Budoucnost se ještě nestala a těžko říct, co bude na Kypru za dvě nebo tři staletí. Skoro jistě už ale na těchto místech nebude stát rezidence, vybudovaná dnes architekty z Varda Studio. Tak dalece dnešní stavby nehledí. A právě to bylo důvodem, proč v místě zachovat olivovníky. Nebyl třeba jim potenciál jejich dlouhověkosti narušovat „pomíjivou“ stavbou.
Zahrada u rodinného domu už dávno není jen plochou pro trávník a pár ovocných stromů. Pokud hledáte prvek, který vaší zahradě dodá punc výjimečnosti a hloubku, jsou venkovní bonsaje ideální volbou. Tato „živá umělecká díla“ totiž dokážou proměnit i obyčejnou terasu v meditační oázu.
Jaro vtrhlo do našich luhů a hájů nebývalou silou. Kam se podíváme, vidíme už první posly tohoto snad nejkrásnějšího ročního období: drobné kvítky. I když, ony jsou tu s námi mnohé už velmi dlouho. Víte, jaké rostliny vás zdraví na vašich zahrádkách a během procházek po probouzející se krajině? Udělejte si kvíz.
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Zahrada v Počaplech využila terénní nerovnosti jako přírodní oplocení. Řešení je to na současné poměry novostaveb stavěných převážně na malých a rovných pozemcích dosti neobvyklé. O to více, že terén okolo nového domu musel být pro tento účel modelován. Výsledek je ale velice zajímavý a hlavně funkční. Byť byla zahrada realizována již v roce 2009 a 3. místo v anketě Zahrada roku získala v roce 2012, zaslouží si pozornost stále. Zahradu navrhla Martina Forejtová z Ateliéru Land05.
Do podhůří Jizerských hor bylo projektováno novodobé lesní město, inspirované charakterem jizerskohorské krajiny i historickou architekturou Liberecka. Vlastně jde o největší rezidenční projekt v historii Libereckého kraje, který si ale nechal záležet především na souladu s přírodou. Vznikne plnohodnotná městská čtvrť obstoupená zelení. Městský život na dotek zeleně, hor i krajského města. Liberce.
V parku Sanjiaodi, který se nachází v pekingské čtvrti Čchang-pching, dekonstruovala společnost XISUI veteránský model prvního čínského autobusu. A vytvořila z něj nový herní prvek na hřišti, které mohou využívat děti všech věkových kategorií. A těší i jejich rodiče.
V Americe se nedávno doslova „roztrhl pytel“ s explodujícími stromy. Přidáme-li lidskou představivost spolu s touhou vydělat především na internetu co nejvíc peněz, přisypeme ingredienci schopností AI a manipulativní záměr s lidskou psychikou, za arktických mrazů spousta lidí ani nevylezla z domu. A když ano, ke stromům se vůbec nepřiblížili. Co kdyby to bouchlo! Jak vůbec může k něčemu takovému dojít? Snadno, lidský svět se už dávno zbláznil.
Architektura může mít hluboký smysl pro humor, stejně jako archeologie. Někdy je to až jako nůž, který se vám zabodne mezi žebra a pořádně dloubne. Proboha, kde to vlastně žijeme? A co tady bylo před námi? Kdo zde žil, kdo tohle vytvořil? A proč? Záhadologové mají náhle prostřeno, jako by někdo rozložil prázdný pohádkový ubrousek a poručil mu čarovat. Co má pak teprve říkat obyčejný farmář, který tráví večery u svého jezírka a pořád mu vrtá hlavou, proč se generacemi jeho předků a sousedů nese pověst, že místní jezírka nemají žádné dno?
Pojem FIALOVÁ CHUŤ se brzy možná ocitne jako reklamní slogan na našich zelinářských pultech. Kvůli fialovým rajčatům. Novému kultivaru obchodně nazvanému Purple Bliss.
Odolnost vystavěného prostředí se stává klíčovým tématem současnosti. Česká komora architektů na tuto výzvu reaguje vydáním nových TEZÍ ČKA, které v deseti bodech shrnují zásadní principy, jak navrhovat, obnovovat a spravovat města a budovy tak, aby obstály v krizích a zůstaly dlouhodobě funkční.
4. února skončilo přesně v 10:00 embargo na informace o zahájení nominací do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards. Ochrana klimatu a přírody bude mít i letos své hrdiny, už osmým rokem v řadě. Nominujte svůj zajímavý projekt, začít můžete právě nyní (4. února 2026), nominace budou uzavřeny po 11. březnu 2026.
Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.
Plápolající oheň v kamnech s prosklenými dvířky nebo v krbu, to není jenom romantika, výmysl útlocitných duší. Především jde o teplo a palivo, které toto teplo vytváří, a kterým můžeme stále ještě topit i v kotlích. Pro mnohé z nás je dřevo dosud relativně dostupným a ekonomicky smyslupným zdrojem tepla. Používáme ho ale správně? Nevhodné dřevo a způsob vytápění zvyšují náklady, znečišťují spotřebiče i spalinové cesty. Přesvědčte se v našem kvízu, že vám právě palivové dřevo říká „pane/paní“.
Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.
Skalní chataři to sice nevidí rádi, ale i přestavbou staré chaty může vzniknout rodinný dům. Tedy vlastně domek, který se okolním chatařským souvislostem příliš nevymyká. Tedy především kromě trvalého bydlení. Ale k tomu se už uchýlili právě i mnozí chataři. Na okraji Prokopského údolí v Praze vznikl totální přestavbou chaty ze 70. let 20. století malý rodinný dům. Jak se povedl? Posuďte sami.
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Samozřejmě můžeme narazit i na nezodpovědného psychopata s puškou, který nerespektuje pravidla a zákony. Roli mohou hrát i sousedské a příbuzenské spory, které vyvolají pomstu. Ale to se už pohybujeme v trestním zákoníku, nikoli v mantinelech zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Na vlastní kůži jsem čelil na přelomu 80. a 90. let 20. století psychopatickému vyhrožování ze strany myslivců. Psa mi ale nakonec dosud nikdy nikdo nezastřelil. Kdo a za jakých okolností vám ale vašeho mazlíčka zastřelit opravdu může?
Chytře řešená rekonstrukce, která vytvořila z postaršího domu na předměstí Londýna velmi příjemné „městské“ útočiště. S důrazem na to, aby se součástí domácnosti stal i malý střípek zahrady za domem, který už dlouho ležel ladem.
Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
