Zahrada - články, návody, rady a tipy

Ptačí hodinka 2026. Sýkora koňadra dál kraluje, kos černý se prodral dopředu a mizí zvonek zelený

Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Věžák, co nezestárne. Inspira SP může být kancelářemi i byty, vždy ale bude zeleným ostrovem

Na první pohled by neměla mít čím překvapit. Tu schopnost u budovy, která má přes dvacet podlaží a stojí uprostřed jedné z nejlidnatějších metropolí světa, totiž vídáme jen zřídka. Věžáky v brazilském São Paulo se nestaví kvůli kráse nebo nápadu, ale praktičnosti. Jenže budova Inspira SP, která se nachází v oblasti Paulista Avenue, na to jde jinak. Praktičnost funkce se tu mísí s chytrými nápady. A ekologií.

Butchartovy zahrady nesmíte v Kanadě minout, patří k nejkrásnějším na světě

Že by zrovna z Česka probíhal nějaký dovolenkový exodus právě do Kanady, to asi těžko. Přesto ale i tímto směrem mnoho lidí směřuje a třeba i pracovně. Pak vězte, že v Britské Kolumbii najdete místo, které se v článcích a anketách běžně objevuje mezi nejproslulejšími zahradami světa. Vznikly na místě bývalého vápencového lomu, který využívala místní cementárna rodiny Butchartových. Ovšem paní Jennie Butchartové se časem stěny již nevyužívaného lomu nelíbily a rozhodla se lom revitalizovat do podoby zahrady. Z okolní zemědělské půdy nechala navést tuny zeminy a začala budovat první část dnešních zahrad, takzvanou Sunken Garden (potopenou - zapuštěnou zahradu). Dnes je zahrad celkem pět.

Rezidence v olivovém háji. Cílem bylo zachovat dřeviny, stavba se musela přizpůsobit

Budoucnost se ještě nestala a těžko říct, co bude na Kypru za dvě nebo tři staletí. Skoro jistě už ale na těchto místech nebude stát rezidence, vybudovaná dnes architekty z Varda Studio. Tak dalece dnešní stavby nehledí. A právě to bylo důvodem, proč v místě zachovat olivovníky. Nebyl třeba jim potenciál jejich dlouhověkosti narušovat „pomíjivou“ stavbou.

Komerční sdělení

Jak vybrat a umístit venkovní bonsaje?

Zahrada u rodinného domu už dávno není jen plochou pro trávník a pár ovocných stromů. Pokud hledáte prvek, který vaší zahradě dodá punc výjimečnosti a hloubku, jsou venkovní bonsaje ideální volbou. Tato „živá umělecká díla“ totiž dokážou proměnit i obyčejnou terasu v meditační oázu.

Zahrada v Počaplech ukázala, že nový dům nemusí mít plot. Pokud využijete a domodelujete svah

Zahrada v Počaplech využila terénní nerovnosti jako přírodní oplocení. Řešení je to na současné poměry novostaveb stavěných převážně na malých a rovných pozemcích dosti neobvyklé. O to více, že terén okolo nového domu musel být pro tento účel modelován. Výsledek je ale velice zajímavý a hlavně funkční. Byť byla zahrada realizována již v roce 2009 a 3. místo v anketě Zahrada roku získala v roce 2012, zaslouží si pozornost stále. Zahradu navrhla Martina Forejtová z Ateliéru Land05.

Nová Kunratická. Nejlepším Realitním projektem roku 2025 se stalo lesní město v Jizerských horách

Do podhůří Jizerských hor bylo projektováno novodobé lesní město, inspirované charakterem jizerskohorské krajiny i historickou architekturou Liberecka. Vlastně jde o největší rezidenční projekt v historii Libereckého kraje, který si ale nechal záležet především na souladu s přírodou. Vznikne plnohodnotná městská čtvrť obstoupená zelení. Městský život na dotek zeleně, hor i krajského města. Liberce.

Veteránský autobus přestavěný na dětské hřiště je nápaditý projekt z Číny

V parku Sanjiaodi, který se nachází v pekingské čtvrti Čchang-pching, dekonstruovala společnost XISUI veteránský model prvního čínského autobusu. A vytvořila z něj nový herní prvek na hřišti, které mohou využívat děti všech věkových kategorií. A těší i jejich rodiče.

