Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
I když to tak z prohlášení čínských politiků vypadat nemusí, o tom, jak bude vypadat budoucnost, si v Pekingu nedělají iluze. Tamní populace totiž stárne a je nahloučená ve městech při východním pobřeží, zatímco zemědělská produkce je situována do vybydlených severozápadních regionů. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný. A protože zatím stranické plány na podporu porodnosti čínským kormidelníkům nevychází, snaží se alespoň inovovat zemědělskou praxi. Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Vypadají jako ta nejobyčejnější zelenina pod sluncem, ale skutečně je dopěstovat až k chutné úrodě není zdaleka tak snadné, jak se může zdát na první pohled. Snad proto se s nimi pojí pěkná řádka pochybných návodů, mýtů a polopravd, které dělají z okurky seté velkou mimořádnost.
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“
Přiznat vlastní chybu není snadné, ale je to třeba. S rašelinnými tabletami jsem se vážně netrefil. Za lákavě snadné řešení teď platím zahradou znečištěnou odpadem, který se zjevně moc rozkládat nechce.
Bájný mytologický pták Fénix se proplétá napříč národy a kulturami. Zajímavé je, že má vždy společnou svou smrt spálením a následné zrození ze svého popela. Tato symbolika nemůže být náhodná, Fénix je patrně jakožto univerzální symbol zrození jedním z archetypů lidstva. A když si představíme, jak udiveně lidé zírali na rychlou obnovu krajiny po požáru již před tisíci lety a mnohem dříve, je nasnadě, že symbolika vzniknout musela. A právě to se nyní děje na spáleništích lesů (požářištích) v Českém Švýcarsku. Obnova zde probíhá neuvěřitelně rychle.
Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.
Japonští zahradníci jsou proslulí po celém světě podobně jako třeba holandské tulipány a květinová burza. Japonci jsou vůbec zvláštní národ, vymysleli a zdokonalili umění pěstování bonsají, jejich proslulé zahradnické nůžky a pilky si kupují zahradníci napříč kontinenty, milují však také mechy, rozkvetlé okrasné třešně (sakury) a navíc vymysleli neuvěřitelný způsob, jak dostat na malé plochy více stromů. Totiž techniku daisugi. I když v tomto případě jsou vynálezci vlastně lesníci.
Někdy se vyplatí podívat přes plot nebo za hranice, a nasbírat tam trochu inspirace. V zahraničí se totiž učí zahradníci pěstovat a kuchaři využívat zeleninu, která je místně snadno dostupná, nenáročná na pěstování a přitom chutná. A některé exempláře by se uchytily i u nás.
Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Bez vůně, vodově mdlá v chuti, s nevýraznou texturou, podezřele bledá. Vyhnaná chemií hnojiv a pesticidů. Zkrátka nic dobrého k jídlu ani pro vlastní zdraví. Zeleninu vypěstovanou intenzivním způsobem ve vertikálních farmách lidé rádi nemají. Tedy jen pokud znají její původ. Jinak jim chutná dobře, když právě nevědí, co zrovna jí.
Listová zelenina ze zahrádky nemusí být jen pochoutka plná vitamínů. Spolu s ní se do kuchyně a na talíř mohou dostat také bakterie, které vás dokážou pořádně prohnat. Předejít se tomu dá docela snadno.
Orsej jarní neboli babí pysk je bylina, která dříve léčila kurděje, bradavice a hemeroidy, později se však upustilo od její aplikace na pokožku, protože mohla způsobovat nepříjemné puchýřky. Nedoporučuje se dokonce ani trhat. Stejně tak se upustilo od konzumace, protože je prostě jedovatá. Od středověku se tato rostlina používal jako účinný prostředek pro zastavení krvácení, proto také fungovala pro svou svíravou schopnost právě na hemeroidy. V každém případě jde však o krásně kvetoucí bylinku s pohlednými vejčitými listy, ke které se ale musíme sklonit hodně nízko, stonky nemá vyšší jak 15 cm.
V Asii neroste mnoho rostlin, s nimiž byste se dříve nebo později nesetkali na talíři. Připravují je tu s obdivuhodnou samozřejmostí a vytříbenou chutí, takže snadno přehlédnete, co přesně vám servírují. Ovšem první setkání s pravým „japonským křenem“ si ale budete pamatovat. A možná vás ohromí natolik, že jej budete chtít pěstovat i doma. Jde to, když víte, jak na to.
Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.
Doba pro přesazování pokojových rostlin nastává již na konci zimy. Někdo si počká až do jara, jiný nelení a přesadí své pokojovky ještě předtím, než se na konci období vegetačního klidu zase probudí. Je to vůči nim nejšetrnější. Ovšem právě do minerálního substrátu můžeme přesadit jakékoli v interiérech pěstované či venku letněné rostliny kdykoli. Včetně bylinek. Naopak je přesazení do minerálního substrátu pro rostliny velkou vzpruhou, nikoli stresem.
Největším problémem naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu se ukázali být zemědělci. Tedy ti, kteří se vlastně podílí na klimatických změnách jednou z nejvyšších měr. Problémy se zemědělci začaly ve větším měřítku v Holandsku, kde se jim dokonce podařilo násilnými akcemi (blokace letišť, dálnic, hypermarketů a logistických center, pálení balíků slámy apod.) změnit politickou mapu země. Jenže data jsou neúprosná a jak je vidět, zemědělce není možné přesvědčit, aby se zapojili do záchrany planety a ambiciózních cílů evropských politiků. Ti proto přišli s přelomovým řešením.
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
