Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Kolik vás stojí dusíkatá hnojiva? Spočítejte si náklady a ušetřete
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Vynikají obsáhlým sortimentem, vše mají pohodlně na jednom místě. Často za velmi příznivé ceny. To jsou ty hlavní důvody, z nichž pramení naše obliba hobbymarketů a velkoprodejen. Jsou pro nás tou první zastávkou, kterou při cestě za konkrétním zbožím plánujeme. Ale i tak jsou věci, které bychom si tu nejspíš kupovat neměli.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Venkovská usedlost v Dubu zaujala porotu České ceny za architekturu 2024 svým přístupem, ze kterého vzešlo originální a přitom do prostoru citlivě vsazené dílo. Někdo sáhne kvůli úsporám při řešení svého bydlení pouze po rekonstrukci staré chalupy, jiný ji zbourá a postaví novou, ale tady se všechno dělalo jinak. Původní chalupa byla citlivě opravena, přičemž zůstal i pohledově přiznán její původní duch a hmoty, zatímco hned vedle byl postaven nový dům určený pro bydlení, který architekti se starou chalupou propojili. Vznikl tak polouzavřený dvůr s novostavbou orientovanou na jih.
Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Předzahrádky, zahrádky, zahrady, parky. Malé i velké, skromné i honosné, přírodně i exotičtěji laděné. Zahrada je vlastně synonymem přírody, té lidmi přetvářené. A samotné slůvko zahrada má mnoho přívlastků (rajská, světa, kouzelná, bylinková, magická, zanedbaná, vypiplaná atd.). Zahrady samozřejmě dostaly i svou organizovanost, instituce, dokonce i soutěže a také se logicky promítají v umění a médiích. A právě na to jsme se v našem kvízu zaměřili.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Jsou pergoly, se kterými prostě nepohnete, zastřešené i nezastřešené. Jejich konstrukce je dřevěná, pevně ukotvená a poskytují stále stejnou porci stínu v závislosti na poloze žhnoucího slunečního kotouče na obloze. Přistínit si můžeme pouze díky trelážím a popnutí těchto pergol liánami, maximálního stínu pak dosáhneme zastřešením neprůsvitnou střešní krytinou (betonové a keramické tašky, případně plech, který se však nepříjemně zahřívá atd.). Regulovat však množství světla a stínu nijak nemůžeme. A pak jsou pergoly, kde je náhle všechno jinak.
Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Mohlo by se zdát, že hospodářský růst a udržitelnost nejdou dohromady. V jihomoravské firmě vyrábějící čaje a koření v biokvalitě jsou však přesvědčeni, že to jde. Svými principy a přesvědčením firma dokazuje, že řešením je zavádět krůček po krůčku sérii energeticky úsporných opatření.
Podle novely veterinárního zákona má být dlouhodobé uvazování psů trestným činem. Starostové obcí si však myslí, že je to úplně zbytečné. Mnoho lidí to už nedělá a ten, kdo to dělá dosud, své zvyky stejně nezmění. Většinou jde o staré lidi a generace uvazovačů psů prostě přirozeně vymřou.
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je zázvor lékařský léčivým zázrakem, ale ne všelékem, to ví určitě každý. Stejně jako, že jeho oddenek je oblíbeným kořením hořce pikantní chuti a při nadužívání může i škodit zdraví. Věděli jste však, že zázvor také patří mezi nejkrásněji kvetoucí květiny naší planety? A že se můžete jeho květenstvími, kterým dominují výrazné palisty, kochat i vy?
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Častým problémem zahrady ve svahu je splavování půdy. Zejména při silnějších deštích zanáší splavená zemina záhony nebo prostory kolem domu. Jak tento problém vyřešit? Na to jsme se zeptali Martina ze společnosti GEOMAT, kde mají se zpevňováním svahů letité zkušenosti.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.