Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.
Jaro vtrhlo do našich luhů a hájů nebývalou silou. Kam se podíváme, vidíme už první posly tohoto snad nejkrásnějšího ročního období: drobné kvítky. I když, ony jsou tu s námi mnohé už velmi dlouho. Víte, jaké rostliny vás zdraví na vašich zahrádkách a během procházek po probouzející se krajině? Udělejte si kvíz.
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
Foukané vánoční ozdoby, jízda králů, loutkářství, masopust, modrotisk, ruční výroba skla, slovácký verbuňk, sokolnictví a vorařství. Tato slova představují takzvané nehmotné kulturní dědictví naší země, které bylo zapsáno v Seznamu UNESCO. Kromě toho jsou však v UNESCO zapsána i celá historická centra měst a významné památky, především architektonické. Které to jsou? Připomeneme vám je v našem kvízu.
Mít k dispozici vlastní kousek exteriéru je v dnešní době výhra. Ať už jde o prostornou terasu u rodinného domu, nebo menší městský balkon, vždy chceme vytvořit pohodlné místo pro relaxaci. Majitelé menších prostor však často narážejí na problém. Jak vměstnat maximální pohodlí na minimální plochu, aniž by prostor působil stísněně? Odpovědí jsou moderní materiály a variabilita.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.
Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.
Bydlet někde na dohled od letiště, to není zrovna dvakrát příjemný zážitek. Pokud tedy náhodou nebydlíte u nizozemského Schipholu. Tam už totiž rozlouskli, jak nepříjemný hluk nenáročným způsobem utlumit. Potřebovali k tomu ale spoustu bagrů.
Máte doma pejska ve věku 2 až 8 let, který má mírnou povahu a váží více jak 20 kg? Pak se může stát zachráncem jiných psích životů darováním krve. A na oplátku může krev jiného psa pomoci tomu vašemu. Když už je totiž krev třeba, není čas hledat dárce. Určitě nechcete slyšet, že váš čtyřnohý kamarád potřebuje krev, aby přežil, ta však není k dispozici. Psi mohou potřebovat krev stejně jako lidé, ale psí.
Jednoznačnou odpověď v článku nehledejte, spíš potvrzení toho, co už jste si mysleli. Ať už věříte, že městské parky se stávají rejdištěm nekalých živlů anebo soudíte, že pohodě a bezpečí prospívají. Příklady ze zahraničí totiž potvrzují obojí.
Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.
Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.
Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.
Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.
Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma. A třeba na pražské Spartě si v rámci fotbalových zápasů a souvisejících oslav už nezapálí ani „rachejtličku“, zatímco na Slavii mohou ze střechy stadionu odpalovat, co chtějí. Ne nechceme vzbuzovat ještě větší nenávist mezi fotbalovými „ultras“, tak to prostě je. A letošní Silvestr? Ohňostrojů rozhodně ubude. Za odpálení pyrotechniky v ochranném pásmu a v místech, kde to zakazuje místní vyhláška, hrozí pokuta až 100 tisíc korun ve správním řízení, na místě to bude až deset tisíc.
Kromě šesti nejlépe hodnocených staveb byl v anketě Česká cena za architekturu zvolen také hlavní vítěz. A jím se letos stal Dům pro Julii. Nejenže je to krásná a výjimečná stavba, ale také má velice silný příběh, proto zřejmě došlo k nevídanému. Odborná porota se shodla s veřejností. Ano, Dům pro Julii si zvolila za nejlepší český architektonický počin svým hlasováním jak veřejnost (letos mohli lidé hlasovat poprvé), tak odborní hodnotitelé, kteří osobně navštívili všech 25 finalistů.
Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.
Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.
Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
