Zahrada - články, návody, rady a tipy

Co s vyhozenými plasty zamořujícími planetu? Mohou je sežrat superčervi

Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.

Skleník jako kuchyně. Projekt, který mění pohled zahradníků na svět kolem nich

Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.

Vejce nad zlato. Proč jsou tak drahá, čím jsou cenná a jak poznat kvalitní?

Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.

Už žádný kravál. Krajinářský tankodrom chrání zástavbu v okolí nizozemského letiště

Bydlet někde na dohled od letiště, to není zrovna dvakrát příjemný zážitek. Pokud tedy náhodou nebydlíte u nizozemského Schipholu. Tam už totiž rozlouskli, jak nepříjemný hluk nenáročným způsobem utlumit. Potřebovali k tomu ale spoustu bagrů.

Chováte pejska? Může potřebovat krevní transfuzi a pomůže vám kampaň Štěkni to dál

Máte doma pejska ve věku 2 až 8 let, který má mírnou povahu a váží více jak 20 kg? Pak se může stát zachráncem jiných psích životů darováním krve. A na oplátku může krev jiného psa pomoci tomu vašemu. Když už je totiž krev třeba, není čas hledat dárce. Určitě nechcete slyšet, že váš čtyřnohý kamarád potřebuje krev, aby přežil, ta však není k dispozici. Psi mohou potřebovat krev stejně jako lidé, ale psí.

Pomáhají parky zvyšovat nebo snižovat kriminalitu měst?

Jednoznačnou odpověď v článku nehledejte, spíš potvrzení toho, co už jste si mysleli. Ať už věříte, že městské parky se stávají rejdištěm nekalých živlů anebo soudíte, že pohodě a bezpečí prospívají. Příklady ze zahraničí totiž potvrzují obojí.

Nové nápady je třeba zkoušet. Vodní stavby Delta Works se testovaly na modelech v lese

Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.

Pod černobylským sarkofágem žije houba živící se radioaktivitou. Poletí s námi do vesmíru?

Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.

Největší česká vertikální zahrada ukazuje fascinující možnosti zelených fasád

Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Plošný zákaz ohňostrojů se dotkne i fotbalových fanoušků. Na Spartě si ani „neškrtnou“

Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma. A třeba na pražské Spartě si v rámci fotbalových zápasů a souvisejících oslav už nezapálí ani „rachejtličku“, zatímco na Slavii mohou ze střechy stadionu odpalovat, co chtějí. Ne nechceme vzbuzovat ještě větší nenávist mezi fotbalovými „ultras“, tak to prostě je. A letošní Silvestr? Ohňostrojů rozhodně ubude. Za odpálení pyrotechniky v ochranném pásmu a v místech, kde to zakazuje místní vyhláška, hrozí pokuta až 100 tisíc korun ve správním řízení, na místě to bude až deset tisíc.

Dům pro Julii. Českou cenu za architekturu získal první dětský hospic

Kromě šesti nejlépe hodnocených staveb byl v anketě Česká cena za architekturu zvolen také hlavní vítěz. A jím se letos stal Dům pro Julii. Nejenže je to krásná a výjimečná stavba, ale také má velice silný příběh, proto zřejmě došlo k nevídanému. Odborná porota se shodla s veřejností. Ano, Dům pro Julii si zvolila za nejlepší český architektonický počin svým hlasováním jak veřejnost (letos mohli lidé hlasovat poprvé), tak odborní hodnotitelé, kteří osobně navštívili všech 25 finalistů.

Kolik zázvorů znáš, tolikrát jsi člověkem. Poznejte všechny zázvory světa

Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.

Největší rostlina na světě tvoří podmořskou louku velkou 200 čtverečních kilometrů

Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.

Pro nový život, pro naději. Projekt bydlení pro bezdomovce z LA září barvami

Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.

Pohroma jménem svilušky. Jak se jich zbavit a čeho se vyvarovat? Na klasické mýdlo zapomeňte

Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.

Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.

Za mrazů je ptačí pítko v zahradě důležité. Jak ale zajistit, aby voda nezamrzala?

Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?

Vodním tokům a přehradám chybí voda, ale půda je nasycena. Je tedy sucho, nebo není?

Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?

Srdečné pozdravy z Amazonie. Pupunha je soběstačný dům z pralesů

Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.

Nejčtenější články