Jak opravovat omítky, praskliny a díry

Velice rozšířeným názorem je, že dobře omítají pouze profesionálové. Skutečnost je však jiná. Pokud zvládneme dobře základy, můžeme za čas omítat stejně dobře jako oni. Potřebujeme hlavně trpělivost a příležitosti k zvládnutí techniky.

Na opravu malých prasklin, děr či otlučenin nám stačí trochu malty, tmel nebo kousky desky ze sádrové lepenky.

Moderní sádrové omítky jsou velikým přínosem pro usnadnění práce při omítání v bytě. Nanášejí se snadněji, rychleji tvrdnou a mají hladší povrch než vápenocementové omítky. K „suché stavbě“ pevných stěn můžeme zvolit sádrové desky. Využívají se k pokrytí hotových omítnutých stěn či ke stavbě nezatížených příček. U těchto desek se setkáme i se speciální úpravou vhodnou k malbě, tapetování, nebo mohou být použity jako základ pro nanášení omítky. Sádrové desky mohou zlepšit izolaci a stejně jako běžná omítka nám poskytují povrch pro výzdobu. Jen si musíme uvědomit, že pokud jsou upevněny na dřevěných stojinách, nemůžeme na ně zavěšovat police a těžké předměty.

Druhy omítky

V dnešní době používáme dva základní druhy malty na omítku. První využívá jako pojiva cement a druhá sádru. Vápenocementovou maltu můžeme použít na vnitřní omítky, ale musíme počítat s tím, že dlouho tuhne a pokud ji nenamícháme ve správném poměru, špatně „chytá“ na podkladové zdivo. Sádrové malty rychle tuhnou. Dodávají se v suché směsi a pouze přidáváme vodu. Některé obsahují ještě vylehčující plnidla (např. vermiculit) a jejich zpracování je snadnější.

Nahazování omítky

Stěny nahazujeme ve dvou vrstvách. První (silnou) označujeme jádro a vyrovnává nám nerovnosti stěny. Druhá (vrchní, slabší vrstva) se vyhladí do úplně rovného povrchu pro malování či tapetování. Před nanášením vrchní vrstvy je třeba jádro zdrsnit. Budeme-li stěnu malovat, zpevníme povrch omítky základním nátěrem.
Pro typ omítky je též důležitá savost stěny. Vysoce savé stěny (např. cihlová) rychle absorbují vodu a proto na jádro použijeme tzv. ostrou maltu. Beton, těžké tvárnice, sádrové desky apod. jsou méně savé a nahazují se „mastnou maltou“. Vrchní omítku nanášíme v obou případech. Savost stěny vyzkoušíme nástřikem vody na zdivo. Pokud se voda ihned vsákne, je stěna silně savá. V případě, že voda stéká, jedná se o málo savou stěnu. Jestliže vyžadujeme málo savou stěnu, natřeme ji PVA pojivem.

Příprava povrchu

Před opravami (či omítáním) je nutné dobře připravit celou plochu. Odstraníme uvolněnou omítku, zbytek staré strhneme zednickým dlátem a paličkou. Poté plochu očistíme od prachu. Obnovíme drolivou maltu ve zdivu a zdrsníme hladké povrchy jako beton či stavební dřevo, aby na nich omítka držela. Do povrchu betonu vysekáme křížové záseky ostrým sekáčkem a natřeme jej PVA pojivem. Přes dřevěné části přibijeme na míru ustřižený tahokov.

Míchání malty

Ve chvíli, kdy se voda vsákne do maltové směsi, pomalu a důkladně ji promícháme např. dřevěnou tyčkou. Vyklopíme maltu na kousek desky, rozsekáváme ji a převalujeme čistou zednickou lžící. Pokud se nám zdá příliš mokrá, posypeme ji suchou maltou a mícháme dál. V opačném případě si pomůžeme vodou a teprve ve chvíli, kdy má malta správnou hustotu, můžeme začít nahazovat. Důležitá je i volba nádoby pro rozdělání malty. Na začátku bychom měli používat spíše kbelík a postupovat po menších plochách. V případě, že již máme zkušenosti a potřebujeme nahodit větší plochu, zvolíme koryto o velikosti koupací vany.

Omítání

Úspěch závisí nejen na správné hustotě malty, ale také na rovnoměrnosti omítání (nahazování omítky). Suchou maltu promícháme s vodou, aby vznikla hustá kaše bez hrudek. Povrch omítky nám může poškodit špína či úlomky zdiva. Pro zvládnutí nahazování musíme umět nabrat maltu na maltový talíř, odebrat ji z talíře zednickou lžící a nanést (nahodit) na povrch stěny.

Tmelení prasklin a děr

Pro drobnější opravy omítek stěn a stropů využijeme celulózový tmel. V těchto případech nemusíme strhávat celé plochy, malé díry a praskliny stačí zaplnit tmelem a uhladit. Tmely se dodávají v tubách, plechovkách nebo jako prášek, který se rozdělá s vodou na hustotu krému.
Problémy bývají velice často s rohy stěn, které se snadno odlomí. Naneseme tenké vrstvy tmelu až nad povrch stěn a po zatvrdnutí obrousíme do požadovaného tvaru. Povrchové oděrky vyplníme jemným vrchním tmelem, který naneseme na povrch a rozetřeme širokou stěrkou. Poté přebrousíme a vznikne hladký povrch. Popraskaný strop ze sádrových desek natřeme silnou vrstvou stěrkové nátěrové hmoty. Ta nám skryje praskliny a při běžných stropních pohybech pruží.
Tmelící hmotu rozděláme jen v množství, které stačíme zpracovat za čas uvedený v návodu (kolem 30 minut), jinak by nám ztuhla. Pokud použijeme pryskyřičný tmel, pracujeme s vědomím, že se při tvrdnutí  nezmenší jeho objem. Může se nanášet téměř v rovině s povrchem a nemusí se příliš brousit.

Při opravách vnitřních stěn a stropů si vždy musíme rozmyslet, zda je třeba strhnout kompletně starou omítku, nebo nám stačí poškozená místa vyspravit vhodným přípravkem či kouskem desky ze sádrové lepenky.