Nepořádek, který léčí zahradu? Proč se vyplatí nesbírat všechno ovoce

Nepořádek, který léčí zahradu? Proč se vyplatí nesbírat všechno ovoce

Podzimní zahrady často nabízejí pohledy na větve obtěžkané zapomenutými plody a trávníky pokryté tlející úrodou. Zatímco moderní zahradničení dlouho velelo vyčistit každý centimetr čtvereční, ekologický přístup vrací do hry přirozený koloběh živin a potravní nabídku pro živočichy. Ponechání části ovoce svému osudu však představuje tenkou hranici mezi podporou biodiverzity a vytvořením nebezpečného infekčního ložiska, které může zdecimovat úrodu v následujícím roce.

Zelený poklad z odpadkového koše: Nevyhazujte to, co vaše rostliny postaví na nohy

Zelený poklad z odpadkového koše: Nevyhazujte to, co vaše rostliny postaví na nohy

Každý zahrádkář i pěstitel pokojovek pravidelně plní kompost nebo bioodpad zdánlivě nepotřebným materiálem. Odlámané bramborové klíčky, vyštipované zálistky rajčat, vzdušné kořeny monster či uschlé květy afrikánů však nepředstavují pouhý odpad. V pletivech těchto částí se koncentrují silné fytohormony, obranné alkaloidy, esenciální minerály a přírodní fungicidy či insekticidy. Při správném zpracování se z nich stávají účinné růstové stimulátory, ochranné postřiky, kořenová výživa nebo kypřidla půdy, čímž plnohodnotně nahradí drahé syntetické přípravky.

Fíkovník v českých zahradách: Dosáhnout sklizně fíků není vůbec složité

Fíkovník v českých zahradách: Dosáhnout sklizně fíků není vůbec složité

Pěstování fíkovníku už dávno není výsadou pouze středomořských oblastí. Oteplování klimatu v posledních letech spolu s dostupností moderních mrazuvzdorných kultivarů umožnilo této subtropické dřevině zdomácnět i v českých podmínkách. Ačkoli fíkovník jako dekorativní keř poroste na chráněném místě poměrně snadno, získat sladké a plně vyzrálé plody vyžaduje pečlivou volbu odrůdy i dodržení základních agrotechnických pravidel. V oblastech, kde se tradičně daří vinné révě, broskvoním nebo meruňkám, má fíkovník ideální startovní pozici, uspět s ním však lze i ve vyšších polohách, pokud zvolíte správnou strategii.

Podzimní servis pro drobné ovoce: Kompletní průvodce řezem, výživou a zazimováním

Podzimní servis pro drobné ovoce: Kompletní průvodce řezem, výživou a zazimováním

Podzim představuje pro pěstitele drobného ovoce klíčové období, kdy se rozhoduje o výnosu i vitalitě keřů pro celou nadcházející sezónu. Ačkoliv se po sklizni může zdát, že zahrada ukládá své síly k odpočinku, kořenový systém rostlin zůstává aktivní a nadzemní části potřebují cílený zásah podle biologických nároků konkrétního druhu. Zatímco některé dřeviny vyžadují radikální prosvětlovací řez a silné zásobení draslíkem, jiné nesmíte řezat dříve než v předjaří a vyžadují specifické pH půdy či ochranu před mrazivým větrem a holomrazy. Následující přehled mapuje podzimní péči o tradiční i teplomilnější druhy pěstovatelné v podmínkách České republiky.

O mladé stromy je třeba pečovat: Nová výzva podpoří ošetření i vzdělávání

O mladé stromy je třeba pečovat: Nová výzva podpoří ošetření i vzdělávání

Výsadbou stromu péče teprve začíná. Nadace Partnerství otevírá další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy, která pomůže zajistit odborné ošetření mladých dřevin a zároveň vyškolit lidi, kteří se o ně v obcích a komunitách dlouhodobě starají. Mezi žadatele se rozdělí 850 tisíc korun, přičemž na jeden projekt lze získat 20 až 100 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys.

