Ovocné stromy - články, návody, rady a tipy

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.

Nejčtenější články

Kvíz: Urodila se spousta jablek. Otestujte si své znalosti o tomto biblickém ovoci

Jablka byla u nás odjakživa jedním z neoblíbenějších druhů ovoce. Dala se skladovat dlouho do zimy, bylo jich všude hodně, mohli jsme si je, hladoví a žízniví, utrhnout i podél cest. A právě letos se jablek urodilo opravdu hodně, nejvíce za poslední roky, dokonce třikrát tolik než loni. Pomohla kombinace slunce, tepla a dostatečného množství srážek, ani kratší ochlazení v červenci neuškodilo. Očekává se úroda okolo 110 tisíc tun, s tím je však také spojena otázka, co s nimi? Pěstitelé si navíc často stěžují, že plody jsou poškozené, uškodilo jim jarní počasí, na řadě je proto zpracování na mošt a pálenky, marmelády, kompoty, křížaly a jiné dobroty. Co všechno víte o jablkách?

Jak spolehlivě zabít strom. Návod, který se vám nevyplatí

Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Vylepšovali jste si desítky let zahradu a teď vás přišláply úřady? Čemu je lepší se vyhnout?

Znáte to, mávnete rukou a řeknete něco v tom smyslu, že „takhle se to dělalo vždycky, zdravý selský rozum si vždy najde nejjednodušší cestu“. Jenže také existuje platná legislativa a ta se mění. A bohužel stejně jako se stále zvyšují pokuty za dopravní přestupky na silnicích, zvyšují se horní i dolní hranice pokut u všeho. Jakým rizikům je lepší se na svých zahradách a pozemcích vyhnout?

Kam patří stromy v historických centrech měst a kam už ne? Jaké vybírat a jak o ně pečovat?

Jeden z posledních webinářů programu Adapterra Nadace Partnerství se zaměřil na prostorová, technická a památková omezení při výsadbě dřevin v historických centrech měst. Ta jsou často památkově chráněna, je proto třeba vědět, jak vybírat vhodné dřeviny a výsadbová místa, ale i jak pečovat o půdu a dešťovou vodu. Webinář se proto věnoval zásadám výsadeb v památkově cenných lokalitách a také zkušenostem z přípravy a návrhu projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni. Hlavním cílem webináře bylo ukázat, jak stromy vysazovat, aby pomáhaly klimatu, přitom však nenarušily historický charakter místa.

Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.

Komerční sdělení

TIP! Firmy, které se vám mohou hodit

Zahradnictví Hruška

Zahradnictví, produkční školka ovocných stromků,…

Ing. Vladislav Bouše

Velko a maloprodej okrasných a ovocných dřevin,…

PROGREEN

Návrhy a realizace zahrad, zahradnické služby.

Pavel Hajduček

Realizace zahrad, parků, veřejných a firemních ploch s…

Lukáš Šťastný

Provádíme kácení stromů, rizikové kácení stromů,…

Zobrazit dalších 29 firem z oboru Ovocné stromy

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!

Nízkoenergetické bydlení

Jak se staví dřevostavba

Katalog rostlin

Zahrada hrou

Nízkoenergetické bydlení

Zobrazit všechny seriály

Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?

Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.

Fotogalerie

Zobrazit další fotografie

Zimní a jarní zásobárna zdraví v chutné podobě. Odkud k nám cestuje exotické ovoce?

Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.

Kterým keřům jarní řez prospívá a kterým zničí květy? Zkuste náš kvíz

Jaro vtrhlo do zahrad. Čeká vás hodně práce. Ale víte, jak na to? Otestujte se v předjarním řezu dřevin: které stromy a keře stříhat, kdy začít a jak řez vést, abyste nepřišli o květy ani úrodu.

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.

Jaký je rozdíl mezi zimním a předjarním řezem dřevin a co teď můžeme prořezávat?

O zimním a jarním (resp. předjarním) řezu dřevin se hovoří zároveň. Proč? Protože je pro takové zásahy do našich stromků, stromů a keřů vyhrazeno docela široké období mezi listopadem a dubnem. Zároveň se však doporučuje tento řez provádět nejlépe v únoru a březnu. Zimní a předjarní řez stromů a keřů jsou tedy vlastně tímtéž. Jde jenom o slovíčka a pojem PŘEDJARNÍ ŘEZ je ideální zkratkou. Co teď můžeme prořezávat, proč a jak to provádět?

Rezidence v olivovém háji. Cílem bylo zachovat dřeviny, stavba se musela přizpůsobit

Budoucnost se ještě nestala a těžko říct, co bude na Kypru za dvě nebo tři staletí. Skoro jistě už ale na těchto místech nebude stát rezidence, vybudovaná dnes architekty z Varda Studio. Tak dalece dnešní stavby nehledí. A právě to bylo důvodem, proč v místě zachovat olivovníky. Nebyl třeba jim potenciál jejich dlouhověkosti narušovat „pomíjivou“ stavbou.

Zahrada v Počaplech ukázala, že nový dům nemusí mít plot. Pokud využijete a domodelujete svah

Zahrada v Počaplech využila terénní nerovnosti jako přírodní oplocení. Řešení je to na současné poměry novostaveb stavěných převážně na malých a rovných pozemcích dosti neobvyklé. O to více, že terén okolo nového domu musel být pro tento účel modelován. Výsledek je ale velice zajímavý a hlavně funkční. Byť byla zahrada realizována již v roce 2009 a 3. místo v anketě Zahrada roku získala v roce 2012, zaslouží si pozornost stále. Zahradu navrhla Martina Forejtová z Ateliéru Land05.

Američané výbuchům stromů uvěřili. Jak je to s explodujícími dřevinami?

V Americe se nedávno doslova „roztrhl pytel“ s explodujícími stromy. Přidáme-li lidskou představivost spolu s touhou vydělat především na internetu co nejvíc peněz, přisypeme ingredienci schopností AI a manipulativní záměr s lidskou psychikou, za arktických mrazů spousta lidí ani nevylezla z domu. A když ano, ke stromům se vůbec nepřiblížili. Co kdyby to bouchlo! Jak vůbec může k něčemu takovému dojít? Snadno, lidský svět se už dávno zbláznil.

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?

Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?

Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.