Zahrada - články, návody, rady a tipy, stránka 3

Našli jste na zahradě obří podivnou sršeň? Sršní můry se bát nemusíte

Syn běhal s kamarády po zahradě a křičí: „Nalítával na mě divnej brouk, vypadá to jako sršeň. Včera taky a vzadu lezou po dřevě.“ Máchal rukou okolo hlavy a já viděl jenom, jak kolem něj prolétlo něco velkého. Zdálo se mi, že je to větší než sršeň, ale nebylo. Nesytka sršňová může měřit oproti maximálním 55 mm našich běžných sršňů až 29 mm a rozpětí křídel má až 48 mm. Větší než sršeň tedy rozhodně není, ale velká je přesto dost.

Kvíz: Otestujte se, jací jste zahradníci. Maximum bodů znamená, že skvělí

O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?

Natrhej si vlčí bob, pomůžeš přírodě. Nezvyklý slogan se toulá napříč internetem

S vlčími bobky, které jen tak někdo nenajde, nemá slogan nic společného. Jde o vlčí bob mnoholistý nebo také lupinu mnoholistou, invazní plevel, který sice nádherně kvete, ale decimuje původní rostlinstvo už i v Krkonoších, nejen na Šumavě a v nížinách. Navíc je smrtelně jedovatý pro lidi i zvířata, především semena. Pracovníci národních parků museli proti této invazi nějak zasáhnout, rostlina se totiž nesmí hlavně dál vysemeňovat. A právě v Krkonošském národním parku vymysleli zajímavý způsob. Sami trhají a rozdávají nádherně rozkvetlé kytice vlčího bobu a nabádají lidi, aby v přírodě dělali to samé.

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Jak přežít léto na zahradě. Postarejte se nejdřív o sebe, teprve pak myslete na rostliny

Horko, že se nechce ani myslet. Práce na zahradě ale nepočká a jen to, že na ní panují úmorné teploty, není omluvenkou. Jak tedy přežít léto na zahradě, když je vedro k zalknutí?

Kvíz: Víte, co vás v létě kouše, saje, rdousí? Otestujte svou znalost otravných hmyzáků

Léto je v plném proudu. V trávě, ve vodě, ve vzduchu nebo třeba v hotelovém pokoji na nás číhají různé kousavé potvory. Některé nás bodnou či štípnou, jiné se přisají a nepustí. Poznáte je všechny? Pojďte si udělat kvíz.

Vedro ve skleníku? Stínění barvou nemusí být nudné, malujte vápnem na sklo

Na zahradě nám stojí bytelný skleník a okurkoviště (okurkárium, „domeček“ pro okurky), které se jenom rychle „spíchlo“ ze starých oken, prken a trámků. Jenže za veder je třeba jejich prosklení nějak stínit. Obcházeli jsme se ženou okolní zahrádky a narychlo načmárané pruhy a různé klikatiny štětkou namočenou ve vápně, případně pravidelnější vlnovky, nebo větší zabarvené plochy, nás neuspokojily. Nabídka e-shopů také ne. Řešení se ale našlo rychle.

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Palác plný zábavy. Rodinné centrum z Číny slouží dětem

Peklo má mnoho podob. A některé z nich přitom vypadají docela civilně a lidsky, než je tedy poznáte zblízka. Názorným příkladem takového ďábelsky vypadajícího místa pak může například být rodinný park Neobio v čínském Minhangu. Pro děti je bezpochyby splněným snem, ale dospělé může týrat více než výhně a kotle pekelné. Myšleno je to samozřejmě s nadsázkou, ale zkuste na takovém místě vydržet s dětmi dlouhé hodiny.

Nerostou, jak mají? Nejčastější problémy rostlin ve vyvýšených záhoncích

Vyvýšené záhony jsou oslavovány jako nefalšovaný hit sezóny. Možná jste na ně letos vsadili i vy. A dost možná právě zjišťujete, že vám to s nimi nejde tak, jak jste si představovali. Mají totiž spoustu kladů, ale pojí se s nimi též několik neduhů.

Domácí mazlíčci na cestách. Jak s nimi absolvovat letní dovolenou, aby netrpěli?

Cestování je dobrodružstvím především pro nás lidi. A to ještě ne pro každého. Pro domácí mazlíčky, tedy na mysli mám hlavně pejsky, se může letní dovolená stát utrpením. Už jen proto, že je vláčíme do exotických končetin, kde se neumí orientovat, nepoznají mnohá nebezpečí a také trpí vysokými teplotami, dokonce v kombinaci s úmornou vzdušnou vlhkostí. Co ale dělat, když se přece jen rozhodnete vzít psíka proti jeho vůli s sebou?

Jak správně čistit zahradní gril a jak často, aby grilování bylo bezpečné?

Zahradní grily jsou obvykle jednoduchá mechanická zařízení, výjimku představují grily elektrické a plynové, u kterých je palivem elektřina, nebo plyn, ovšem čistit je musíme také. Proč? Především proto, že na roštech a jiných grilovacích plochách se usazují zbytky potravin a mastnoty, které se rychle kazí. Ano, sice různé choroboplodné zárodky novým rozpálením grilu zlikvidujeme, ale pochoutka to pak příliš velká není. Nějaký ten zbytek staré potravy se může připálit k té nové. Ňam! Grily se prostě musí čistit. Všechny. Ale jak?

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Barevnost v zahradě není nutnost

Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.

Používáte pro pěstování substrát s hnojivem? Není to úplně dobrý nápad

Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Vypadají krásně, dají se jíst. Jak vypadají rostliny, které potěší oči i žaludek?

Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!

Vaše otravná zahrada. Víte, co všechno je na ní jedovaté?

Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.