Zahrada - články, návody, rady a tipy

Lesní koupaliště u Liberce ožilo, parta nadšenců mu vdechla nový život

V Liberci není mnoho možností, kam se vydat k vodě. To Liberečtí dobře vědí. Přitom bylo jenom kousek od Liberce torzo někdejšího koupaliště lesního. Znovu otevřené sice bylo v roce 2018, ale bez potřebného zázemí a 2 suché roky po sobě přinesly zhoršení kvality vody i snížení jejího množství. Na koupaliště lidé opět zanevřeli. Než se v roce 2020 našlo pár nadšenců, kteří začali doslova na koleni a s minimem prostředků koupaliště zvelebovat a stavět novou budovu plovárny. Výsledek vidíte na fotografiích, je nádherný, přitom jednoduchý a levný. Práce však ještě nekončí, v plánu jsou další realizace, například dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího.

Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest

Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.

Komerční sdělení

Atypické řešení zastřešení teras. Od sauny u lesa po atrium vysoko nad městem

Společnost Confico Trading, s.r.o. přináší řešení zastřešení a zasklení teras, která dalece přesahují běžné pojetí zimních zahrad. Specializuje se na atypické a technicky náročné realizace, kde je nutné spojit kreativní přístup, technické myšlení a smysl pro detail.

Bojíte se válečných hrozeb z východu? Zahradní bunkr do každé rodiny

Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.

Zahrádkáři v Česku neubývají, žijí zdravěji a mají lepší kondici. Založí politický subjekt?

Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.

Vídeň vyřešila zeleň na náměstí mobilní plošinou. Je to inspirace i pro nás?

Že je zeleň ve veřejném prostoru neřešitelný problém? Že lidé by ji chtěli, radnice měst by ji chtěli, všichni by strašně moc chtěli… ale není to možné, protože na ni není místo? Vídeň ukazuje, že místo výmluv se dají hledat i řešení. A projekt architektonického studia OpenFields velmi názorně ukazuje cestu všem, kteří se nebojí kreativních nápadů.

Toaleta nejen pro země třetího světa. Pohání ji houby, produkuje jakostní hnojivo

Připomíná to výlet do minulosti, který znovu absolvovat nechceme. Suché venkovní záchody, ty dřevěné budky doplněné v názvu o předponu „kadi“, nás skutečně nelákají a přidržujeme se jich jen jako toho nejnutnějšího řešení. Badatelé z kanadské univerzity ale návratu latrín fandí. Vylepšili je novým objevem.

Jak v zahradě využít jehličí? Patří do kompostu, lze je kompostovat zvlášť a hodí se k mulčování?

Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?

Pálené, hašené, drcený vápenec. Jaké vápno patří na podzim do zahrady?

Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?

Z kruhů v Brøndby se vám zatočí hlava. Zahrádkářská kolonie fascinuje

Na první pohled to vypadá jako podzemní vodou zavlažované kolonie v pouštích, anebo farmy akvakultur usazené u mořských břehů. Pásy zeleně mezi nápadnými kruhy ale vypovídají, že se nacházíme na souši. A na docela úrodném místě. Je to „zahradní město“, Brøndby Haveby.

Stromem roku je po roce opět dub. Prý pod ním kníže Oldřich potkal Boženu

Musela to být láska na první pohled, když sličná a prostá selka Božena, toho času v roli pradleny, uvízla v oku knížete Oldřicha. A podle pověsti to mělo být právě pod dubem, který se nyní stal s téměř 9 800 hlasy STROMEM ROKU 2025. Oldřichův dub z Peruce láká svou milostnou pověstí stejně jako pověstným věkem více jak 1000 let. Je to ale pravda? Těžko říct, v každém případě však jde o strom se silným příběhem.

Poznáte nejhezčí a nejoblíbenější sukulenty? Udělejte si náš kvíz

Sukulenty jsou krásné, odolné a ideální i pro ty z nás, kdo doma občas zapomínáme zalít květiny. Udělejte si náš poznávací kvíz a zjistěte, jestli poznáte živé kameny, tlustici, delfínky nebo měsíční kamínek na první pohled!

Může rodinný dům splynout s přírodou, se zahradou? Ano a kritériem není jenom výška

Základem nového rodinného domu na okraji malé obce nedaleko Prahy se stalo české dřevo. A právě spojení udržitelnosti, přirozené krásy dřeva a promyšleného vztahu k místu definovalo v tomto případě vztah k přírodě i architektuře. Architekt Lukáš Pejsar navrhl pro dané místo stavbu, která se otevírá do zahrady s přírodním jezírkem a harmonicky splývá s okolní krajinou. Vlastně se v ní rafinovaně ukrývá a vytváří majitelům domu soukromí.

Chování slimáků překvapilo vědce. Zdá se, že na naše zahrady útočí kolektivně

Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.

Komerční sdělení

Zámecký skleník zachráněn: V Lednici se hrálo o čas...

Zámek Lednice, o jehož existenci pocházejí písemné zprávy již z roku 1222, vznikl z gotické tvrze s dvorcem. Celý zámek obklopuje jeden z největších evropských parků, ve kterém návštěvníci najdou benátskou kašnu, římský akvadukt, minaret či umělou zříceninu Janův hrad. Nedílnou součástí areálu se stal i zámecký skleník postavený v letech 1843 až 1845 s celkovou délkou 92 metrů, šířkou 13 m a výškou 7,5 metrů. Ve své době byl považován za div techniky. Z celého světa se sjížděli odborníci i vzácní hosté, aby obdivovali nejen technické provedení, ale i množství tropických a subtropických rostlin.

Máte splněno? Velký seznam zahradnických úkolů na říjen

S lehkostí padajícího listu mezi nás přišel říjen. A s ním i velký seznam úkolů, prací a povinností, které vás na podzimní zahradě, ve skleníku a doma mezi pokojovkami čekají. Naostřete si tužku, ať si můžete odškrtávat, co jste už stihli a co vás teprve čeká.

Bonusový kvíz. Jaká je současná česká architektura a jak si stojí v porovnání s Evropou?

Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?

Co dělat s bílým povlakem plísní v květináčích? Zachovat klid, zalévat méně

Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?

Zahradní centrum, které dává smysl. Nejenom nakupujícím, ale i rostlinám

Nemusí to být jen nevzhledná krabice s velkým parkovištěm. Prodejna zahradnického centra může být i tropickým skleníkem s parkem. Alespoň tak to ukazuje projekt italských architektů ze Studio Bressan. Když totiž vezmeme v úvahu jenom namátkový výčet běžných nedostatků velkoprodejen zahradnických center, vlastně jsou to ta nejhorší místa k pěstování a nakupování květin.

Kdy je nejlepší čas na podzimní úklid zahrady? Až napřesrok na jaře

Zahradnické dogma velí: na podzim uklidit, shrabat, ostříhat, připravit na jaro. Jenže co když to není tak úplně správně? Co když zvířata, hmyz a samotná půda potřebují, abychom jim spíše dali trochu pokoj? Přehodnotit „pořádek“ na zahradě totiž znamená přehodnotit i vlastní vztah k přírodě.