Chytře řešená rekonstrukce, která vytvořila z postaršího domu na předměstí Londýna velmi příjemné „městské“ útočiště. S důrazem na to, aby se součástí domácnosti stal i malý střípek zahrady za domem, který už dlouho ležel ladem.
Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.
Jaro vtrhlo do našich luhů a hájů nebývalou silou. Kam se podíváme, vidíme už první posly tohoto snad nejkrásnějšího ročního období: drobné kvítky. I když, ony jsou tu s námi mnohé už velmi dlouho. Víte, jaké rostliny vás zdraví na vašich zahrádkách a během procházek po probouzející se krajině? Udělejte si kvíz.
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
LAMARK kvalitu nejen slibuje, ale prokazuje – razítkem, provedenou prací i materiálem. Získání této certifikace tak nepředstavuje jen formalitu, ale přináší zákazníkům jednoznačnou zprávu: Všechny kroky společnosti LAMARK splňují vysoké evropské standardy.
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Na okraji jihočeské metropole Českých Budějovic vyrostl velkorysý přízemní rodinný dům, který dokazuje, že když se spojí odborné znalosti, cit pro prostor a láska k přírodě, může vzniknout místo, které doslova bere dech. Dům stojí v klidné a urbanisticky ustálené menší obci, na pozemku velkém neuvěřitelných 3000 metrů čtverečních. Investor stavby se živí zahradnickými službami a proto potřeboval vytvořit harmonický celek propojující bydlení, podnikání i zahradní umění. Místo, které se stane soukromým útočištěm i vlajkovou lodí jeho profese.
Na to, že jste četli něco o pastech v titulku, raději hned zapomeňte. K líčení nějakých nástrah na zloděje se české zákony nestaví vstřícně. Přesto svůj nemovitý majetek skrze cosi, co se dá velmi volně nazvat pastmi na zloděje, chránit lze. Čím a jak?
Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Už je to za námi. Silvestrovské veselí pominulo, chleba do rána nezlevnil a do práce se zatím musí vstát stejně jako loni a předloni. Takže by se hodilo z oné bývalé vánoční slávy nějak elegantně vycouvat zase zpět do normálu. Patří k tomu úklid, odzdobení stromečku a vánočních dekorací, stejně jako vhodný způsob likvidace rostlinného odpadu.
Dolní sankční hranice je 5 000 korun pro fyzické osoby a 10 000 korun pro osoby právnické, horní 1 milion a 3 miliony korun plus možné odebrání zvířete a zákaz chovu po dobu až 5 let. O sankcích za dlouhodobé uvazování psů mají rozhodovat obce s rozšířenou působností, reálně to ale bude v mnoha případech Státní veterinární správa.
Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.
Mít k dispozici vlastní kousek exteriéru je v dnešní době výhra. Ať už jde o prostornou terasu u rodinného domu, nebo menší městský balkon, vždy chceme vytvořit pohodlné místo pro relaxaci. Majitelé menších prostor však často narážejí na problém. Jak vměstnat maximální pohodlí na minimální plochu, aniž by prostor působil stísněně? Odpovědí jsou moderní materiály a variabilita.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.
Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
