Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?
Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?
Jaro vtrhlo do našich luhů a hájů nebývalou silou. Kam se podíváme, vidíme už první posly tohoto snad nejkrásnějšího ročního období: drobné kvítky. I když, ony jsou tu s námi mnohé už velmi dlouho. Víte, jaké rostliny vás zdraví na vašich zahrádkách a během procházek po probouzející se krajině? Udělejte si kvíz.
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.
V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?
Jaro vtrhlo do zahrad. Čeká vás hodně práce. Ale víte, jak na to? Otestujte se v předjarním řezu dřevin: které stromy a keře stříhat, kdy začít a jak řez vést, abyste nepřišli o květy ani úrodu.
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
První předjarní bylinky v zahradě? Ne, opravdu nečekejte meduňku, šalvěj, libeček, tymián, levanduli a jiné výtečníky. Přesto ale ze zahrádky a přírody nepřijdete s prázdnou ani od konce února do půlky března. Některé na vás čekají pod zemí, jiné při jejím povrchu a další už rovnou vystrkují své „pichlavé růžky“ od dost výš, i když jenom v řádech centimetrů.
Vodní radovánky na vlastní zahradě? Jde to i bez chemie! Přírodní koupací jezírka jsou stále oblíbenější alternativou k bazénům.
Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.
Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.
Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.
Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.
Stručně a jednoduše. Pokud milujete tulipány a už jste se nemohli při pohledech z oken na bílou a mrazivou krajinu dočkat jara, nadělte si odměnu. Holandská květinová zahrada Keukenhof nabízí každé jaro miliony květů, které Holanďané vyvažují zlatem už od středověku. Navíc jde o druhou největší květinovou zahradu na světě a zároveň snad nejvoňavější místo, jaké kdy a kde vůbec můžete navštívit. Kdy je návštěva ideální? Tulipány kvetou již od března, ale největší nádhera se zde rozprostírá v dubnu. Až vás hlava rozbolí a oči budou přecházet.
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
O zimním a jarním (resp. předjarním) řezu dřevin se hovoří zároveň. Proč? Protože je pro takové zásahy do našich stromků, stromů a keřů vyhrazeno docela široké období mezi listopadem a dubnem. Zároveň se však doporučuje tento řez provádět nejlépe v únoru a březnu. Zimní a předjarní řez stromů a keřů jsou tedy vlastně tímtéž. Jde jenom o slovíčka a pojem PŘEDJARNÍ ŘEZ je ideální zkratkou. Co teď můžeme prořezávat, proč a jak to provádět?
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Nejdůležitějším prvkem této rekonstrukce nebyla samotná stavba, ale zahrada, která ji obklopuje. Majitelka detroitské rezidence vtiskla krajině během čtyř dekád osobitý charakter a architekti ze studia Disbrow Iannuzzi jej promítli do nové podoby domu.
Únor je sice v zahradě ještě obdobím odpočinku, přesto se však již ozývají první poslové blížícího se jara. Zvlášť teď, když se výrazně oteplilo, je vhodné se podívat, co na své zahrádce můžete udělat už teď.
Kdo by neznal sněženky. Už od útlého dětství nás provází jarem. Každé malé dítě se ptá, jak je možné, že vyrůstají a kvetou skrz studivý, ledový sníh. Jako by si v něm udělaly otvor, mnoho otvorů, každá zvlášť. A skutečně je to tak, sněženky si dovedou sníh rozehřát, rozpustit. Dokonce si poradí s mrazem i rozkvetlé, lehnou si na zem, zhroutí se, ale hned za oteplení se zase postaví a kvetou dál. Zotaví se. Sněženky jsou fenomén, první z květů jara, potrava hmyzu, sběratelská vášeň, žhavá obchodní komodita i slavnost. A jeden malý sněženkový festival se letos koná i u nás.
Hybridy (F1) jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
