Až sto let staré sazenice olivovníků v mobilních nádobách včetně ceněných bonsají. To je až neuvěřitelná současná nabídka na našem trhu. Přitom za cirka 60 let starou sazenici zaplatíte přibližně 15 tisíc korun.
Právě bílé jahody ocení především alergici, sice tyto jahody vypadají nezrale, ale není to pravda. Na bílých jahodách (odrůdách jahod a jejich plodech) si pochutnáte právě, když zbělají. Rozdíl oproti červeným plodům jahodníků je v absenci proteinu Fra A 1 (Fragaria allergen A1), který může jak za červenání jahod, tak za alergie na ně. Není to však až tak jednoduché, velký podíl na červenání jahod má i sluníčko a antokyany produkované právě slunečním zářením. Tak alespoň zní ohlasy z Japonska.
Stačí si v zahradě najít místo, kam se po celý den opírá sluníčko, koupit plastové kanalizační trubky potřebné délky s koncovkami a můžete začít. Kromě bohaté úrody, jaké lze takovým způsobem pěstování jahod dosáhnout, získáte velmi praktický a na prostor maximálně úsporný prvek. Zbude vám v zahradě dostatek místa na další rostlinstvo i relaxaci.
Jestli vinařům, gurmánům, ale i jen obyčejným turistům vyrazí nějaké vinice dech, pak jsou to ty na Lanzarote, nejsevernějším ostrově souostroví jménem Kanárské ostrovy, oblíbené turistické destinaci. Zdejší vinice jakoby vypadly z fantaskních představ o budoucnosti lidského osídlení Marsu.
Menší zahrady a vyloženě malé zahrádky trpí nedostatkem místa na pěstování rostlin. A pokud přece jen máme nějaké nároky na alespoň trochu rozumný objem výpěstků, nezbývá nám nic jiného, než jít do výšky. V případě rostlin s vysokými nároky na pěstební plochu je to vyloženě nezbytné.
Škodí lišejníky stromům? V krátkosti - ne. Nemají to zapotřebí. Na stromy, skrze jejich povrch, kůru, nejsou nijak interně napojené. Žijí přisedlé na jejich povrchu, to ano, ale necítí potřebu nějak pronikat do hloubky. Ostatně, nemají ani čím. Nemají totiž žádné kořeny, vlášení a kořínky, kterými by se mohly nějak napíchnout. Jen se přidržují jejich zbrázděné plochy svými stélkami, jako podložky.
Nizozemsko je údajně jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě a právě holandské zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty. Jenže právě plán snížit drasticky emise dusíku a amoniaku do roku 2030, čili roku takzvaného Green Dealu, zvedl farmáře ze židlí. Vláda jako by dle nich vzbuzovala dojem, že vůbec nedomyslela možné sociální dopady takového kroku.
Hnojit hned brzy na jaře jahody je nezbytné stejně jako další péče, bez které bychom se bohaté úrody nedočkali. Navíc od jahod očekáváme také příjemnou vůni a chuť a těch bez dostatečné péče také nedosáhneme, tedy ještě s pomocí sluníčka a vody, nejlépe dešťové. Kromě hnojení musíme na jaře jahodníky také ošetřit, okopat a ochránit před škůdci.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Australan Hussam Saraf narouboval deset různých plodů ovoce na jediný strom, čímž se stal novým držitelem Guinnessova rekordu. Konkrétně ze svého zázraku sklízí dvě odrůdy švestek, dvě odrůdy nektarinek, dvě odrůdy broskví, jednu meruněk, višní, mandlí a hybridu meruněk a broskví.
Čím letos ozvláštnit štědrovečerní sváteční tabuli? Sušené datle, fíky a tuzemské křížaly, to má o Vánocích na stole snad každý. Vlašské a lískové ořechy, madle, pistácie, ořechy kešu a para, arašídy, to je již také známá, i když dost drahá klasika. Ale co dál? Když budete chvíli pátrat, narazíte na delikatesu jménem ořechy piniové. I když, o ořechy vlastně vůbec nejde. Jsou to vlastně semena sbíraná z borovic. Na druhou stranu jsou však všechny ořechy semeny.
Že jsou vlašské ořechy prospěšné pro naše zdraví, ví určitě každý. Že se bez nich neobejde mnoho dobrot včetně některých druhů vánočního cukroví, o tom také nemá smysl diskutovat. Ale že lze využít i skořápky? Jak si pomoci při dobývání chutných a zdraví prospěšných látek jader vlašských ořechů? A jak vlašské ořechy uchovávat, aby vydržely co nejdéle?
Když stojíte pod jabloní a řekne se mošt, znamená to obvykle na počátku šťávu z jablek. Ovšem to, jak se k ní dostat, už tak jednoznačné není. A podobné je to i s jejím dlouhodobým skladováním, konzervací. Každý má svůj recept.
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Do 1. listopadu, kdy oficiálně začíná doba vegetačního klidu, profesionální zahradník a ovocnář nerýpne do země, aby pro svého zákazníka vydobyl prostokořenný ovocný stromek či keř. Přijeďte za 14 dní, řekne vám po půlce října a vysvětlí, že v opačném případě by mu hrozila i pokuta. Především však jde o etiku.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Podzimní úprava růstu révy vinné je dokonalou ukázkou přímo babylonského zmatení jazyků. A zatímco se jedni na slovo vzatí odborníci chytají za hlavu, druzí vašemu počínání jen moudře přikyvují. Z čeho ten nesoulad pramení?
Hrušky nyní sklízí, kdo může, tedy pokud se mu nějaké urodily. Tyto sladké a šťavnaté plody jsou výborné čerstvé i zavařené, sušené i kandované, navíc jsou velice zdravé. Ideální třeba jako podzimní svačina pro školáka, ale i jeho rodiče. Jak hrušky správně skladovat, abychom si na nich mohli pochutnávat co nejdéle?
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.