Historické objekty a památky

Zámek Dřevíč. Texaský ranč české diplomacie po Karlu Schwarzenbergovi je na prodej

Lovecký zámeček Dřevíč, který získal jako pozůstalost po Karlu Schwarzenbergovi Robert Schmiedlehner, je na prodej. Zámeček umístěný v křivoklátských lesích nabízí celkovou plochu 852 metrů čtverečních, více jak 25 hektarů pozemků, kapli svatého Huberta, altán s jezírkem, kaštanovou alej a pavilon skrytý v lesích. To vše je nyní k mání údajně za 65 milionů korun, ale bez movitého majetku. Ten musel být předán do sbírek zámku Orlík. Obrazy, listiny, insignie a další rodinné památky zde tedy již nemají být.

Komerční sdělení

Rekonstrukce mostu v Českém Krumlově zachovala jeho původní vzhled

V roce 2025 byla dokončena rekonstrukce mostu Edvarda Beneše v Českém Krumlově. Vedle technických věcí bylo nutné zachovat i původní vzhled mostu, který doplnila povrchová úprava nosné konstrukce, říms a zábradlí z tzv. umělého kamene. Nový vzhled nahrazuje texturou žulu a strukturou povrchu lomovou plochu.

Můj dům, můj hrad. Starý statek si našel z minulosti cestu nazpět

Je to dům? Je to hrad? Jen vnější podoba stavení Mas Cadalt takové otázky přirozeně vyvolává. Protože masivní kamenný štít a pevné zdivo té představě opevnění nahrávají. Ale ne, středověká tvrz to není. Jen si se stavebním přístupem „Můj dům, můj hrad“ tento projekt pohrává trochu víc, než bývá běžné.

Cihlu po cihle, balík po balíku. S nejpodivnější bankou Ameriky se pojí bizarní poštovní historka

Na mapě Spojených států byste Vernal v Utahu snadno přehlédli. Nenápadné město bez velkých památek, řeklo by se. Přesto ukrývá jednu z nejbizarnějších stavebních historek v amerických dějinách.

Mohou památkově chráněné historické budovy snížit spotřebu energií i bez zateplení fasády? Prý ano

Možná si někdo z vás vzpomene na vtipný aprílový žert na idnes.cz z roku 2011. Tématem bylo zateplení chrámu svatého Víta včetně velmi realistických vizualizací „zateplováků“ na fasádách. Tehdy začínalo po ekonomické krizi 2008 evropské zateplovací šílenství a autoři vtípku zacílili na nedotknutelné. Posvátný chrám na Hradčanech oblečený do fasádního polystyrenu jako starý „páprda“ nazutý do kýčovitých bačkor. Prý ale jde snížit spotřebu energií u historických budov i bez zateplení obálky, alespoň to nyní tvrdí studie členů CZGBC.

Historická Pípalova malířská dílna v Humpolci se proměnila v galerii s vinným barem a wellness

Původní dílna malíře a lakýrníka Pípala je rodinným majetkem více jak 150 let, poslední roky však sloužila jako truhlářství a majitelé se to rozhodli změnit. Zvolili radikální rekonstrukci, která umožní nevyužívaný prostor proměnit a dát mu novou funkci. Zvenčí sice ctili barokní historii budovy, proto fasádu zdobí antracitové prvky a původní ornamenty, uvnitř je ale budova k nepoznání. Důležitou roli hraje také dvůr, který propojuje všechny části areálu, čímž tvoří netradiční přechod mezi veřejnou a soukromou budovou, ve které majitelé nadále žijí.

Mikrobyt v historické budově ukazuje, jak může 24 metrů čtverečních nabídnout komfort a eleganci

V londýnském domě Florin Court, známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím, vznikla pozoruhodná ukázka toho, že malý prostor může nabýt překvapivé velkorysosti, pokud je navržen s dostatečnou invencí. Architekti ze studia Intervention Architecture dostali za úkol proměnit někdejší byt pro služebnictvo o rozloze pouhých čtyřiadvaceti metrů čtverečních v plnohodnotné zázemí pro dvojici mladých umělců. Výsledek ukazuje, že důmyslné řešení, jednotný materiálový jazyk a odvaha lišit se dokážou z malého prostoru udělat místo, které působí uceleněji než leckteré několikanásobně větší byty.