Stopka napoví, sklep pohlídá: Průvodce šetrnou sklizní jablek a hrušek

Stopka napoví, sklep pohlídá: Průvodce šetrnou sklizní jablek a hrušek

Zatímco ranní mlhy líně usedají do čerstvé trávy a pavučiny babího léta chytají kapky rosy, ve větvích stromů se odehrává tichý zázrak. Jablka chytají karmínový ruměnec, hrušky těžknou medovou sladkostí a zahrada začíná vonět tím nejlepším podzimním parfémem. Jenže vědět, kdy nastal ten pravý okamžik natáhnout ruku a plod utrhnout, je tak trochu alchymie. Utrhnete-li příliš brzy, skousnete trpkou kyselost; počkáte-li moc dlouho, zbyde vám úroda leda na rychlý mošt. O hodně se postará hmyz, zbytek dorazí hniloba. Pojďme se podívat, jak tento voňavý poklad očesat opatrně a uložit ho k odpočinku tak, aby vám křupavou radost dělal možná ještě až v únoru. To platí samozřejmě pouze pro jablka a ještě k tomu jenom u některých odrůd. Hrušky se sklízí výhradně ještě tvrdé, v nekonzumní zralosti, a nechávají se pak dozrávat na bedýnce. Po dozrání hrušek (obvykle ještě v podzimním čase) je nutná jejich velmi rychlá konzumace.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Záhada neplodícího obra: Proč velká líska potřebuje parťáka a jak to vyřešit i na malém prostoru

Záhada neplodícího obra: Proč velká líska potřebuje parťáka a jak to vyřešit i na malém prostoru

Stojím na zahradě a dívám se na náš pětimetrový monument. Líska u zídky za ty roky vyrostla do úctyhodných rozměrů. Je hustá, zdravá, v předjaří krásně zdobená žlutými jehnědami. Když ale přijde podzim, košík na oříšky zůstává prázdný. Pár scvrklých nebo červavých kousků za celou sezónu se opravdu počítat nedá. Dlouho jsme si lámali hlavu, kde je chyba. Voda? Živiny? Špatný řez? Odpověď je přitom překvapivě prostá, i když z pohledu botaniky fascinující: naše líska je zkrátka osamělá.

Kolik pálenky z vlastní úrody vám zákon dovolí? Pozor na záludné limity i pokuty od celníků

Kolik pálenky z vlastní úrody vám zákon dovolí? Pozor na záludné limity i pokuty od celníků

Podzimní stromy se prohýbají pod tíhou švestek, jablek či hrušek a v hlavě nejednoho zahrádkáře zraje stejný plán, proměnit přebytečnou úrodu v čirou tekutou radost. Pěstitelské pálenice jedou touto dobou na plné obrátky. Než ale naložíte kvas nebo alespoň sklizené ovoce do kufru auta, vyplatí se znát přesná pravidla hry. Stát totiž pěstitelům nabízí lákavou poloviční daň, její čerpání má však přísný strop, který celní správa hlídá nekompromisně. Tak důsledně, že se nedá obejít, leda domácím pálením načerno, které samozřejmě nemůžeme nikomu doporučit.

Bitva velikánů vrcholí v utajení: Který strom se stane králem čtvrtstoletí?

Bitva velikánů vrcholí v utajení: Který strom se stane králem čtvrtstoletí?

Jubilejní pětadvacátý ročník oblíbené celonárodní ankety Strom roku dospěl do svého absolutního vrcholu. Z původní desítky nominovaných dřevin zbyla pětice nejúspěšnějších kandidátů, kteří v dosavadním průběhu oslovili nejvíce příznivců. Aby byl závěr co nejdramatičtější, vstoupila soutěž do režimu přísného utajení – počítadla hlasů jsou pro veřejnost skrytá a o držiteli mimořádného titulu rozhodne závěrečný nápor hlasujících až do pondělí 5. října 16:00. Na vyhlášení vítěze si pak bude nutné počkat do 20. října.

