Rostliny, dřeviny - články, návody, rady a tipy

Než začnete stěhovat půl terasy do obýváku: První noční mrazík vyřeší trik z prádelníku

Konec léta mívá zrádný scénář. Přes den ještě chytáme bronz, ale meteorologická aplikace už varuje, že teploměr v noci nebezpečně olízne nulu. Většina pěstitelů v panice tahá těžké terakotové truhlíky přes práh a mění obývák ve skladiště. Přitom jde o zbytečnou dřinu – před jednorázovým teplotním šokem ochrání zeleň věc, kterou má každý v prádelníku: vyřazené bavlněné povlečení, prostěradla a jiné prodyšné textilie.

Myslíte, že už jste na pletí staří? Kdepak, vaše záda vidí problém jinde

Na špatně položenou otázku se správná odpověď nehledá dobře. Ta špatná otázka v tomhle případě zní: „Kdy už jste příliš staří na vytrhávání plevele?“ A správná odpověď? Ve skutečnosti vůbec nesouvisí s vaším věkem. Ale s vaší technikou vytrhávání a pletí.

Od babiččiných plátěných uzlíčků po současný zářijový sběr: Jak si zajistit vlastní osivo

Než regály hobbymarketů zaplavily uniformní lesklé sáčky s hybridními semeny, bylo semenaření pro české hospodyně a pěstitele otázkou naprosté samozřejmosti i holého přežití. Tradice uchovávání vlastního osiva sahá hluboko do historie selského hospodaření a venkovských zahrad. Semena se předávala z generace na generaci v pečlivě popsaných papírových kornoutech, plechových krabičkách od bonbonů nebo plátěných pytlících zavěšených na suché půdě. Ženy instinktivně vybíraly ty nejranější, nejchutnější a nejodolnější plody, čímž vznikaly unikátní krajové odrůdy přizpůsobené typu půdy a odolné vůči místním chorobám. Adaptované na specifické mikroklima dané lokality, často jenom jedné vesnice.

Nastává čas prostokořených sazenic: Zkuste mandloň a další otužilou exotiku

S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.

Zalévání na podzim nekončí. I v září je vláha zapotřebí

Podzim je tady. Takže už je čas konečně namotat hadice a odstavit je do kůlny k zazimování, stejně jako konve? Určitě ne. I když se to může zdát kontraintuitivní, i na podzim je na zahradě co zalévat. Vlastně si toho teď o vodu říká docela dost. Byť je tedy „útlum zálivky“ opravdu na programu, se zaléváním ještě zdaleka nekončíme.

Zářijový zlom v zahradě: Proč právě teď rozhodujete o úrodě příštího roku

Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Proč zkušení zahradníci sázejí trvalky právě v září? Podzimní půda skrývá tajnou výhodu

Zatímco hobbymarketové letáky tlačí jaro jako jediný správný čas na osázení zahrady, zkušení zahradní architekti a trvalkáři dělají pravý opak: to nejcennější sázejí v září a říjnu. Klíčový proces se neodehrává na povrchu, odehrává se o dvacet centimetrů hlouběji. Půda má totiž na rozdíl od vzduchu obrovskou tepelnou setrvačnost.

Zahrady Appelternu: Od odvážného experimentu na půl hektaru po největší zahradní inspiraci Evropy

V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.

Velký průvodce zazimováním trvalek: Které druhy nenechat napospas mrazu a jak je správně ochránit

Zatímco většina běžných trvalek zvládne středoevropskou zimu bez sebemenšího zásahu, existuje početná skupina zahradních klenotů, které by bez cílené podzimní péče jaro nespatřily živé. Úhyn rostlin přitom málokdy způsobuje holomráz sám o sobě. Hlavními viníky bývají zimní přemokření těžké půdy, hniloba kořenového krčku pod mokrým sněhem, střídání mrazu s prudkým zimním sluncem nebo vymrzání mělce uložených hlíz.

