Kam patří stromy v historických centrech měst a kam už ne? Jaké vybírat a jak o ně pečovat?

Kam patří stromy v historických centrech měst a kam už ne? Jaké vybírat a jak o ně pečovat?

Jeden z posledních webinářů programu Adapterra Nadace Partnerství se zaměřil na prostorová, technická a památková omezení při výsadbě dřevin v historických centrech měst. Ta jsou často památkově chráněna, je proto třeba vědět, jak vybírat vhodné dřeviny a výsadbová místa, ale i jak pečovat o půdu a dešťovou vodu. Webinář se proto věnoval zásadám výsadeb v památkově cenných lokalitách a také zkušenostem z přípravy a návrhu projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni. Hlavním cílem webináře bylo ukázat, jak stromy vysazovat, aby pomáhaly klimatu, přitom však nenarušily historický charakter místa.

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.

Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím

Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím

Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.

Velikonoční zahrada a výzdoba. Jaké rostliny a květy symbolizují Velikonoce?

Velikonoční zahrada a výzdoba. Jaké rostliny a květy symbolizují Velikonoce?

Velikonoce jsou významným jarním svátkem nejen křesťanským, ale i lidovým. Pestrá směs pohanských tradic spojených s vítáním jara, plodností a koncem zimy je o Velikonocích kombinována se zvyky a tradicemi křesťanskými. Křesťané slaví 50 dní, mylně je období křesťanských Velikonoc laiky vnímáno jako 4 dny od Zeleného čtvrtku do Velikonoční neděle (Hodu božího), zatímco vrcholem lidových tradic a veselic je Velikonoční pondělí. O rostlinách a květinách sice velikonoční zvyky přímo nehovoří, přesto s nimi však máme Velikonoce přímo spojované. Které to jsou a proč?

Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?

Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?

Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?

Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?

Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?

Zatracené zákazy! Jaké zákazy, příkazy a vyhlášky si běžně neuvědomujeme?

Zatracené zákazy! Jaké zákazy, příkazy a vyhlášky si běžně neuvědomujeme?

Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?

Komerční sdělení
Nová zahrada v Posázaví. Přírodě blízký prostor, kde se les, svah a fantazie setkávají v harmonii

Nová zahrada v Posázaví. Přírodě blízký prostor, kde se les, svah a fantazie setkávají v harmonii

Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.

Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?

Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?

Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.