Jak vypadalo bydlení našich předků? Jak se kdysi žilo, pěstovalo, stavělo? Zjistěte více o historii bydlení!
Domy prvních zemědělců na území Čech a Moravy by vás asi ohromily. Nebyly to žádné chatrné pastoušky nebo chýše z chvojí. Byly to domy jako stodola a pravděpodobně pohodlně ubytovaly celou rozšířenou rodinu, možná i s nějakými těmi zvířaty a krmivem.
Skandální slova poradce premiéra Štěpána Křečka o archeologii vyvolala bouři. Zástupci archeologů reagovali otevřeným dopisem. Co jim na Křečkových slovech vadí a jak vidí budoucí spolupráci se stavebníky?
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Rozhodnutí je to zásadní. Rodinný dům, nebo byt? Jenže často jednáme podle emocí, podle okamžitého stavu mysli, nějakého popíchnutí, představy, iluze, že právě toto je tím pravým. Štve vás v bytě na chodbě sousedka, někdo o pár pater výš cvičí mnoho hodin denně na klavír, další sousedka má uřvaného psa, kterému není svatý ničí klid? To ale ještě neznamená, že přestěhování do rodinného domu vyřeší vaše problémy. Sousedy tam budete mít také a hlavně se nakupí spousta nových potíží a povinností. Dům se musí udržovat, ale ten rodinný udržujete výhradně vy sami.
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
Vystavěné jsou z kamene nebo vysekané do skal. I když vznikly už před tisíciletími, některé z nich jsou pořád osídlené, obydlené lidmi. Proto také nabízí nevšední vhled do toho, jaké vlastně byly počátky stavitelství.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vyhlásilo rekonstrukci tvrze v Bělé nad Radbuzou Památkou roku 2024 za Plzeňský kraj. A ocenění je to více než příznačné a zasloužené, jelikož „nová tvrz“ byla vybudována doslova z ruiny s propadlou střechou. Samozřejmě šlo o vítězství v kategorii velkých investic nad 2 miliony korun, celkem rekonstrukce přišla na více jak 75 milionů korun.
Tradice nám rozhodně má stále co říci. Například pojmy vejminek a vejminkář, respektive výměnek, se dokonce vrátily do naší legislativy. Po velmi dlouhé době a nejen do občanského zákoníku, ale i do stavebního zákona. Naši předkové moc dobře věděli, že stáří si zaslouží klid, důstojnost a blízkost rodiny.
Gotika, renesance, baroko, klasicismus? Opravdu je od sebe rozeznáte? Připravili jsme krátký, ale výživný kvíz na stavby a prvky, které jsou příznačné pro zásadní architektonické slohy evropské kultury. Tak pojďte na to.
Ne, do české krajiny a zvlášť na venkov bungalovy prostě nepatří. Tedy alespoň historicky nebo geograficky tam nemají žádné opodstatnění. Proč? Kořeny této pozoruhodné stavební záležitosti je totiž třeba hledat mimo náš kontinent. V koloniální Britské Indii, respektive její někdejší provincii Bengálsko.
Že jaro letos začíná 20. března v 10:01 do kvízu dávat nebudeme, stejně jako, že s posledním březnem končí kalendářní období vegetačního klidu, a že Velikonoce připadají každý rok na neděli následující po prvním jarním úplňku, což je letos 20. dubna. Vynecháme i jiné církevní tradice i všední fakta a skloníme se před lidovou moudrostí a jistou mírou pohanství, které bylo církví tolerováno a nebylo proto vytlačeno. O tom přece lidové zvyky, obyčeje a pranostiky jsou, že jsou lidové, nikoli úřední (jak světské, tak i církevní).
Jihočeská obec Borová Lada ležící v srdci Šumavy se rozrostla o nový rodinný dům, který sice pracuje s motivy tradiční šumavské architektury, působí však velmi soudobě, moderně.
Vyrobili jsme toho spoustu, od prvních pazourků, seker a palic, šperků a různých druhů oděvů až po ještě nedávné technické vymoženosti. Většina předmětů však byla časem nahrazena jinými, modernějšími, praktičtějšími, výkonnějšími. A nyní, jako by se ve vší současné záplavě plastů úplně vytratilo kouzlo poctivých materiálů a fortelně naučených řemesel. Možná i trochu se slzou v oku, ale pojďme v kvízu zavzpomínat na historická vítězství lidského ducha.
Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Rosení oken, stálý problém, který trápí většinu domácností. Někdo naletí na reklamu na nějaký zaručený přípravek, který pak stejně nefunguje, jiný si dokonce zaplatí radu, často zbytečnou. Internet se jenom hemží doporučeními, která se zaměřují na množství pokojovek pohlcujících vlhkost, realita je ale jiná. Jak rosení oken předcházet, jak mu zamezit? Klíčem k úspěchu je poznání, čím vlastně rosení oken je a jak k němu dochází. A také poznání, že jde o zcela přirozený jev, který vlastně nemusí až tak škodit. Někdy je prostě nejlepší nedělat téměř nic a smířit se se stavem věcí. A hlavně větrat!
Lidé se baví různě. Například sběratelstvím, které může být nejen důstojným, ale i povšechně výnosným koníčkem. Zrovna v takových investicích do nákupu starého nábytku se totiž skrývá docela velký potenciál.
Opravdu je možné získat na základě kupní smlouvy v konkrétních lokalitách Itálie, ale již i jiných zemí, dům za pouhé jedno euro. Má to ale háček, zájemce musí obci (městu) předložit plány na celkovou rekonstrukci. A tu musí provést obvykle do tří let od podpisu kupní smlouvy. Někde pak musí začít do tří až čtyř měsíců, jinde do jednoho roku. Pokud si někdo myslí, že se tím dá vyřešit třeba problém s bydlením mladých, žije v omylu.
Říká se, že historie se točí v kruhu, a že všechno, co se tak nějak děje, už tady vlastně někdy bylo. Pro fenomén tzv. boomerangingu to ale asi úplně neplatí. Ani chytré hlavy pro něj nenachází historické srovnání. Je to přitom novinka, která proměňuje podobu vlastnického bydlení. A pro níž se těžko hledají jednoduchá vysvětlení.
Máte představu, jak se tehdejší venkovské bydlení lišilo od toho našeho, moderního, prodchnutého technologiemi a pohodlím? Udělejte si krátký (a docela jednoduchý) kvíz a zjistěte, jak znáte své vlastní předky.
V průměru každých pět minut to cinkne. Obrazně řečeno, zvuky jsou kolem toho totiž často nepopsatelné a o cinkání to skutečně moc není. Protože zhruba každých pět minut se nám narodí jeden další občánek.