Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.
V horní části barcelonské čtvrti Sant Gervasi – Galvany, nedaleko rušné Avenidy Diagonal, se nachází půvabný apartmán o rozloze 160 m², jehož rekonstrukci a interiérový návrh realizovalo studio Mimouca Barcelona. Projekt představuje harmonické spojení klasických prvků s moderním pojetím a důrazem na světlo, prostor a kvalitní materiály. Klienty byli novomanželé z Madridu, kteří se rozhodli usadit v Barceloně a hledali domov odrážející jejich vášeň pro architekturu, umění a kulturu.
Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.
Aukce nemovitostí nejsou zase takovou novinkou, abychom je v Česku vůbec neznali. I u nás se odehrávají, a vlastně se stávají v poslední době stále populárnější formou prodeje. Protože umí, zvlášť v místech s vysokou poptávkou, zajistit nabízejícímu tu nejlepší cenu za nemovitost. A bez nějakého složitého dohadování. Ti, co pak v aukci zvítězí, se ovšem ze svého úspěchu nemusí radovat dlouho. Proč, to trochu naznačuje výzkum amerických ekonomů.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Domy jako je tenhle nenajdete jen v Kamenici nad Lipou. Města a městečka nejen na Vysočině, ale na území celého Česka, jsou takových plná. Seřazené v řadové zástavbě, nevýrazné svou průměrností a nápadné snad jedině svým věkem. Širokými vraty průjezdu ještě připomínají dobu, kdy bylo běžné mít doma malé hospodářství. I takové domy se však mohou po rekonstrukci zásadně lišit od jiných.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Svět je plný inspirace. A proto nabízí i dostatek dobrých příkladů toho, jak se vlastně dá řešit bezdomovectví. Pro inspiraci se teď ale podíváme na opačnou stranu spektra, na ty příklady, které ve světě moc nefungují. A zkusíme pochopit, proč selhávají.
Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
V době, kdy většina novostaveb nabízí stejný neutrální interiér, působí malý byt v centru Madridu jako svěží závan osobitosti. Dokazuje, že i z obyčejných materiálů dostupných v každém hobbymarketu lze vytvořit domov s duší – stačí nápad, odvaha a trocha hravosti.
Rodinný dům v Polance nad Odrou svítí do dálky bělobou a uvnitř je otevřený. Určen byl pro dva architekty a jejich děti, postaven na místě původního cihlového domu po praprababičce. Dům je nenáročný na metry čtvereční a technologie, kompaktnost, jednoduché hmoty a přiznané materiály. A právě nyní tento sympatický domek bojuje o Českou cenu za architekturu. Hlasovat můžete, třeba právě pro něj, do 31.10. i vy. Ceny veřejnosti bude oznámen na galavečeru 13. 11. 2025.
Je těžké to zobecňovat, narazíme totiž na velké i docela malé. Ale v jednom řekněme středním českém paneláku většinou žijete s padesátkou až stovkou dalších lidí. Sousedů z partají, nastřádaných v jedné obytné budově. Přijde vám to moc? Pak by se vám asi v bytovém komplexu v čínském Qianjiang příliš nelíbilo.
Že je zeleň ve veřejném prostoru neřešitelný problém? Že lidé by ji chtěli, radnice měst by ji chtěli, všichni by strašně moc chtěli… ale není to možné, protože na ni není místo? Vídeň ukazuje, že místo výmluv se dají hledat i řešení. A projekt architektonického studia OpenFields velmi názorně ukazuje cestu všem, kteří se nebojí kreativních nápadů.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Připomíná to výlet do minulosti, který znovu absolvovat nechceme. Suché venkovní záchody, ty dřevěné budky doplněné v názvu o předponu „kadi“, nás skutečně nelákají a přidržujeme se jich jen jako toho nejnutnějšího řešení. Badatelé z kanadské univerzity ale návratu latrín fandí. Vylepšili je novým objevem.
Za stavbou pasivního bungalovu s plochou střechou stála obyčejná a pochopitelná touha mladé rodiny po vlastním domě se zahradou. Bydlení v malém pražském bytě už jim nevyhovovalo. Řešili však ještě jeden problém. Na ploché střeše chtěli umístit fotovoltaiku, o šikmou střechu a podkroví nestáli. Co ale s veškerým technickým zázemím a zbytečnými věcmi? Na půdu to nepůjde. Tak kam? Do sklepa!
Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?
Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
Jak z malého a tmavého bytu vytvořit světlý, vzdušný a útulný domov? Tento projekt ukazuje, že i prostor o rozloze pouhých padesáti metrů čtverečních může působit překvapivě velkoryse. Díky chytrým architektonickým zásahům, pečlivě promyšlenému členění a citlivému propojení s historií budovy se podařilo proměnit zanedbaný byt v harmonické a elegantní místo k životu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
