Na začátku bylo semeno. Korporátní kontrola trhu se semeny je drahá a pro svět nebezpečná

Na začátku bylo semeno. Korporátní kontrola trhu se semeny je drahá a pro svět nebezpečná

Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.

Skleněný dům Pirque hýčká tropické rostliny jižně od Santiaga de Chile

Skleněný dům Pirque hýčká tropické rostliny jižně od Santiaga de Chile

Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.

Past na zloděje? Pozor, ať místo něj neskončíte v poutech vy

Past na zloděje? Pozor, ať místo něj neskončíte v poutech vy

Na to, že jste četli něco o pastech v titulku, raději hned zapomeňte. K líčení nějakých nástrah na zloděje se české zákony nestaví vstřícně. Přesto svůj nemovitý majetek skrze cosi, co se dá velmi volně nazvat pastmi na zloděje, chránit lze. Čím a jak?

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Okrasa, užitečný přítel, nebo zbytečnost pro zlost? Jak si v zahradě poradit se sněhem

Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?

Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?

Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?

Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Kdy odzdobit vánoční stromek a uklidit venkovní dekorace?

Kdy odzdobit vánoční stromek a uklidit venkovní dekorace?

Už je to za námi. Silvestrovské veselí pominulo, chleba do rána nezlevnil a do práce se zatím musí vstát stejně jako loni a předloni. Takže by se hodilo z oné bývalé vánoční slávy nějak elegantně vycouvat zase zpět do normálu. Patří k tomu úklid, odzdobení stromečku a vánočních dekorací, stejně jako vhodný způsob likvidace rostlinného odpadu.

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Superpotravina budoucnosti? Obyčejný žabinec, správně okřehek. Živit se jím mohou i astronauti

Superpotravina budoucnosti? Obyčejný žabinec, správně okřehek. Živit se jím mohou i astronauti

Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?

Pomáhají parky zvyšovat nebo snižovat kriminalitu měst?

Pomáhají parky zvyšovat nebo snižovat kriminalitu měst?

Jednoznačnou odpověď v článku nehledejte, spíš potvrzení toho, co už jste si mysleli. Ať už věříte, že městské parky se stávají rejdištěm nekalých živlů anebo soudíte, že pohodě a bezpečí prospívají. Příklady ze zahraničí totiž potvrzují obojí.

Největší česká vertikální zahrada ukazuje fascinující možnosti zelených fasád

Největší česká vertikální zahrada ukazuje fascinující možnosti zelených fasád

Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Kolik zázvorů znáš, tolikrát jsi člověkem. Poznejte všechny zázvory světa

Kolik zázvorů znáš, tolikrát jsi člověkem. Poznejte všechny zázvory světa

Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.

Největší rostlina na světě tvoří podmořskou louku velkou 200 čtverečních kilometrů

Největší rostlina na světě tvoří podmořskou louku velkou 200 čtverečních kilometrů

Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.

Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“

Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.

Hlasování veřejnosti o Alej roku právě odstartovalo. Vyberete si tu svou?

Hlasování veřejnosti o Alej roku právě odstartovalo. Vyberete si tu svou?

Alej dubová, platanová, březová, sakurová, lipová, javorová, břestová, jírovcová a jiné? Prastará nebo nedávno vysazená? Celkem bylo v letošním 15. ročníku ankety Alej roku nominováno 59 alejí ze čtrnácti krajů České republiky. Kterou z nich si vyberete? Hlasovat pomocí online formuláře můžete ZDE.

Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest

Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest

Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.