Američané výbuchům stromů uvěřili. Jak je to s explodujícími dřevinami?

V Americe se nedávno doslova „roztrhl pytel“ s explodujícími stromy. Přidáme-li lidskou představivost spolu s touhou vydělat především na internetu co nejvíc peněz, přisypeme ingredienci schopností AI a manipulativní záměr s lidskou psychikou, za arktických mrazů spousta lidí ani nevylezla z domu. A když ano, ke stromům se vůbec nepřiblížili. Co kdyby to bouchlo! Jak vůbec může k něčemu takovému dojít? Snadno, lidský svět se už dávno zbláznil.

Největší záhada čínské archeologie. K čemu sloužily podzemní chrámy vytesané do pískovce?

Architektura může mít hluboký smysl pro humor, stejně jako archeologie. Někdy je to až jako nůž, který se vám zabodne mezi žebra a pořádně dloubne. Proboha, kde to vlastně žijeme? A co tady bylo před námi? Kdo zde žil, kdo tohle vytvořil? A proč? Záhadologové mají náhle prostřeno, jako by někdo rozložil prázdný pohádkový ubrousek a poručil mu čarovat. Co má pak teprve říkat obyčejný farmář, který tráví večery u svého jezírka a pořád mu vrtá hlavou, proč se generacemi jeho předků a sousedů nese pověst, že místní jezírka nemají žádné dno?

Nový genetický experiment slibuje „fialové blaho“. Zakousnete se do fialových rajčat?

Pojem FIALOVÁ CHUŤ se brzy možná ocitne jako reklamní slogan na našich zelinářských pultech. Kvůli fialovým rajčatům. Novému kultivaru obchodně nazvanému Purple Bliss.

Jak zvýšit odolnost budov a měst vůči krizím? Česká komora architektů vydala další TEZE ČKA

Odolnost vystavěného prostředí se stává klíčovým tématem současnosti. Česká komora architektů na tuto výzvu reaguje vydáním nových TEZÍ ČKA, které v deseti bodech shrnují zásadní principy, jak navrhovat, obnovovat a spravovat města a budovy tak, aby obstály v krizích a zůstaly dlouhodobě funkční.

I letos budeme vědět #jaknaklima. Nominace do soutěže Adapterra Awards právě odstartovaly

4. února skončilo přesně v 10:00 embargo na informace o zahájení nominací do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards. Ochrana klimatu a přírody bude mít i letos své hrdiny, už osmým rokem v řadě. Nominujte svůj zajímavý projekt, začít můžete právě nyní (4. února 2026), nominace budou uzavřeny po 11. březnu 2026.

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva

Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.

Jste pán nebo paní ohně? Jestli opravdu víte, jak správně topit dřevem a neplýtvat, ukáže náš kvíz

Plápolající oheň v kamnech s prosklenými dvířky nebo v krbu, to není jenom romantika, výmysl útlocitných duší. Především jde o teplo a palivo, které toto teplo vytváří, a kterým můžeme stále ještě topit i v kotlích. Pro mnohé z nás je dřevo dosud relativně dostupným a ekonomicky smyslupným zdrojem tepla. Používáme ho ale správně? Nevhodné dřevo a způsob vytápění zvyšují náklady, znečišťují spotřebiče i spalinové cesty. Přesvědčte se v našem kvízu, že vám právě palivové dřevo říká „pane/paní“.

Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů

Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.

Pochutnáme si na hmyzu? Zase tak brzy to nebude

Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.

Malý domek postavili ze staré chaty poškozené letní bouří. Líbí se vám řešení pro okraj Prahy?

Skalní chataři to sice nevidí rádi, ale i přestavbou staré chaty může vzniknout rodinný dům. Tedy vlastně domek, který se okolním chatařským souvislostem příliš nevymyká. Tedy především kromě trvalého bydlení. Ale k tomu se už uchýlili právě i mnozí chataři. Na okraji Prokopského údolí v Praze vznikl totální přestavbou chaty ze 70. let 20. století malý rodinný dům. Jak se povedl? Posuďte sami.

Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody

Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.

Nejčtenější články