Světlo v Božím domě. Světelná instalace montrealského svatostánku uhrane

Kvalita osvětlení je zásadní nejen v rezidenční zástavbě, dílnách a kancelářích. Specifické nároky na proměnlivou prosvětlenost prostoru, vytváření různé světelné atmosféry, mohou mít i kaple a kostely. Příklad z montrealského svatostánku ukazuje, jak intenzivní dojem tu může chytře řešená světelná instalace vytvářet.

Bramborové řádky aneb jak Kodaň schovala své dělníky za hradby

Potřebuje vaše prosperující metropole pracovní sílu, ale současně nemáte prostor ani chuť vpouštět si do centra špinavé křupany odkudsi z venkova? Zhruba tak nezaobaleně by se dal vystihnout jeden z motivů, které stojí za čtvrtí Farimagsgade v Kodani.

Dům, který architekti znovu postavili na nohy. Nebourali, ale léčili

Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.

Když jeden most nestačí. Ve velšské vesnici mají tři, a na stejném místě

Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.

Poznáte malebná česká města v zimním hávu? Vyzkoušejte si náš kvíz

Prahu a Brno v našem kvízu nečekejte, stejně tak ani ostatní velká krajská města. Zaměříme se na městečka menší, vůbec to však nemusí znamenat, že mladší. Současnou optikou totiž nemůžeme poměřovat města, která vznikala a prosperovala ve středověku. Vždyť vlastně úplně prvním královským městem byl Bruntál a svého času po Praze druhým největším Jáchymov. Kde je dnes těmto „titánům“ v českých měřítkách konec, že? Jenom tak je navštívit jako turista napadne málokoho. A hledat zde práci, uplatnění, bydlení? Pro někoho třeba z Prahy, Brna a Plzně bláznovství. V kvízu jsme zvolili města a městečka v zimním hávu, protože právě ten je mění k nepoznání. Tím jsme vám kvíz ztížili.

Rekonstrukce chalupy Borová Lada je odvážnou fúzí stylů

Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.

Squatteři z Walesu a pradávná tradice domů postavených za jednu noc

Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.

Dům vestavěný mezi ruinu. Ruku architektů vedlo sepjetí klientky s rodinou

Jak postavit nový domov, aniž by člověk přerušil pouto s minulostí? V Mesão Frio našla jedna rodina řešení: svůj dům nechala vyrůst přímo uvnitř ruiny, která kdysi patřila jejich předkům. Architekti tak vytvořili jedinečný projekt, kde se vzpomínka proměňuje v prostor k životu. A kde minulost není překážkou, ale základem nového začátku.

Jáma na mamuty? Kdepak, tohle zařízení není z pravěku

Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.

V litevském Šilutė si po historii nešlapou, odhalují její malá tajemství

Začneme návodnou otázkou. Jak byste postupovali, pokud byste měli sami vymyslet způsob, jak nejlépe osvětlit neznalým turistům něco z historie vašeho města či vesnice? Jakou metodu, prostředky, byste k tomu asi zvolili? Možností se nabízí hodně. V litevském Šilutė vás ale donutí koukat se při cestě městem pod nohy.

V srdci Karlína ožil chráněný secesní dům. Jeho rekonstrukce přinesla i nové mezonetové byty

Památkově chráněný secesní dům v pražském Karlíně z roku 1909 prošel citlivou rekonstrukcí. Domu na adrese Sovova 3 byly obnoveny původní detaily, architekti se totiž inspirovali původní podobou budovy a jejími prvky. Především však byly zrekonstruovány společné prostory i byty a dokonce přibyly 2 nové byty mezonetové. Představíme si na fotografiích i textem jeden z nich, prostorný 4+kk, který propojuje kouzlo starého domu s komfortem moderního bydlení.

Rekonstrukce Slunečních lázní v Luhačovicích. Oceňovaný skvost milovníka lidové kultury a dřeva

Sluneční lázně v Luhačovicích získaly za svou geniální rekonstrukci již více ocenění. Titul Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku, titul Stavba roku Zlínského kraje 2024, Hlavní cenu Lázeňská inspirace 2025 a nyní dokonce titul STAVBA ROKU 2025. Projekt obnovy Slunečních lázní i precizní péče o celou rekonstrukci přinesly ovoce. Nyní je však hlavně areál někdejších Slunečních lázní, postavených podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče, opět otevřen veřejnosti. A to je ovoce nejlahodnější. Především „chaloupka“ Vodoléčebného ústavu působí na první pohled jako ta perníková z pohádky, ale je převážně ze dřeva. A lidé ji milují.

Jak se bydlelo dřív? Představuje se slezský Familok, stavební model pro dělnické rodiny

Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.