Zahrada - články, návody, rady a tipy, stránka 8

Jak správně čistit zahradní gril a jak často, aby grilování bylo bezpečné?

Zahradní grily jsou obvykle jednoduchá mechanická zařízení, výjimku představují grily elektrické a plynové, u kterých je palivem elektřina, nebo plyn, ovšem čistit je musíme také. Proč? Především proto, že na roštech a jiných grilovacích plochách se usazují zbytky potravin a mastnoty, které se rychle kazí. Ano, sice různé choroboplodné zárodky novým rozpálením grilu zlikvidujeme, ale pochoutka to pak příliš velká není. Nějaký ten zbytek staré potravy se může připálit k té nové. Ňam! Grily se prostě musí čistit. Všechny. Ale jak?

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Barevnost v zahradě není nutnost

Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.

Používáte pro pěstování substrát s hnojivem? Není to úplně dobrý nápad

Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Vypadají krásně, dají se jíst. Jak vypadají rostliny, které potěší oči i žaludek?

Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!

Vaše otravná zahrada. Víte, co všechno je na ní jedovaté?

Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Video: Pěstování okurek

Naučte se pěstovat okurky: správný výsev, vyvazování na síť, pravidelná zálivka a hnojení pro bohatou sklizeň zdravých, křupavých plodů celé léto. Více ve videu, podívejte se.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Oral jsi oral, ale málo, kolečko se ti polámalo. Nebo raději neorat vůbec?

Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.

Hliníkové pergoly FLATLINE přináší velké rozměry při minimalistické konstrukci a rovné optice

Malá vesnička Zálužice je vklíněna do rybníka Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Právě v Zálužicích sídlí firma Lignum CZ, která zde ve svém showroomu prezentuje atypické hliníkové pergoly a zimní zahrady, bezrámová zasklení, stínící techniku, carporty (zastřešená stání pro automobily), výrobky z přírodní oceli corten (např. záhonové lemy, vyvýšené záhony a grily), terasová topidla a vybavení chytrých domácností. Právě ze sortimentu atypických hliníkových pergol nyní představuje novinku, pergoly FLATLINE, které umožňují při minimalistické konstrukci a rovné optice velké rozměry. Rovná optika je synonymem střech rovného, pravoúhlého vzhledu.

Biodynamické zemědělství přepálilo start. Organický kumšt pomíchalo s magií

Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.

Přírodní medicína si s léky na předpis rozumět nemusí. Opatrní buďte i v kuchyni

Nemusíte být vyznavačem celostních postupů nebo fanouškem ajurvédské medicíny, abyste v případě nachlazení přednostně místo prášků sáhli po zelené lékárně. Přírodní medicína totiž dokáže mnohé. Jen pozor na vedlejší účinky. Nadměrná konzumace zázvoru, kurkumy nebo skořice totiž může ovlivnit efekt léků na předpis.

Video: Pěstování ibišků

Pěstujte ibišky jako profík: dostatek světla, správná zálivka, přihnojování a řez. Tipy pro bohaté a dlouhé kvetení.

Mulčovací kůra - přírodní pomocník pro krásnou a bezstarostnou zahradu

Chcete mít zahradu, která vypadá upraveně, působí harmonicky a zároveň nevyžaduje neustálé pletí a zalévání? Řešením je mulčovací kůra – přírodní zázrak, který si oblíbili jak hobby zahrádkáři, tak profesionálové. Je to jednoduchý a ekologický způsob, jak půdě i rostlinám dodat vše, co potřebují a vám ušetřit čas i práci.

Balkonové zahradničení není k smíchu. Jen ho možná špatně chápete

Dá se hospodařit na balkoně o pár metrech čtverečních? Samozřejmě. A i když z toho nebudou plné koše úrody ani úspory, pro tisíce nadšených pěstitelů to má nevyčíslitelnou hodnotu. Proč na ně mnozí nahlížejí s úsměšky a co ve skutečnosti hledají v kousku hlíny za oknem?

Strunovec. Děsivý vetřelec, který vyžírá, ovládá a zabíjí své hostitele

Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.