdědit po svých předcích spolu se zahradou, třeba jako vysokokmen třešně. A právě pivoňka úzkolistá je mezi pivoňkami v mnoha směrech unikátem, který vám vyrazí dech.
Ne všude je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky. A mnohé živé ploty prostě bez pravidelného tvarování nevypadají dobře. Co ale se starým živým plotem, který měl být tvarován a nebyl, nebo sice tvarován byl, ale špatně?
Až naprší a uschne, říká se. Od pozdního jara to na řadě míst Česka většinou vypadá jinak. Schne, aniž by předtím pořádně zapršelo. Komplikace to je, ale nemusí být úplně katastrofální. Stačí začít pár věcí dělat jinak, a některé nedělat vůbec.
Areál Salori se nachází na kraji Hradce Králové poblíž Správčického písníku. Projekt zahrady tvořené komplexem několika saun je v České republice poměrně ojedinělý. První myšlenka na vybudování tohoto relaxačního a odpočinkového místa vznikla zhruba tři roky před jeho otevřením, ke kterému došlo v prosinci roku 2022.
Kompletní senoseče, tedy takové, kdy je rychle posekán veškerý porost na velké ploše, představují obrovský problém. A například za úhyny zvěře mají zodpovědnost jak zemědělci, tak myslivci. Hrozí jim dokonce pokuty. Jenže situaci často zachraňují v době sečí vyčerpaní dobrovolníci. A dotační politika také příliš nepomáhá. Vlastně naopak.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Víte, že běžné agrotextilie a geotextilie se vyrábějí z plastu, který si pak dáváme do zahrad? Alternativou jsou ekotextilie, o kterých jsme si povídali v našem podcastu. K čemu jsou ekotextilie vhodné a z čeho se vyrábějí? Čtěte dál.
To, že 22. května proběhl Den Země, jste možná zaznamenali. A takových dní je v kalendáři ještě spousta. K čemu jsou vlastně dobré? To už je trochu složitější.
Ať se na tento fakt tváříme, jak chceme, neuděláme s tím vůbec nic. Hmyz není potravinou budoucnosti, ale v některých částech světa již dávnou realitou a historicky byl konzumován i u nás. Budoucnost je tady. A možná jde o mnohem vhodnější a dosud určitě levnější řešení než je třeba laboratorní výroba masa. Ale...
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