Tichý jed ve spíži: Proč může plesnivý ořech vážně ohrozit zdraví a jak se chránit

Tichý jed ve spíži: Proč může plesnivý ořech vážně ohrozit zdraví a jak se chránit

Plesnivá jádra ořechů ve skořápkách představují v českých domácnostech jedno z nejvíce podceňovaných zdravotních rizik. Zatímco plesnivý krajíc chleba většina lidí bez váhání vyhodí do koše (přestože se stále najdou tací, kteří jej i sní), u ořechů přetrvává všeobecná benevolence. Lidé často špatnou část jednoduše odkrojí, napadená jádra zamíchají do těsta na bábovku nebo je použijí do vánočního cukroví v mylné víře, že trouba vše sterilizuje. Skutečnost je však alarmující. Plísně napadající ořechy totiž produkují vysoce toxické a chemicky odolné látky zvané mykotoxiny, které nelze zničit běžnou kuchyňskou úpravou ani omytím pod tekoucí vodou.

Sklizňová není konzumní. Kdy se pustit do sběru hrušek? Teď, nebo až nastane správný čas

Sklizňová není konzumní. Kdy se pustit do sběru hrušek? Teď, nebo až nastane správný čas

Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.

Méně známé a zapomenuté druhy drobného ovoce, které obohatí každou zahradu

Méně známé a zapomenuté druhy drobného ovoce, které obohatí každou zahradu

Jahody, maliny, rybíz a angrešt, možná ještě ostružiny, tvoří pevnou kostru většiny tuzemských zahrad, alespoň co se drobného ovoce týká. Ačkoliv jde o osvědčené stálice, současní zahrádkáři se často zbytečně ochuzují o druhy, které dříve patřily k běžnému inventáři našich předků, nebo o plodiny, jež k nám doputovaly z drsných severských a horských biotopů z jiných koutů světa. Tyto méně známé keře a polokeře přinášejí do zahrad nejen výraznou chuťovou rozmanitost a vysokou nutriční hodnotu, ale především výjimečnou odolnost – zpravidla netrpí běžnými chorobami, nepotřebují chemickou ochranu a bez úhony snášejí i extrémní holomrazy.

Nastává čas prostokořených sazenic: Zkuste mandloň a další otužilou exotiku

Nastává čas prostokořených sazenic: Zkuste mandloň a další otužilou exotiku

S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Zelené poklady mrazu navzdory: Botanické rarity, které promění českou zahradu v exotické arboretum

Zelené poklady mrazu navzdory: Botanické rarity, které promění českou zahradu v exotické arboretum

Touha po neokoukaných tvarech, sytých barvách a nevšední architektuře rostlin už dávno nemusí končit u choulostivých exotů, které je nutné na podzim pracně stěhovat do zimních zahrad. Šlechtitelský pokrok a cílený sběr z horských oblastí světa přinášejí druhy, jež klamou tělem: vypadají jako z vlhkého subtropického pralesa nebo asijského chrámu, ale bez zaváhání snesou středoevropské mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů. Pojďme si některé z vlajkových lodí takové nabídky představit.

Letní řez peckovin: Proč vzít nůžky do ruky hned po sklizni anebo i při ní

Letní řez peckovin: Proč vzít nůžky do ruky hned po sklizni anebo i při ní

Zatímco jádrovinám (jabloním a hrušním) vyhovuje podzimní a předjarní řez, u peckovin, jako jsou třešně, višně, meruňky, broskve nebo švestky, je situace zcela jiná. Ideální čas pro jejich řez nastává v plném létě, nejlépe ihned po sklizni plodů nebo ještě při ní. Tento krok má zásadní vliv na zdraví stromů, jejich vitalitu a bohatou úrodu v dalších letech. Pokud ale chcete letní řez peckovin ovládnout na profesionální úrovni, musíte jít dál než jen k prostému prosvětlení koruny. Různé druhy peckovin totiž plodí na odlišném typu dřeva a vyžadují specifický přístup. Níže najdete podrobný rozbor fyziologie hojení, detailní postupy pro jednotlivé ovocné druhy a nejčastější chyby, kterých se pěstitelé dopouštějí.

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.