Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.

Letní řez peckovin: Proč vzít nůžky do ruky hned po sklizni anebo i při ní

Letní řez peckovin: Proč vzít nůžky do ruky hned po sklizni anebo i při ní

Zatímco jádrovinám (jabloním a hrušním) vyhovuje podzimní a předjarní řez, u peckovin, jako jsou třešně, višně, meruňky, broskve nebo švestky, je situace zcela jiná. Ideální čas pro jejich řez nastává v plném létě, nejlépe ihned po sklizni plodů nebo ještě při ní. Tento krok má zásadní vliv na zdraví stromů, jejich vitalitu a bohatou úrodu v dalších letech. Pokud ale chcete letní řez peckovin ovládnout na profesionální úrovni, musíte jít dál než jen k prostému prosvětlení koruny. Různé druhy peckovin totiž plodí na odlišném typu dřeva a vyžadují specifický přístup. Níže najdete podrobný rozbor fyziologie hojení, detailní postupy pro jednotlivé ovocné druhy a nejčastější chyby, kterých se pěstitelé dopouštějí.

Dostanou se skutečně svítící petúnie i na české balkóny? A jak je možné, že svítí?

Dostanou se skutečně svítící petúnie i na české balkóny? A jak je možné, že svítí?

Firefly Petunia (petúnie „světluška“) je bez nadsázky svatým grálem moderní botaniky a zahradního designu. Jde o vůbec první komerčně dostupnou, geneticky modifikovanou okrasnou rostlinu, která nepřetržitě a viditelně svítí vlastním světlem bez jakýchkoli chemických přísad či UV lamp. Zatímco dřívější pokusy o svítící flóru vyžadovaly speciální gely nebo zářily jen pod mikroskopem, Firefly Petunia představuje skutečný průlom, který si dnes lidé běžně dávají do truhlíků na terasách. Bohužel ale zatím pouze v USA, protože Evropa se striktně brání geneticky modifikovaným organismům (GMO). Dočkáme se „světlušky“ i u nás?

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?

Komu patří voda ve studni? Vy to nejste, i když je studna vaše a na vašem pozemku

Komu patří voda ve studni? Vy to nejste, i když je studna vaše a na vašem pozemku

Téma vlastnictví vody ve studni bývá často předmětem sousedských sporů i nedorozumění. Právní realita v České republice je přitom jednoznačná: voda ve studni nepatří majiteli pozemku, na kterém se studna nachází. Podívejme se podrobně na to, jak český právní řád vlastnictví a užívání podzemní vody upravuje vaše práva a povinnosti.

Jak pojišťovny mění povodňové mapy: Co to znamená pro váš dům a peněženku?

Jak pojišťovny mění povodňové mapy: Co to znamená pro váš dům a peněženku?

Způsob, jakým pojišťovny v Česku posuzují riziko velké vody, prochází zásadní proměnou. Zatímco dříve stačilo, že váš dům stál v obecně definovaném „rizikovém čtverci“ na mapě, dnes pojišťovny přecházejí na mnohem detailnější bodový systém. Nové technologické modely dokážou hodnotit doslova každou nemovitost zvlášť podle její přesné GPS polohy.

Noční můra zelinářů: Jak zastavit dřepčíky dřív, než vám z úrody udělají cedník

Noční můra zelinářů: Jak zastavit dřepčíky dřív, než vám z úrody udělají cedník

Každý zahradník to zažil. Jeden den vysejete ředkvičky nebo zasadíte krásné sazenice košťálovin a o dva dny později najdete jen smutné zbytky listů, které vypadají, jako by skrz ně někdo střílel z brokovnice. Tento bleskový útok mají na svědomí dřepčíci – drobný, nenápadný hmyz, který dokáže během několika suchých a teplých dnů dohnat k šílenství i ty nejklidnější pěstitele.

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?

Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Déšť. Pro básníky zdroj melancholie, pro milence záminka ke sdílení jednoho deštníku, pro cyklisty sprcha v přímém přenosu, ale pro zahradníky? Logistická operace srovnatelná s vyloděním v Normandii. Od chvíle, kdy náš prapředek zjistil, že z nebe padá něco, po čem mu lépe roste jeho piplané obilí, se lidstvo snaží tu padající tekutinu polapit. A buďme k sobě upřímní – většinu historie to byla docela slušně lopotná groteska.

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Nakloní se přes plot, chvilku se rozhlíží a pak znalecky pokývají hlavou. Ne, nepřišli vám pochválit zahradu. Přišli vám dát dobrou radu. Sice prý děláte dobře Y, ale mohli byste dělat i X. A to by bylo, panečku, kdybyste dali na jejich doporučení. Zahradnická sezóna je, zdá se, v plném proudu. A spolu s těmi rostlinkami, které se vám úspěšně rovnají do řádků na záhoncích anebo vykukují z květináčů, se kolem najednou objevují i lidé, kteří to s vámi myslí opravdu dobře. Chtějí vám poradit.

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Barkitecture: Když mají váš pes a kočka v zahradě přednost

Barkitecture: Když mají váš pes a kočka v zahradě přednost

Všichni to dobře znáte. Investujete majlant do dokonalého anglického trávníku, načež váš čtyřnohý miláček během pěti minut usoudí, že nejlepším novým designovým prvkem je padesáticentimetrová kráterová zóna přesně uprostřed pozemku. Na místě, které shora zastiňuje obrovská trampolína. Místo neustálého (a předem prohraného) boje s přírodou a zvířecími instinkty ale internet ovládl nový trend: Barkitecture. Zjednodušeně řečeno jde o zahradní architekturu, kde jsou hlavními VIP klienty vaši mazlíčci. A ne, neznamená to, že máte udělat ze zahrady blátivé cvičiště. Barkitecture kombinuje zvířecí potřeby s vysokým estetickým standardem, takže sousedi nebudou koukat s hrůzou, ale se závistí.

Ve spolupráci s Remmers s.r.o.
Jak dokonale ochránit venkovní dřevo: Chytrý systém 3v1 bez zbytečného broušení

Jak dokonale ochránit venkovní dřevo: Chytrý systém 3v1 bez zbytečného broušení

Dřevěné ploty, pergoly, střešní podhledy, fasádní obklady nebo zahradní domky a nábytek dodávají našim zahradám přirozenou krásu. Právě v exteriéru však čelí extrémní zátěži: střídání vlhkosti, spalujícímu UV záření, dřevokazným houbám a dokonce i hmyzu. Chránit dřevo tradičním způsobem často znamená koupit tři různé přípravky, strávit dny natíráním a při každé renovaci povrch složitě brousit. Moderní technologie hybridních a olejových lazur 3v1 však celý proces zásadně zjednodušuje. Pojďme se podívat, jak natírat profesionálně a efektivně.

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.