Zelené poklady mrazu navzdory: Botanické rarity, které promění českou zahradu v exotické arboretum

Touha po neokoukaných tvarech, sytých barvách a nevšední architektuře rostlin už dávno nemusí končit u choulostivých exotů, které je nutné na podzim pracně stěhovat do zimních zahrad. Šlechtitelský pokrok a cílený sběr z horských oblastí světa přinášejí druhy, jež klamou tělem: vypadají jako z vlhkého subtropického pralesa nebo asijského chrámu, ale bez zaváhání snesou středoevropské mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů. Pojďme si některé z vlajkových lodí takové nabídky představit.

Zlatá hodina zahrady: Když se krása učí v září zpomalit

S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.

Mrazuvzdorný kaktus kolonizuje Pálavu: ze skalek nadšenců unikl vetřelec, který dusí vzácné stepi

Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.

Věčné chemikálie míří na talíře: Nové PFAS pesticidy zachraňují úrodu, ale děsí toxikology

Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.

Neříkejte jim plevel! Co o vaší zahradě prozradí nechtění nájemníci

Přiznejme si to: pro většinu z nás je pohled na pampelišku v anglickém trávníku osobní urážkou. Bereme do rukou motyky či různé vytrhávače plevele, ladíme strunové sekačky a někteří tasí i těžkou chemii. Jenže co když ti zelení vetřelci nejsou divocí nájezdníci, ale spíše bezplatní zahradní konzultanti a přírodní záchranáři?

Lípa srdčitá trpí suchem. Města hledají stromy pro nové klima

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Hostina pro včely i vizuální nádhera: Proč byste neměli po odkvětu všechno hned ostříhat?

Zlatavé paprsky babího léta, ranní mlha a v ní třpytivé pavučiny zachycující první kapky rosy. Přelom léta a podzimu přináší na zahradu neopakovatelnou atmosféru. S koncem sezóny však mnoho zahradníků podlehne pokušení dát vše do „pořádku“ – vytáhnout nůžky, ostříhat trvalky až u země a pohrabat každý spadlý list. Chyba lávky!

Okrasná spárová zahrada je o přípravě na budoucí suchá léta. Práce s ní se vám vyplatí

Letošní léto bylo suchem i teplotami extrémní. Na otázku, zda se bude něco takového opakovat i napřesrok, zatím nikdo jistou odpověď nemá. Ovšem šance, že příští prázdniny budou podobně vyprahlé, je značná. Dá se na to vůbec nějak připravit? Určitý recept na sucho slibuje takzvaná spárová zahrada. Péči jí věnujete hlavně při pracném zakládání, ale pak už se o sebe umí postarat sama.

Hrozba pro české včely: Sršeň asijská na Mělnicku a jak ji včas rozpoznat

Český svaz včelařů, z. s., varuje včelaře i veřejnost před šířením invazní sršně asijské (Vespa velutina). Tento obávaný dravý hmyz představuje přímou hrozbu pro tuzemská včelstva, která dokáže masivně lovit a zcela zdecimovat. V současnosti probíhá intenzivní pátrání po hnízdě na Mělnicku, na kterém se podílejí odborníci i Hasičský záchranný sbor.

Zázrak na jezeře Lago Maggiore: Jak rod Borromeo proměnil holou skálu v barokní drahokam Evropy

Představte si nehostinný, skalnatý ostrůvek v Severní Itálii, na kterém žije jen hrstka rybářů. Píše se rok 1632 a vlivný šlechtic Carlo III. Borromeo se rozhodne pro téměř šílený projekt: vybudovat na tomto kusu kamene monumentální palác a visuté zahrady, které vytřou zrak celé evropské smetánce. Výsledek? Isola Bella (Krásný ostrov) – barokní div světa, který okouzlil Napoleona, Wellingtona i Dickense a dodnes vyráží dech cestovatelům z celého světa. Pokud hledáte cíl pro nezapomenutelný výlet, právě jste ho našli.

Nejčtenější články